Londýn kvůli Brexitu podle šéfa City ztratil 40.000 míst ve finančním sektoru
Londýn 16. října (ČTK) - Odchod Británie z Evropské unie připravil londýnské finančním centrum zhruba o 40.000 pracovních míst. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl Michael Mainelli, který stojí v čele londýnské finanční čtvrti City. Nejvíce z tohoto vývoje podle Mainelliho těžila irská metropole Dublin, kam se z Londýna přesunulo zhruba 10.000 pracovních míst ve finančním sektoru.
Z odlivu pracovních míst z londýnského finančního centra po brexitu profitovala také další evropská města, například Paříž, Milán a rovněž Amsterodam. "Brexit byl katastrofou," prohlásil Mainelli. "V roce 2016 jsme měli 525.000 pracovníků. Odhaduji, že jsme jich ztratili téměř 40.000," dodal.
Mainelli nicméně upozornil, že ztráty pracovních míst ve finanční čtvrti City způsobené brexitem vykompenzovala tvorba nových pracovních příležitostí, a to nejen ve finančním sektoru. Počet zaměstnanců se tak podle něj vyšplhal na 615.000, zejména díky růstu v pojišťovacím sektoru a v oblasti datové analýzy.
Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v referendu, které se konalo v červnu 2016. Mainelli však upozornil, že ve finanční čtvrti City bylo 70 procent voličů pro setrvání v EU, zatímco pro brexit se vyslovilo pouze 30 procent voličů. "Nechtěli jsme to," prohlásil. Dodal, že nyní intenzivně pracuje na posílení vztahů s kontinentální Evropou.
Výsledek brexitu je pro řadu Britů zklamáním. Mnozí doufali, že odchod z EU jejich zemi poskytne prostor ke snížení imigrace a k odbourání rozsáhlé unijní regulace a podpoří hospodářský růst. Imigrace se však zvýšila, omezování regulačních opatření se ukázalo být obtížné a hospodářský růst zpomalil, píše Reuters.
Nový britský premiér Keir Starmer se nyní snaží zlepšit vztahy s Evropskou unií, které narušila vleklá a obtížná jednání ohledně brexitu. Starmer hodlá odstranit některé podnikatelské překážky mezi Británií a EU, vyloučil však návrat země na jednotný trh EU.
pmh spr
Analytici: Vývoj cen v zemědělství ukazuje na konec zlevňování potravin
Praha 16. října (ČTK) - Vývoj zemědělských cen ukazuje, že doba zlevňování potravin skončila. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnes zveřejněného indexu cen výrobců. Podle něj zemědělské ceny meziročně klesly o 0,2 procenta, tempo poklesu se ale proti předchozím měsícům výrazně snížilo. Ceny potravin v září přestaly klesat a poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly, podle Českého statistického úřadu se zvýšily o 0,6 procenta. Ceny v průmyslu podle analytiků stagnují a nepředstavují riziko pro růst spotřebitelské inflace.
"V meziročním srovnání mírně zpomalilo tempo snižování cen z 0,5 procenta v srpnu na současných 0,2 procenta. Je tak zřejmé, že prostor pro další zlevňování v oblasti potravin se postupně vyčerpává. Ostatně to jsme zaznamenali v datech o spotřebitelské inflaci za září, kdy zákazníci poprvé od loňského listopadu museli vytáhnout (za potraviny) meziročně více peněz ze svých peněženek," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Na zpomalení tempa poklesu cen v zemědělství upozornil i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "V zemědělství už v podstatě skončilo zlevňování v důsledku zrychlení růstu cen části živočišné produkce, konkrétně mléka a masa. To se už následně propisuje i ve zvyšování cen v části potravinářského průmyslu, a dochází proto i ke zdražování mléčných výrobků," uvedl. "Skončila doba zlevňování potravin, a že při úvahách o dalším vývoji spotřebitelské inflace začnou sehrávat mnohem podstatnější roli než doposud," dodal Dufek.
Ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,6 procenta. "Ani zářijový výsledek nezměnil trend vývoje cen v oblasti průmyslu. Ty se nadále pohybují velmi umírněně a za celý rok předpokládáme jejich růst o necelé jedno procento," uvedl Kron. Vidí ale riziko ve vývoji na Blízkém východě, který by mohl vést k růstu cen komodit, což by se projevilo ve zdražení průmyslové produkce.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil považuje vývoj průmyslových cen za utlumený. "Pravděpodobným dalším vývojem bude střednědobá cenová stagnace, kdy se výrobní inflace bude pohybovat v okolí jednoho procenta. Umírněný tak podle nás zůstane i růst cen spotřebitelského zboží a žádné inflační riziko z tohoto směru v dohledné době neočekáváme," uvedl.
Hradil ale zároveň upozornil, že od začátku pandemie covidu-19 ceny průmyslových výrobců výrazně vzrostly. "Za uplynulé čtyři roky ovšem výrobní inflace v souhrnu dosáhla dramatických 40 procent. Cenová hladina v průmyslu se evidentně na těchto zvýšených hodnotách ustálila a návrat k předkrizovému normálu očekávat nelze," uzavřel.
str rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
