Štěpánku, Adamče a Ševče
Při oslovení se u příjmení na -ek a -ec obvykle vypouští pohyblivé e. Internetová jazyková příručka uvádí tvary Zdeňku, Štěpánku a Machku, ale připouští i Vepřeku vedle Vepřku, kdyby vznikla obtížně vyslovitelná skupina souhlásek. U příjmení na -ec existují dvojí podoby: Adamče i Adamci, Němče i Němci, u Rožce se dává přednost tvaru Rožci. Příjmení Švec lze oslovit Šveci i Ševče, podle toho, zda nositel cítí souvislost s řemeslem. Příručka opakovaně zdůrazňuje, že u takových příjmení bývá rozhodující rodinná tradice, kterou by měl mluvčí respektovat.
Šest měsíců na návrat k dřívějšímu příjmení
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může podle § 759 občanského zákoníku do šesti měsíců po rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Totéž platí, chce-li upustit od připojovaného příjmení. Oznámení lze podle Ministerstva vnitra učinit písemně nebo ústně do protokolu u kteréhokoli matričního úřadu a ve lhůtě je osvobozeno od poplatku, což potvrzuje i sazebník správních poplatků. Kdo půlroční lhůtu zmešká, musí už žádat o povolení změny příjmení, za které se platí správní poplatek. Dřívějším příjmením se přitom rozumí jen nejblíže předcházející příjmení.
Svobodo, Baťo a Nohavico
Mužská příjmení zakončená na -a se podle Internetové jazykové příručky skloňují jako vzor předseda, a v pátém pádě proto mají koncovku -o. Příručka uvádí oslovení Svobodo, Hůlo, Maxo, a u příjmení s měkkou souhláskou nebo i před koncovkou tvary Vášo, Váňo, Baťo, Nohavico nebo Kolajo. Stejně se nakládá s cizími jmény: Goyo, Borgio, Mantegno, Mario nebo Garcío. Výjimku tvoří orientální jména zakončená ve výslovnosti na a, například čínské Ma, u nichž zůstává pátý pád shodný s prvním. Druhé nejčastější české příjmení Svoboda se tedy při zdvořilém oslovení mění na Svobodo.
Sto let soukromí knihy narození
Do zápisu v knize narození smí podle zákona o matrikách nahlížet nebo z něj získat doklad jen osoba, které se týká, členové její rodiny a úřady. Teprve po uplynutí 100 let od zápisu narození, 75 let od zápisu manželství nebo partnerství a 30 let od zápisu úmrtí může nahlédnout kdokoli. Stejnopis rodného listu stojí podle sazebníku 300 korun, první rodný list se nezpoplatňuje. Doslovný výpis z matriční knihy, který genealogové potřebují, vyjde na 50 korun za každou započatou stránku. Vždy se nahlíží za přítomnosti matrikáře.
Marie vypadla z první dvacítky roku 2024
Jméno, které podle serveru Proženy vydrželo na výsluní téměř šedesát let a dominovalo padesátým létům, se v roce 2023 drželo na dvacátém místě a v roce 2024 se podle Českého statistického úřadu do první dvacítky nedostalo; spolu s ní chyběla podruhé za sebou Veronika a u chlapců vypadl Šimon. Marie přitom zůstává nejčastěji děděným ženským jménem: v roce 2024 ji dostala téměř každá desátá dcera matky jménem Marie. V celé populaci byla Marie podle dat ministerstva vnitra z roku 2016 druhým nejčastějším ženským jménem. Statistika novorozenců tak ukazuje konec jedné epochy, nikoli zánik jména, které nosí stovky tisíc žen.
