Světovou ekonomiku čeká nejistý rok, ukázal v Davosu průzkum mezi ekonomy
Davos (Švýcarsko) 15. ledna (ČTK) - Světovou ekonomiku čeká rok s horšími vyhlídkami na růst a s nejistotou, která pramení z geopolitických sporů, přísných podmínek financování a zásadních dopadů umělé inteligence (AI). Ukazují to výsledky průzkumu mezi předními ekonomy, který se každoročně provádí před zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.
Průzkum se uskutečnil mezi více než 60 předními ekonomy z celého světa, ze soukromého i veřejného sektoru. Cílem průzkumu je nastínit priority pro politiky a vedoucí představitele podniků, uvedla agentura Reuters.
Zhruba 56 procent dotazovaných letos očekává celkové oslabení globálních ekonomických podmínek. Mezi jednotlivými regiony však panují velké rozdíly. Zatímco v Číně a ve Spojených státech většina dotazovaných očekává mírný nebo silnější růst, v případě Evropy teď panuje shoda, že tam růst bude slabý až velmi slabý. Pro jižní Asii, východní Asii a oblast Tichomoří je výhled příznivější. Velká většina respondentů tam na letošní rok počítá alespoň s mírným růstem.
Poslední komentáře činitelů centrálních bank velkých zemí naznačují, že úrokové sazby už jsou na svém vrcholu. Až 70 procent dotazovaných tak čeká uvolnění finančních podmínek spolu s tím, jak se bude snižovat inflace a zmírňovat současné napjaté podmínky na trhu práce.
Dopady AI na světovou ekonomiku budou nerovnoměrné. Kolem 94 procent dotázaných očekává, že AI v příštích pěti letech výrazně zvýší produktivitu v ekonomikách s vysokými příjmy. V ekonomikách s nízkými příjmy však to samé předpovídá jen 53 procent dotázaných.
WEF také minulý týden samostatně zveřejnil studii o kvalitě ekonomického růstu ve 107 ekonomikách. Tato studie dospěla k závěru, že většina zemí roste způsobem, který není ani ekologicky udržitelný, ani sociálně inkluzivní.
"Opětovné nastartování globálního růstu bude zásadní pro řešení klíčových problémů, ale samotný růst nestačí," uvedla výkonná ředitelka WEF Saadia Zahidiová. WEF proto zahajuje kampaň, jejímž cílem je definovat nový přístup k růstu a pomoci tvůrcům měnové politiky vyvážit růst se sociálními, environmentálními a dalšími prioritami.
irl spr
Abdikace dánské královny by mohla naznačit cestu Karlu III., píše britský tisk
Londýn/Kodaň 13. ledna (ČTK) - Nečekaná abdikace, kterou dánská královna Margrethe II. ohlásila v silvestrovském projevu, by mohla naznačit cestu britskému panovníkovi Karlu III., napsal britský tisk. Třiaosmdesátiletá královna se vzdala koruny ve prospěch svého syna, prince Frederika. Král Karel, kterému je 75 let, na trůn sice dlouho čekal, ale mohl by aspoň naznačit, kdy hodlá předat vládu svému synovi Williamovi, vyzval například spíše levicový The Guardian.
Karel III. usedl na britský trůn v září 2022 poté, co v 96 letech zemřela jeho matka, královna Alžběta II. V důsledku britské koloniální politiky se stal vládcem 14 zemí. Otázky o Karlově délce panování vyvolal nejen jeho věk, ale i výrazně vyšší obliba jeho syna, poznamenala agentura AFP.
"Král Karel by se mohl rozhodnout abdikovat za pět nebo deset let a předat trůn Williamovi a Kate, dokud jsou ještě mladí, protože rozhodnutí královny Margrethe přijali v Dánsku opravdu dobře," řekl deníku Daily Mail královský životopisec Phil Dampier. Karla by k tomu mohla vést vůle učinit co nejlepší rozhodnutí pro britskou královskou rodinu jako celek, uvádí Dampier a připomíná, že britský korunní princ a jeho manželka mají velmi dobré vztahy s dánským princem Frederikem, který se ujme vlády v neděli.
Dánská panovnice své rozhodnutí oznámila 31. prosince a podle průzkumu s jejím krokem souhlasí více než 80 procent obyvatel, píše agentura AFP. Podobně se rozhodli již dříve i jiní panovníci: španělský král Juan Carlos I. abdikoval v roce 2014, o rok dříve tak učinili nizozemská královna Beatrix a belgický král Albert II. V poslední době stoupá tlak i na švédského krále Carla Gustafa, kterému je 77 let.
"Král Karel by měl následovat dánský příklad a říct nám, kdy abdikuje," píše deník The Guardian, který si jako jeden z mála britských deníků dovolí otevřenou kritiku královské rodiny. Dánská abdikace je podle The Guardianu "znakem citlivé konstituční monarchie".
"Pro radikály by mohla být geriatrická evropská monarchie pohřbená v domech s pečovatelskou službou vítaná. Snižuje to riziko nehod a skandálů, jaké postihly Španělsko za vlády Juana Carlose, nebo vměšování do demokratické politiky," píše The Guardian. Práce krále, ač ceremoniální, je náročná a nikdo by ji neměl zastávat až do smrti, zejména pokud má připraveného následníka, dodal The Guardian.
lsa jrm