Do Prahy přijedou muzejníci z celého světa, registrováno je 3500 účastníků
Praha 17. srpna (ČTK) - O postavení muzeí v současné společnosti, možnostech jejich boje s klimatickou změnou, lepší ochraně kulturního dědictví i pomoci institucím při válečných a jiných katastrofách budou na generální konferenci v Praze diskutovat tisíce muzejníků. Setkání se bude konat od 20. do 28. srpna, poprvé ve své historii hybridní formou, tedy fyzicky i on-line. Generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM se koná vždy jednou za tři roky ve významných městech členských států rady. Naposledy bylo v roce 2019 v japonském městě Kjóto.
Podle dřívějších informací by český stát měl na akci, kterou pořadatelé přirovnávají ke kulturním olympijským hrám, přispět 25 miliony korun. Dalších 45 milionů korun by měli uhradit sponzoři, vystavovatelé, registrační poplatky a grant Prahy. Podle pořadatele je registrováno asi 3500 účastníků. Hlavním místem jednání bude Kongresové centrum.
Konference je podle ministerstva kultury mimořádnou příležitostí k propagaci českého muzejnictví a české kultury a koná se v době, kdy Česká republika předsedá Radě Evropské unie.
Kromě samotného odborného programu budou účastníci konference poznávat české kulturní dědictví. První dva dny, tedy 20. a 21. srpna, je čekají exkurze po Praze. Exkurzím po České republice se pak budou moci věnovat poslední tři dny konference.
Pod hlavním mottem konference Síla muzeí se program člení do čtyř oblastí, jimiž jsou smysl muzeí v občanské společnosti, udržitelnost a schopnost muzeí překonávat krize, vize vedení muzeí v budoucnu a komunikace, tedy zejména schopnost muzeí využívat nové technologie.
Uspořádání konference inicioval Český výbor ICOM, jeden ze zakládajících členů Mezinárodní rady muzeí. ICOM (International Committee of Museums) je nejvýznamnější muzejní profesní organizací na světě, která nyní sdružuje téměř 45.000 muzejníků a přes 20.000 muzeí ze 138 zemí. ICOM se řadí mezi největší profesní organizace na světě a je nejdůležitější mezinárodní think tank v muzejnictví. Generální konference ICOM je vrcholné shromáždění rady.
hrm jw
The Wall Street Journal: Německo prozatím neodstaví jaderné elektrárny
Berlín 16. srpna (zpravodaj ČTK) - Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval. Dnes to napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. "Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny," řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.
Deník The Wall Street Journal napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky - hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. "Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci," citoval deník svůj zdroj.
Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu. Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.
Aleš Zápotocký ank
DALŠÍ ZPRÁVY
