Pět let v dobré víře s nesprávným příjmením
Novela zákona o matrikách č. 414/2023 Sb. přinesla do § 58 nový pátý odstavec. Užívá-li někdo v dobré víře nejméně pět let své jméno nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude dál užívat tvar uvedený v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním pasu. Řeší se tak případy, kdy se podoba jména v různých dokladech rozcházela a člověk o tom léta nevěděl. U společného příjmení manželů je k prohlášení nutný souhlas druhého manžela, popřípadě nezletilého dítěte staršího 12 let, a změna se vztahuje i na ně.
Pane Nováku, nikoli pane Novák
Čeština patří k jazykům, které si zachovaly vokativ, a oslovení příjmením v prvním pádě považuje Nový encyklopedický slovník češtiny za nezdvořilé. Uvádí škálu s klesající nezdvořilostí od prostého Novák přes Nováku a Františku Nováku až k pane Nováku. Internetová jazyková příručka vysvětluje tvary: příjmení zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku mají v pátém pádě koncovku -e, například Nezvale nebo Browne, končí-li však základ na k, g, h nebo ch, nastupuje -u, tedy Nováku, Balogu, Goghu. Hovorové pane Novák se šíří, spisovná norma však trvá na pátém pádě každé složky oslovení.
Otec a rodič na matričních tiskopisech
Vyhláška č. 174/2023 Sb., účinná od 1. července 2023, změnila vzory matričních tiskopisů. Na listech knihy narození, manželství a partnerství i na protokolech jsou místo slov otec a matka uvedeny podoby Otec/Rodič a Matka/Rodič, a při zápisu rodičů stejného pohlaví se slova otec a matka přeškrtnou. Vyhláška doplnila nový vzor rodného listu s údaji rodičů stejného pohlaví. Starší tiskopisy protokolů bylo možné používat do konce roku 2025, listy matričních knih až do konce roku 2033. Běžný rodný list podle vyhlášky č. 207/2001 Sb. zůstal beze změny.
Otčestvo a jméno v jazyce menšiny
Občan, který se hlásí k jiné než české národnosti, může podle Ministerstva vnitra požádat o uvedení jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny, a to jen jednou a bez poplatku. Právo opírá o článek 11 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a o § 7 zákona č. 273/2001 Sb. Příslušník menšiny ruské, ukrajinské nebo bulharské může navíc prohlášením zvolit otčestvo, tedy jméno po otci, jako druhé jméno. Prohlášení nelze vzít zpět. U nezletilého staršího 12 let je nutný jeho souhlas, u společného příjmení manželů souhlas druhého manžela.
Dvě stě čtyřicet osm Masaryků a devět Cimrmanů
Radiožurnál spočítal v roce 2015, že první československý prezident má v Česku 127 ulic a tříd, 111 náměstí, čtyři nábřeží, troje sady, jednu náves v Grygově, jednu výšinu a jeden závodní okruh v Brně, dohromady 248 názvů. Po roce 1989 nahradil Masaryk v mnoha městech Lenina, Gottwalda či Zápotockého, zatímco náměstí Míru zůstala, protože proti míru nikdo nic nenamítal a ušetřilo se přepisování map. Jára Cimrman, podle ankety údajně největší Čech, měl tehdy jednu třídu, sedm ulic a jedno nábřeží. Jména v názvech ulic tak zrcadlí, koho společnost chce mít denně na očích.
Božena Němcová: žena s nejvíce ulicemi
Analýza Deníku Referendum z roku 2023, zveřejněná v rámci projektu Mapping Diversity, ukázala, že po lidech je pojmenována méně než čtvrtina pražských ulic a po ženách méně než pět procent. Z téměř šesti set nových názvů přijatých od roku 2010 jich ženy připomíná jen 28. Nejvíce ulic v Česku nese jméno Boženy Němcové; mezi ženami převažují spisovatelky, herečky a odbojářky. Asi sedmdesát procent připomínaných osob se narodilo na území dnešní republiky, většinou v devatenáctém století. Pro plánovanou čtvrť Smíchov City se počítá s ulicemi Madeleine Albrightové, Medy Mládkové, Toyen a Jiřiny Šiklové.
