Z komodit na trzích letos zdražilo kakao či zlato, zlevnila ocel a kukuřice
Londýn/Praha 2. října (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu a uhlí. Naopak významně zlevnila železná ruda, ocel, kukuřice či sójové boby. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce září stoupl o půl procenta, a to díky sedmiprocentnímu zářijovému růstu.
"Komoditní trhy v září výrazně posílily kvůli ekonomickému stimulu v Číně, a dostaly se tak od začátku roku do mírného plusu,“ uvedl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní trhy začaly výrazně růst ve druhé polovině září. Čína začala pumpovat peníze do ekonomiky, což podle něj výrazně podpořilo ceny komodit.
Nejvyšší vzestup z komoditního trhu zaznamenalo kakao. Jeho cena se od začátku roku zvýšila o 83 procent, zejména kvůli nepříznivému počasí v západní Africe, které výrazně ovlivnilo tamní úrodu kakaovníků. S vysokým rozdílem následuje pomerančový džus, jehož cena se zvýšila o 43 procent, a káva Arabica s růstem o 41 procent. Také v těchto případech je hlavním viníkem počasí. Zatímco pomeranče decimují nemoci, káva zápasí se suchem v Brazílii a Vietnamu, což ohrožuje úrodu v příští sezoně.
S významnými nárůsty následují drahé kovy, k nimž přispívá poptávka maloobchodu a také zvýšená geopolitická rizika. Cena zlata za tři čtvrtletí vzrostla o 28 procent a dostala se na rekord, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Ještě výrazněji letos zpevňuje stříbro, které se na konci září prodávalo o 31 procent dráže než na začátku ledna. V pozvolném poklesu naopak pokračovalo palladium, které bylo o 9,5 procenta níže než začátkem roku. O něco lépe na tom byla platina s poklesem o 1,4 procenta.
Mezi nejslabší komodity v tomto roce patří ropa, upozornil Tyleček. Severomořský Brent ztratil devět procent, zatímco texaský benchmark WTI klesl o sedm procent. Surovina zlevnila kvůli nejistému výhledu poptávky hlavních světových ekonomik za situace očekávaného růstu těžby zemí kartelu OPEC+ i dalších těžařů. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu stoupla o sedm procent a roční kontrakt na plyn přidal 13 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce naopak o čtyři procenta klesla.
Výrazně rozkolísané jsou letos ceny průmyslových kovů. Po poklesu v letních měsících dostaly výrazný impuls v podobě opatření na podporu čínské ekonomiky. Obchodníci očekávají zvýšenou poptávku nemovitostního sektoru i průmyslu. Měď v Londýně letos přidala zatím 15 procent a hliník 9,5 procenta. Naopak železná ruda o 17 procent zlevnila, cena oceli klesla o 24 procent. Také těmto komoditám se však podařilo v posledních týdnech zkorigovat ztráty, podotkl Tyleček.
Zemědělské komodity předvádějí v tomto roce výrazně nevyrovnané výkony. Ceny obilovin dlouhodobě klesají, z čehož mohou profitovat spotřebitelé. Cena pšenice v Evropě klesla o pět procent, kukuřice v USA o deset procent a sójové boby dokonce o 19 procent. Sucho v Brazílii ovlivňuje vedle kávy také úrodu cukru. Jeho cena už letos přidala deset procent, uzavřel analytik.
fd spr
Čína od roku 2023 investovala do čisté energie v zahraničí přes 100 mld. USD
Singapur 2. října (ČTK) - Čínské firmy od začátku roku 2023 investovaly v zahraničí do projektů čistých energetických technologií přes 100 miliard USD (2,3 bilionu Kč). Snaží se tak vyhnout clům, která zavedly Spojené státy a další země. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Climate Energy Finance (CEF).
Čína je největším výrobcem a vývozcem produktů, jako jsou solární panely, lithiové baterie a elektromobily. Její investice, inovace a výrobní kapacity mají značný náskok před ostatními zeměmi.
Čína má na celosvětovém vývozu elektromobilů podíl 32,5 procenta, na vývozu lithiových baterií 24,1 procenta a solárních panelů 78,1 procenta. Její dominantní postavení ale vyvolává obavy, že využívá své obrovské přebytky kapacit, aby zaplavila trhy, snížila ceny a podkopala konkurenci. Spojené státy a Kanada již uvalily 100procentní clo na dovoz elektromobilů vyrobených v Číně, Evropská unie má o definitivních clech na dovoz čínských elektromobilů tento týden hlasovat. Washington také zavedl 50procentní clo na dovoz čínských solárních panelů a 25procentní clo na čínské lithiové baterie.
Investice čínských soukromých firem jsou podle CEF z velké části vedeny potřebou obejít obchodní bariéry. Například čínský výrobce elektromobilů BYD nyní staví závod v Turecku, aby se vyhnul navrhovaným clům v EU. Výrobce baterií CATL pak chystá výrobní závody v Německu, Maďarsku a v dalších zemích.
Britský Grantham Institute letos ve své studii uvedl, že do roku 2030 bude pro uspokojení poptávky po čistých technologií v Číně potřeba jen třetina kapacIt, jimiž země disponuje. Dvě třetiny budou nadbytečné a Peking pro ně bude hledat vývozní trhy.
Čína se proti zvýšení cel ohradila a tvrdí, že omezení levného čínského dovozu ohrozí boj proti změnám klimatu. Vysoce postavený čínský zmocněnec pro otázky klimatu Liou Čen-min v březnu varoval, že by odpojení od čínské výroby mohlo zvýšit celosvětový účet za energetickou transformaci o 20 procent, uvedla agentura Reuters.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY