MMF zlepšil odhad růstu globální ekonomiky, inflace ale bude klesat pomaleji
Washington 25. července (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní rok a nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o tři procenta. Uvedl to dnes v aktualizaci svého jarního výhledu, v němž v dubnu počítal s růstem o 2,8 procenta. Výhled na příští rok fond ponechal beze změn a nadále počítá s tříprocentním růstem.
Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Výraznějšímu zlepšení stojí v cestě přetrvávající inflace a vysoké úrokové sazby v mnoha zemích světa. Ekonomové měnového fondu také upozorňují, že proces zotavení globální ekonomiky z pandemie a dopadů války na Ukrajině slábne. Inflace bude přitom klesat pomaleji, než měnový fond předpokládal ještě na jaře.
"Očekáváme, že celková globální inflace klesne z 8,7 procenta v roce 2022 na 6,8 procenta v roce 2023 a na 5,2 procenta v roce 2024," uvádí měnový fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu očekával, že inflace letos klesne na sedm procent. "U základní (jádrové) inflace předpokládáme, že bude klesat pozvolněji. Prognózy inflace na rok 2024 byly zpřesněny směrem nahoru," dodal.
Výrazně lépe si proti dosavadnímu očekávání vede ruská ekonomika, přestože Rusko je stále ve válce s Ukrajinou. Odhad růstu ekonomiky Ruské federace měnový fond na letošní rok zvýšil na 1,5 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 0,7 procenta. Výhled růstu na příští rok ponechal na 1,3 procenta.
"Výhled pro Rusko jsme upravili nahoru o 0,8 procentního bodu. Je to odrazem vývoje tvrdých dat (o maloobchodě, stavebnictví a průmyslové produkci), která ukazují na velmi dobrou první polovinu roku. K příznivému vývoji tam přispívají rozsáhlé fiskální stimuly," uvedl MMF k vývoji ruské ekonomiky.
Naopak výhled pro Čínu měnový fond ponechal beze změn. I nadále předpokládá, že čínská ekonomika v letošním roce vykáže růst o 5,2 procenta, který v roce příštím zeslábne na 4,5 procenta. Loni čínská ekonomika vykázala růst o tři procenta. Fond zmiňuje hlavně přetrvávající problémy čínského realitního sektoru, poukazuje ale i na slabší spotřebitelskou poptávku a nižší výběr daní. Problémy v Číně by se přitom podle měnového fondu mohly projevit i v zahraničí.
Lépe si ale proti jarnímu výhledu povedou mladé tržní ekonomiky v Evropě, kterým fond předpovídá na letošní rok vzestup o 1,8 procenta. Dosud očekával růst o 1,2 procenta. Na příští rok MMF čeká zrychlení tempa na 2,2 procenta.
Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok - na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního. Tyto aktualizace neobsahují data za všechny země, není v nich samostatně například ani Česká republika.
spr
Průzkum: Ekonomická aktivita v eurozóně slábne rychleji, než se čekalo
Londýn/Brusel/Praha 24. července (ČTK) - Ekonomická aktivita v eurozóně slábne rychleji, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky za červenec dnes oznámila organizace SP Global. Poptávka v dominantním sektoru služeb se snížila, zatímco výroba v továrnách klesá nejrychleji od začátku pandemie covidu-19.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu ve službách i v průmyslu a který je pokládán za ukazatel celkového zdraví ekonomiky, za červenec předběžně klesl na 48,9 bodu. V červnu byl na hodnotě 49,9 bodu. Cokoliv nad 50 body je růst, pokud hodnota indexu klesne pod 50 bodů, znamená to pokles aktivity.
"Předběžné výsledky PMI rozhodně nejsou dobrou zprávou z pohledu dalšího vývoje české ekonomiky. Asi těžko si představit, že by se naše exportně orientované hospodářství dokázalo autonomně vrátit k růstu, zatímco západní Evropa bude stagnovat či opět padat do recese," řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Analytici v anketě agentury Reuters pokles indexu očekávali, ale domnívali se, že bude mírnější. V průměru počítali s poklesem na 49,7 bodu.
"Zpracovatelský sektor je i nadále Achillovou patou eurozóny. Producenti v červenci snižovali výrobu rychleji, zatímco aktivita v sektoru služeb ještě sílí, i když mnohem slabším tempem než na začátku roku," uvedl k předběžným výsledkům za červenec hlavním ekonom finančního ústavu Hamburg Commercial Bank (HCOB) Cyrus de la Rubia. HCOB se podílí na sběru a zpracování dat o vývoji aktivity.
Dílčí index pro sektor služeb klesl na 51,1 bodu z červnové hodnoty 52 bodů. Dostal se tak nejníže od ledna a zaostal za odhady analytiků, kteří počítali s poklesem na 51,5 bodu. Dílčí index pro zpracovatelský sektor klesl na 42,7 z červnových 43,4 bodu. Analytici přitom čekali mírný růst, v průměru jej odhadli na 43,5 bodu.
"Ekonomika eurozóny se v nadcházejících měsících zřejmě posune dál k pásmu útlumu, protože sektoru služeb nadále dochází dech," dodal De la Rubia.
Zadlužení spotřebitelé, kteří pociťují tlak rostoucích nákladů na půjčky a vyšších cen, omezili výdaje, uvedl Reuters. Index nové aktivity ve službách se poprvé po sedmi měsících dostal pod hranici, která odděluje růst od poklesu. Je na hodnotě 48,5 bodu, zatímco v červnu byl na 51 bodech.
Euro na zprávu zareagovalo citelným poklesem, k dolaru odepsalo skoro půl procenta zhruba na 1,1076 USD. Tento týden se přitom bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat měnovou politikou a očekává se, že přistoupí k dalšímu zvýšení základních úrokových sazeb. Růst úroků očekávají analytici tento týden i ve Spojených státech.
Dufek z Banky Creditas řekl, že jak vůči euru sílí dolar, tak spolu s eurem k němu ztrácí i koruna. Euro už na devizovém trhu stojí více než 24,10 Kč, připomněl.
fd spr