Ben, Max a Bára: jména pražských psů
Jména zvířat kopírují lidskou módu, jen s menší úctou k tradici. Podle Radia Prague International se nejčastější pražští psi jmenují Ben, za nimi následují Max, Betty, Bára a Nelly. Přehled serveru Zvířecí jména pro rok 2025 uvádí mezi samci Maxe, Charlieho, Buddyho, Rockyho a Rexe a konstatuje, že převažují krátká dvouslabičná jména končící samohláskou, často anglická, zatímco tradiční Žeryk či Ťapka ustupují. Příručka Hypokoristika pro Češtinu doma i ve světě připomíná, že i zvířecí jména mají domácké podoby: z Alíka je Alíček, z Micky Micinka. Oficiální statistika psích jmen v Česku neexistuje, údaje vycházejí z registrů a anket.
Benjamínek, nimrod a chám: biblická jména v běžné řeči
Nejvíce jmen přešlo do češtiny z Bible, protože ji po staletí znaly miliony lidí. Vladimír Šmilauer připomněl, že benjamínek, nejmladší člen rodiny, se užívá často bez vědomí původu v nejmladším z Jákobových synů. Nimrod, v Bibli silný lovec, se stal posměšným označením myslivce. Chám, syn Noemův, dal za poddanství potupné jméno opovrženému sedlákovi; podle Šmilauera si biblický původ slova téměř nikdo neuvědomuje. Lazar označuje ubohého nemocného a odvozen je od něj lazaret, Jidáš zrádce, Goliáš siláka a Zuzana cudnou ženu. Většina těchto slov dnes žije bez svého příběhu.
Letiště Václava Havla: název, který opravil slovosled
Pojmenování pražského letiště schválila vláda 21. března 2012 s tím, že k přejmenování dojde 5. října, v den Havlových narozenin, a náklady činí čtyři miliony korun. Podle vládní tiskové zprávy měl anglický název znít Prague Airport – Vaclav Havel. Po kritice odborníků kvůli nesprávnému slovosledu byl podle Knihovny Václava Havla v červnu 2012 změněn na Václav Havel Airport Prague, česky Letiště Václava Havla Praha. Tatáž zpráva připomíná, že podle průzkumu tehdy mezi lidmi převažovali kritici přejmenování. Vlastní jméno prezidenta tak prošlo nejen politickou debatou, ale i jazykovou korekturou, než se objevilo na odletové hale.
Kohoutkova kometa 1973 a planetka Jan Palach z roku 1969
Luboš Kohoutek dal jméno kometě i politicky nepohodlné planetce. Podle české Wikipedie objevil 7. března 1973 v Hamburku kometu C/1973 E1, která prošla přísluním 27. prosince 1973 ve vzdálenosti asi 21 milionů kilometrů od Slunce a vrátí se řádově za 75 000 let. Už v srpnu 1969 objevil planetku číslo 1834 a podle České astronomické společnosti ji pojmenoval Jan Palach, krátce po Palachově oběti; normalizační úřady poté zakázaly publikovat její jméno v českých časopisech. Dne 26. října 1971 objevil planetku 1841, jež nese jméno prvního prezidenta. Exilový astronom tak z Hamburku zapisoval na oblohu jména, která doma nesměla znít.
Karlín: první pražské předměstí pojmenované po císařovně
Karlín je podle Kudy z nudy první pražské předměstí; vzniklo roku 1817 a jméno dostalo po Karolíně Augustě, manželce císaře Františka I. Je to patrně jedno z mála pražských místních jmen odvozených od ženy, a navíc od panovnice, která v Praze nikdy nesídlila. Z císařovnina jména Carolina vzniklo německé Karolinenthal a české Karlín, takže dnes zní, jako by patřilo nějakému Karlovi. Kolem čtvrti vyrostly dílny, Negrelliho viadukt z let 1846 až 1849 a stanice metra Křižíkova, otevřená roku 1990 a pojmenovaná po vynálezci. Císařovna sama upadla v zapomnění, její jméno ale dodnes říká každý pražský hlasatel v tramvaji.
