Ruská centrální banka snížila základní úrok o tři procentní body na 11 procent
Moskva 26. května (ČTK) - Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Banka také připustila možnost dalšího snižování úroků na nadcházejících zasedáních. Na konci února, jen několik dní po začátku invaze, centrální banka svůj základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.
Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále obtížné, rizika pro finanční stabilitu se ale mírně snížila. To podle banky otevírá prostor pro zmírnění některých opatření k omezení pohybu kapitálu.
Centrální banka rovněž uvedla, že v příštím roce očekává zpomalení inflace na pět až sedm procent, v roce 2024 by už mohla inflace dosáhnout čtyřprocentního cíle banky. O prognóze na letošní rok se banka v nejnovějším oznámení nezmínila, už dříve však uvedla, že letos čeká inflaci v rozmezí 18 až 23 procent.
Vysoká inflace snižuje životní úroveň a už několik let je jednou z hlavních obav lidí v Rusku. Podle ministerstva hospodářství inflace k 20. květnu zpomalila na 17,51 procent ze 17,69 procent o týden dříve. Stále však zůstává blízko nejvyšší hodnoty od začátku roku 2002.
Ruský prezident Vladimir Puitn ve středu nařídil zvýšit důchody a minimální mzdu o deset procent, aby zmírnil dopad inflace na obyvatele, uvedla agentura Reuters. Putin popřel, že by všechny ekonomické problémy země souvisely s vojenskou invazí, kterou Putin označil za zvláštní vojenskou operací na Ukrajině. Invaze ruských vojsk přiměla západní země k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko.
irl spr
Prezident Světové banky: Válka na Ukrajině může vyvolat globální recesi
Washington 26. května (ČTK) - Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky (SB) David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde.
"Když se podíváme na globální hrubý domácí produkt (HDP), je těžké si nyní představit, jak se vyhneme recesi," prohlásil Malpass na schůzce s podnikateli pořádané Americkou obchodní komorou. Konkrétní prognózu však neposkytl a nenaznačil ani, kdy by recese mohla začít.
Ekonomiky Ukrajiny a Ruska by letos měly výrazně klesnout, zatímco růst v Evropě, Číně a ve Spojených státech zpomalí, dodal Malpass. Rozvojové země by měly být zasaženy mnohem více kvůli nedostatku zásob hnojiv a potravin a rovněž kvůli slabším dodávkám energií.
"Samotná představa zdvojnásobení cen energií stačí na to, aby vyvolala recesi," řekl.
Malpass upozornil, že mnoho evropských zemí je v dodávkách ropy a plynu stále příliš závislých na Rusku. A to přesto, že západní země prosazují plány na snížení své závislosti na ruských energiích.
Světová banka minulý měsíc kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu snížila odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok téměř o celý procentní bod na 3,2 procenta, upozornila agentura Reuters.
Hrubý domácí produkt je jedním z nejdůležitějších způsobů měření, jak dobře nebo špatně si ekonomika vede. Pečlivě ho sledují ekonomové i centrální banky. Firmám pomáhá posoudit, kdy mají expandovat a nabírat další pracovníky, nebo naopak méně investovat a snižovat počty zaměstnanců. Vlády jej používají při rozhodování prakticky o všem - od daní až po rozpočtové výdaje. Pro centrální banky je spolu s inflací hlavním ukazatelem při zvažování, zda snížit, nebo zvýšit úrokové sazby.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
