Pražská výstava ukazuje přes 30 maleb, kreseb a koláží architekta Davida Vávry
Praha 9. května (ČTK) - Přes 30 maleb, kreseb a koláží nabízí výstava 3x10=31 architekta, malíře, herce a zakladatele divadla Sklep Davida Vávry. Ve třech tematických okruzích se umělec věnuje finskému architektovi Alvaru Aaltovi, detaily z jeho díla zachycuje v kresbách doplněných krátkými básněmi. Koláže sestavil Vávra z časopisů z minulého století a každá se věnuje jiné dekádě. Třetím tematickým okruhem jsou barevná vyobrazení mraků, k jejichž tvorbě Vávru inspirovala báseň Bohuslava Reynka. Návštěvníky dnes výstavou provedl Vávra a doplnil ji komentářem.
V první části klubu jsou k vidění obrazy inspirované pracemi architekta Aalta. "Deset důvodů, proč mít rád Alvara Aalta. Jsou to detaily, žádný urbanismus, a jsou z doby, kdy se obrátil k přírodě," řekl Vávra.
Koláže, které Vávra tvořil na konci tisíciletí k Silvestru 1999, zachycují jednotlivé dekády minulého století. "Padesátá léta, ten Klement Gottwald tam vykukuje, ale támhle už trsá Elvis," řekl Vávra. Koláži, která se věnuje 70. letům, pak dominují titulní strany časopisu Vlasta, například s Vladimírem Menšíkem.
"Pak je pro mě úplný vrchol, časopisy Národní výbory. To byl nejodpornější časopis, ale tak odporný, že byl vlastně krásný. Já jsem v té době měl koláže, které jsem nekolážoval. Jen jsem nalepil stránku a napsal 'Koláže, které kolážoval sám život'. A byl tam třeba předseda KSČ u velkého stolu v zeleném saku a před sebou měl zelené průhledné pravítko. V tom bylo všechno," dodal. V koláži z 90. let je i titulní strana Reflexu, kde je Vávra v roli Alexandra Dubčeka.
Kromě děl z tří tematických celků výstava obsahuje také další malby a kresby, které se věnují například Třeboni nebo zahraničním městům, jako jsou Tokio, Porth, Sydney či Sarajevo. Vávra řekl, že v nejbližší době bude vystavovat další díla v Rožďalovicích na Nymbursku. Pro expozici vytvořil sérii o apoštolech.
Vávra absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Je také propagátorem architektury, byl spoluautorem a průvodcem televizního dokumentárního cyklu Šumná města. Většina lidí ho zná z prostředí divadla Sklep, které v 70. letech založil spolu s Milanem Šteindlerem. Jako architekt postavil rodinné domy, je autorem rekonstrukcí veřejných staveb, navrhoval vyhlídky, věže, lávky, přestavby kostelů i novostavby modliteben a kapliček. Letos v lednu v Děčíně slavnostně odhalili Vávrův pomník Jana Palacha a Jana Zajíce.
vid rot
Expert: AI umění neohrožuje, pokud není jediným cílem umělecké produkce výdělek
Praha 9. května (ČTK) - Pokud umělec vytváří umění primárně s účelem svého finančního obohacení, může vnímat umělou inteligenci (AI) jako riziko, protože mu práci bere. Je důležité si položit otázku, co je to umění a za jakým účelem je produkováno, zda pro peníze nebo lidské obohacení. V rozhovoru, který ČTK zaslala Akademie věd ČR (AV ČR), to uvedl Tomáš Murár z Ústavu dějin umění AV ČR. Pokud se lidé shodnou, že umění vyjadřuje něco, co nelze jinak vyjádřit, to umělá inteligence nezvládne, dodal.
'Ohledně obav jde o podobnou situaci jako v minulosti s příchodem fotografie. Umělci, konkrétně malíři portrétů, měli strach, že přijdou o práci v okamžiku, kdy přicházela fotografie, která je rychlejší, jednodušší a levnější. Koncem 19. století zmizel zájem o portrétní, v podstatě fotografickou malbu. Nicméně došlo k tomu, že portrétní malba se změnila,' řekl Murár.
Základní reprezentativní kvality malby převzala fotografie. Umělci byli díky tomu v podstatě uvolněni z této praxe vydělávat peníze. 'Začala se zabývat jinými problémy, například barvy, formy a především vyjádřením vnitřních psychických stavů, které mohou deformovat tvář toho reprezentovaného,' uvedl Murár. Pro historiky umění fotografie znamenala možnost předávat své vědění lépe a dál pomocí fotografií děl ve knihách a podobně.
'Umělá inteligence v současné situaci může dějiny umění obohatit,' míní Murár. Naučit umělou inteligenci rozeznávat a zpracovávat obraz je jedním z nejtěžších úkolů. Například naučit umělou inteligenci rozeznat fotografii psa trvá dlouho, člověk to umí ve dvou letech poměrně automaticky. Navíc není schopná se naučit, co obraz znamená nebo představuje. Může se naučit pouze popsat, co je na obrazu. 'Schopnost umělé inteligence rozeznat, co je na obrazu, je dána, a my už se tím nemusíme zabývat a můžeme se ptát, co obraz znamená, co měl vyjádřit,' řekl Murár.
V technických záležitostech je umělá inteligence šikovnější než lidé, ale není schopna posouvat to, co člověk chce poznávat. 'Umělá inteligence nevytváří něco neočekávatelného na rozdíl od člověka. Stejně tak člověk rozumí smyslu uměleckých děl, dívá se na ně a rozumí jim, aniž by to byl schopen verbalizovat. Z toho důvodu smysl díla neumí předat, tím pádem se danou vlastnost nemůže umělá inteligence naučit,' vysvětlil Murár.
puz snm
DALŠÍ ZPRÁVY
