Reuters: Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu
Berlín 9. května (zpravodaj ČTK) - Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.
Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.
Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.
Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.
Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.
Aleš Zápotocký mka
Prezident Zeman ve středu jmenuje nového guvernéra České národní banky
Praha 9. května (ČTK) - Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje nového guvernéra České národní banky. ČTK to dnes řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Jméno nástupce Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát a znovu kandidovat nemůže, Pražský hrad nezveřejnil. Server Seznam Zprávy v pátek uvedl, že se jím stane člen bankovní rady Aleš Michl.
Jmenování je naplánováno na středeční dopoledne. Koho prezident do čela ČNB vybral, nechtěl Ovčáček komentovat. "Je nutno vyčkat ceremoniálu," uvedl.
Zeman předminulý týden řekl, že má čtyři kandidáty na guvernéra, ve svém výběru ale už má víceméně jasno. Média v této souvislosti uvedla, že v nejužším výběru jsou vedla Michla nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora, které navrhl prezidentovi Rusnok kvůli zachování kontinuity současné bankovní rady. Počátkem roku uvedla Česká televize, že podle jejích informací je Zemanovým kandidátem šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
S Nidetzkým a Morou jednal prezident na Hradě na konci dubna. S Michlem se Zeman setkal ve středu, bližší informace ke schůzce Hrad nezveřejnil. Výsledek jednání nechtěl komentovat ani Michl.
Michl v minulosti mimo jiné působil v Raiffeisenbank a byl externím poradcem někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Členem bankovní rady ČNB je od konce roku 2018. Server Seznam Zprávy připomněl, že Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek opakovaně jako jediní ze sedmičlenné bankovní rady hlasovali proti zvyšování úrokových sazeb.
ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky.
cap snm
DALŠÍ ZPRÁVY
