České spořitelně klesl v pololetí zisk o 16 procent na 9,3 miliardy korun
Praha 31. července (ČTK) - České spořitelně (ČS) klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 16 procent na 9,3 miliardy korun. Provozní zisk se ve stejném období snížil o 17,3 procenta na 12,3 miliardy Kč, uvádí banka v dnes zveřejněných neauditovaných výsledcích hospodaření za první pololetí. ČS je největší banka v Česku podle počtu klientů. Jejím vlastníkem je rakouská finanční skupina Erste.
Meziroční pokles provozního zisku byl způsobený kombinací nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Provozní výnosy se bance snížily v meziročním porovnání o 6,1 procenta. Celkové provozní náklady se zvýšily o 9,6 procenta.
Čistý výnos z poplatků a provizí spořitelně v prvním pololetí meziročně stoupl o 6,2 procenta na 5,1 miliardy korun. Čistý úrokový výnos se ve srovnání se prvním pololetím loňského roku naopak snížil, a to o 9,7 procenta na 16,7 miliardy korun. "Vývoj čistého úrokového výnosu byl ovlivněn především prostředím vyšších úrokových sazeb," uvedla banka v tiskové zprávě.
Celkové provozní náklady spořitelny zůstaly pod mírou inflace a meziročně se zvýšily o přibližně desetinu na 11,6 miliardy Kč. Důvodem byl zejména nárůst nákladů na zaměstnance a zvýšení ostatních správních nákladů.
"Klíčovým faktorem poklesu zisku je propad čistých úrokových výnosů. Ten souvisí s předčasným zastavením cyklu zvedání úroků. ČNB navzdory nepolevující inflaci drží úroky již déle než rok beze změny. V takovém prostředí již bankám chybí pozitivní impuls v podobě možnosti zvedat úroky u úvěrových produktů. Naopak musí zvedat sazby na vkladech, což vede k vyšším nákladům," řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
"Díky naší silné pozici jsme dokázali během prvního pololetí dokončit akvizici úvěrového portfolia Sberbank CZ," uvedl k dnes publikovaným hospodářským výsledkům člen představenstva ČS zodpovědný za finanční řízení Ivan Vondra. Úvěroví klienti zkrachovalé české pobočky ruské Sberbank přešli do České spořitelny poslední dubnový víkend. Podle dřívějších informací spořitelna za úvěry v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun zaplatila 41,053 miliardy Kč.
Hrubý objem klientských úvěrů Skupiny ČS, který byl ovlivněn akvizicí Sberbank CZ, vzrostl meziročně o 9,5 procenta na 987,7 miliardy korun. Úvěry domácnostem v meziročním srovnání stouply o 9,3 procenta na 628,3 miliardy Kč. Objem úvěrů firmám vzrostl rovněž o 9,3 procenta na 355 miliard korun.
Vklady klientů ČS vzrostly v meziročním porovnání o 6,1 procenta na 1,46 bilionu Kč, což bylo způsobeno růstem vkladů korporátní klientely téměř o 40 procent na 383,6 miliardy Kč. Vklady domácností se meziročně téměř nezměnily a zůstaly na 924,2 miliardy Kč.
Česká spořitelna je největší banka v ČR podle počtu klientů, kterých měla loni 4,5 milionu. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu vlastní, je hlavní společností na bankovním trhu střední a východní Evropy. Za první pololetí letošního roku vykázala Erste provozní výsledek 2,7 miliardy eur (zhruba 64,7 mld. Kč), meziročně o 44,5 procenta více. Čistý zisk Erste Group stoupl o 31 procent a činil 1,49 miliardy eur (přibližně 35,7 mld. Kč).
dto fd ptd
Analytici očekávají ponechání základní úrokové sazby ČNB na sedmi procentech
Praha 30. července (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Důležitější než rozhodování o sazbách bude podle nich nová prognóza a doprovodný komentář guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci. Centrální banka naposledy upravovala sazby před více než rokem, kdy je zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň.
"Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny na sedmi procentech. Cenové tlaky napříč ekonomikou sice viditelně zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby," řekl ČTK analytik ČSOB Dominik Rusinko. Zároveň lze podle něj čekat i slovní intervence ve prospěch koruny, která v posledních týdnech výrazně ztrácí, což oslabuje její protiinflační působení na tuzemskou ekonomiku.
Pravděpodobnost, že ČNB změní úrokové sazby, je minimální, souhlasil analytik Deloitte David Marek. Nyní jde podle něj především o to, jak dlouho bude muset ponechat sazby na současné úrovni, než se podaří dostat inflaci pod kontrolu. "Ještě do konce roku 2023 by k nepatrnému snížení úrokových sazeb dojít mohlo. Tyto signály jsou zřejmé například z toho, že ČNB postupně rozvolňuje pravidla podmínek čerpání spotřebitelských úvěrů na bydlení," řekl analytik společnosti FinGO Jan Walter.
Hlavní pozornost trhu se zaměří na novou makroekonomickou prognózu a vyznění tiskové konference, která by měla napovědět, kdy a jak výrazně může centrální banka začít letos úrokové sazby snižovat, uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Trhy jsou vzhledem ke slabším číslům z ekonomiky a poklesu inflace přesvědčeny, že centrální banka již letos sníží sazby zhruba o jeden procentní bod. Taková očekávání se však v kontextu komunikace představitelů ČNB zdají podle Seidlera jako přehnaná.
Aktualizovaná prognóza pravděpodobně přinese mírné zhoršení očekávaného výkonu tuzemské ekonomiky v letošním roce, silnější pokles reálných mezd a slabší kurz české koruny, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Směrem dolů zřejmě reviduje i výhled na výrobní inflaci v průmyslovém a zemědělském sektoru. Celkově by tak měla nová prognóza proti té předchozí ukazovat na ještě o něco mírnější inflační tlaky, podotkl.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká a neumožňuje ČNB snížit úrokové sazby, řekl ve čtvrtek senátorům Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. "Stále to ale není úroveň, se kterou jsme spokojeni. Stále to je úroveň vysoká, je to úroveň, která nám zatím neumožňuje snížit úrokové sazby," uvedl.
fd ptd