Kaplanova turbína: patent z Brna, první kolo v Poděbradech
Turbína, která pohání přehrady od Orlíku po švédský Lilla Edet, byla vynalezena na brněnské německé technice. Podle přehledu Martina Poláka v časopise Energies z roku 2021 začal Viktor Kaplan, rodák z rakouského Mürzzuschlagu působící v Brně od roku 1903, upravovat Francisovu turbínu roku 1910 a první patent na natáčení lopatek oběžného kola získal roku 1913. První provozní stroj šel roku 1919 do přádelny ve Velmu v Rakousku, druhý roku 1920 do Poděbrad. Kaplan si patentovou agendu vyřizoval sám a roku 1931 odešel na statek v Rakousku. Jeho jméno dnes zná každý strojař, město, kde vynález vznikl, už méně.
Viktorie poprvé na prvním místě
Český statistický úřad zveřejnil 28. května 2026 údaje o jménech dětí narozených v roce 2025. Nejoblíbenějším dívčím jménem se poprvé v historii stala Viktorie. Dostalo je 1 193 holčiček, o 68 více než Elišku, která tak přišla o prvenství po třinácti letech. Třetí byla Sofie. U chlapců obhájil první místo Jakub, a to již popatnácté v řadě. Matyáše však předstihl jen o osmnáct narozených chlapců, třetí skončil Jan. Podle úřadu nejrychleji rostla v posledních třech letech obliba jmen Lara, Sofia, Matteo a Theodor. Do první desítky se poprvé dostali Oliver a Rozálie.
Větná příjmení Skočdopole a Osolsobě
Zvláštní skupinu tvoří příjmení vzniklá z celé věty, zpravidla z rozkazu. Česká Wikipedie uvádí příklady Osolsobě, Skočdopole, Hrejsemnou, Přinesdom či Nechoďdomů. Nový encyklopedický slovník češtiny k nim přidává příjmení v podobě minulého času, například Stojespal, a připomíná, že i taková jména se skloňují jako životná podstatná jména. Zajímavé je přechylování. Podoba Osolsobová se nepoužívá, kdežto Skočdopolová a Přinesdomová se vyskytují. Původně šlo nejspíš o přezdívky vystihující povahu či oblíbené rčení nositele. Z hravých slovních spojení se tak stala úřední jména předávaná po generace. Takových příjmení není mnoho, o to více však přitahují pozornost.
Václav, z něhož se stal Karel
Otec vlasti nedostal jméno Karel při křtu. Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl pokřtěn 30. května 1316 a obdržel jméno Václav, které připomínalo přemyslovský rod jeho matky. Jako malý chlapec byl poslán na výchovu do Francie. Při biřmování v sedmi letech tam přijal jméno Karel na počest svého strýce a kmotra, francouzského krále Karla IV. Sličného. Od té doby užíval jméno Karel a pod ním vešel do dějin jako český král a římský císař. Jeho příběh ukazuje, že biřmovací jméno mohlo ve středověku zcela nahradit jméno křestní.
Úřední změna jména a příjmení
Změnu příjmení povolí matriční úřad podle zákona tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné, anebo je-li pro změnu vážný důvod. Za trvání manželství je potřeba souhlas obou manželů a dítě starší dvanácti let musí se změnou svého příjmení souhlasit. Ministerstvo vnitra uvádí i výši poplatků. Hanlivé nebo směšné příjmení se mění za 200 Kč, cizojazyčné příjmení nebo návrat k dřívějšímu za 300 Kč a ostatní změny jména či příjmení stojí 3 000 Kč. Žádost se podává u matričního úřadu podle trvalého pobytu. Kdo v Česku trvalý pobyt nikdy neměl, obrací se na Úřad městské části Praha 1.