Lucie, Tereza a Kateřina: jména dnešních matek
Jména rodičů novorozenců ukazují, kdo dnes zakládá rodiny. Český statistický úřad uvádí, že od ledna 1999 do ledna 2015 se nejvíce dětí rodilo matkám jménem Jana, poté převzaly vedení Lucie; v první dekádě tisíciletí byly na předních místech Lenka, Petra a Martina, postupně přibývalo Kateřin a naposledy Veronik. Mezi otci bylo dlouhodobě nejvíce Petrů, Martin se držel na druhém až čtvrtém místě a rostly počty Janů a Tomášů. Roku 2025 byli v Plzeňském kraji nejčastějšími otci Jan, Tomáš a Martin a matkami Lucie, Tereza a Kateřina. Jména rodičů tak zrcadlí žebříčky z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Liberecký kraj: Sofie a Jan proti proudu
V Libereckém kraji vyhrála v roce 2025 Sofie, která se podle krajské správy Českého statistického úřadu posunula ze šestého místa v roce 2024 a v krátké čtyřleté řadě od roku 2022 zvítězila poprvé; za ní následovaly Viktorie, Eliška, Rozálie a Anna. Mezi chlapci vedl Jan před Jakubem a Matyášem, kteří se dělili o druhé místo, ačkoli v roce 2024 zde zvítězil Matyáš. Jan byl roku 2025 první ještě v Jihočeském kraji a jeho obliba podle úřadu klesá s velikostí obce. Liberecko tak spojilo pražský vkus u dívek s venkovským u chlapců.
Lednová hlášení matrik: jak se jména počítala do roku 2019
Dnešní žebříčky mají skromný původ. Český statistický úřad vysvětluje, že zdrojem statistiky dětských jmen býval výkaz Hlášení o narození, který posílaly matriční úřady v papírové nebo elektronické podobě. Jména dětí a rodičů se nezpracovávala strojově, ale ručním přepisováním, a proto se zjišťoval pouze leden. Lednová jména se sledovala od roku 1999 a podle prezentace úřadu se tato metoda užívala do roku 2019; v roce 2013 se údaje nezjišťovaly vůbec. Informace o jménech v devadesátých letech pocházely ze statistik Ministerstva vnitra. Starší srovnání proto zachycují jen děti narozené v lednu, nikoli celý ročník, a nelze z nich odvozovat počty.
Tři znaky zdarma: překlep ve jméně na letence
Jméno na letence musí odpovídat dokladu a dopravci na tom vydělávají. Ryanair ve své nápovědě uvádí, že překlep do tří znaků lze opravit jednou bezplatně nejpozději 48 hodin před odletem a že prohozené pořadí, například Novák Petr místo Petr Novák, lze do 48 hodin od rezervace opravit zdarma. Změna více než tří znaků nebo celého jména podléhá poplatku. Wizz Air povoluje jednu bezplatnou opravu do tří hodin před odletem, včetně rozšíření zkráceného jména, například John T. Smith na John Thomas Smith. Prostřední jméno ani tituly obě společnosti nevyžadují. Tři písmena jsou hranicí mezi omylem a novým cestujícím.
Šest kódování pro jedno jméno: čeština v počítačích kolem roku 1990
Napsat Šťastný tak, aby to přečetl i sousedův počítač, bývalo uměním. Wikipedie v hesle Kódování češtiny uvádí, že norma ČSN 36 9103 z roku 1979 definovala osmibitový KOI-8čs, a kolem roku 1990 existovalo nejméně šest různých osmibitových kódování: KOI-8čs, ISO 8859-2, Windows-1250, CP852, Mac CE a kód Kamenických. Ten podle anglické Wikipedie vytvořili bratři Jiří a Marian Kameničtí, užíval se zhruba v letech 1985 až 1995 a písmeno č v něm stálo na místě francouzského ç, aby se zachovaly rámečky z původní tabulky. Jednotu přinesl až Unicode a UTF-8, na něž podle Wikipedie přecházely linuxové systémy od roku 2000.
Suvorov podle přepisu: řazení cizích jmen v českém seznamu
Jak zařadit do abecedy Suvorova psaného cyrilicí? Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že jména osob cizích národností lze řadit podle takzvané mezinárodní latinské abecedy, tvořené základními písmeny bez diakritiky, pozměněnými písmeny a spřežkami, a jména zapsaná jiným písmem se řadí podle stanoveného přepisu do latinky, Суворов tedy jako Suvorov. Norma ČSN 97 6030 podle Wikipedie stanoví pravidla pro sestavy obsahující česká i cizojazyčná hesla a za slovo považuje i řetězec s apostrofem a spojovníkem. Příjmení O'Hara a Saint-Exupéry tak mají v českém seznamu své jisté místo, dříve než je rozhází počítač bez české lokalizace.
Slafkovský s dlouhým ý: diakritika na dresu NHL
Jaromír Jágr neměl podle NHL.com za celou kariéru na dresu čárku nad á. Juraj Slafkovský, jednička draftu 2022, dostal v Montrealu jmenovku SLAFKOVSKÝ s dlouhým ý nad číslem 20 a podle Sportnet SME se stal patrně prvním slovenským hráčem s diakritikou na dresu v samostatné historii NHL, zatímco jeho krajan Filip Mešár nosil nápis Mesar. Boston Globe připomíná, že Montreal zavedl zásadu správného zápisu jmen roku 2013, kdy výstrojní manažer přidal Danielu Brièremu znaménko nad e. Diakritiku nosí také Tim Stützle, David Kämpf a Petr Mrázek. Jméno na zádech se tak vrací do podoby, jakou má v rodném listě.
Svačina, Moučka a Sochor: věci a počasí ve jménech
Devátý motivační okruh v třídění Miloslavy Knappové tvoří příjmení podle věcí, abstrakt a přírodních jevů: Sochor, Kropáč, Moučka, Svačina, Dejmek, Mráz, Podzimek. Jak se člověk stane Svačinou, prameny nevysvětlují; mohl ji rád nosit, prodávat, nebo ji někomu snědl. Slovník Dobravy Moldanové doplňuje příjmení z podstatných jmen jako Kolář, z přídavných jako Pokorný, ze sloves jako Navrátil, z příslovcí jako Tedáček a ze spojek a částic jako Šak nebo Prej. Pokorný je přitom třináctým nejčastějším příjmením s 21 746 nositeli. Český jazyk tak proměnil v příjmení prakticky každý slovní druh, který měl po ruce.
Statistika příjmení zamrzlá v lednu 2017
Poslední veřejná databáze četnosti příjmení pochází z Ministerstva vnitra a zachycuje stav k lednu 2017, kdy evidovala 412 387 unikátních příjmení a 147 511 unikátních jmen, jak uvádí web KdeJsme. Od té doby ministerstvo podle Wikipedie i Seznam Média údaje neposkytuje. Český statistický úřad podobná data zveřejňovat neplánuje; jeho mluvčí Jan Cieslar podle webu aRecenze vysvětlil, že úřad nevidí poptávku veřejnosti ani veřejný zájem a zpracování statistik příjmení nepovažuje za účelné. Všechny dnešní žebříčky příjmení proto vycházejí z více než devět let starých dat, zatímco statistiku křestních jmen novorozenců statistický úřad vydává každý rok.
Růžička, Fiala a Konvalinka: květiny u domu
Růžička patří mezi nejčastější česká příjmení; Český rozhlas uvádí 19 620 nositelů, seznam z roku 2016 pak 19 511. Vzniklo jako zdrobnělina slova růže a motivací mohlo být domovní znamení, růžový keř u domu nebo časté červenání se; Dagmar Magincová je vykládá jako pohledného člověka. Fialu nosí 9 182 mužů a 9 448 žen a vedle názvu květiny mohla jít o fialovou barvu či znamení domu. Do téže zahrady patří Konvalinka, Jedlička nebo Višňák. Rozhlasový výklad připomíná i pány z Růže, tedy Rožmberky. Květina na štítu domu tak dala jméno desítkám tisíc lidí.
Procházka na mostě: císařova přezdívka a zběhlí poddaní
Šesté nejčastější příjmení nosí 32 498 osob a jako příjmení je doloženo od roku 1618. Antonín Kotík je roku 1894 vyložil jako toho, kdo se rád prochází, J. Š. Baar jako chodského řezníka vykupujícího dobytek po vesnicích. Ladislav Procházka v Naší řeči roku 1971 doložil z purkrechtních zápisů panství Komorní Hrádek, že přízvisko Procházka dostávali poddaní, kteří zběhli z gruntu a po čase se vrátili; jiní navrátilci dostali příjmení Navrátil. Krejčovský tovaryš Jan z Radlic je roku 1608 zapsán jako Jan Procházka a přezdívku Procházka dostal i císař František Josef po fotografii z Prahy s popiskem Procházka na mostě.
