Japonská centrální banka po 17 letech zvedla základní úrokovou sazbu
Tokio 19. března (ČTK) - Japonská centrální banka (BOJ) dnes podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní úrokovou sazbu zvýšila poprvé po 17 letech, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Banka výsledek zasedání k měnové politice zveřejnila v prohlášení. Záporné úrokové sazby měly v posledních zhruba osmi letech stimulovat stagnující japonskou ekonomiku. Dnešním krokem japonské centrální banky končí éra, kdy se měnoví tvůrci po celém světě snažili podpořit hospodářský růst pomocí levných peněz a nekonvenčních měnových nástrojů.
BOJ také upustila od politiky známé jako kontrola výnosové křivky (YCC). Ta spočívala v nákupu japonských státních dluhopisů za účelem kontroly úrokových sazeb.
Centrální banka uvedla, že bude nadále nakupovat 'zhruba stejné množství' státních dluhopisů jako dosud a v případě rychlého růstu jejich výnosů nákupy zvýší. BOJ se dále rozhodla ukončit nákupy rizikových aktiv, jako jsou burzovně obchodované fondy (ETF) a japonské nemovitostní investiční trusty.
'Usoudili jsme, že udržitelné a stabilní dosažení našeho cenového cíle je na dohled,' uvedla centrální banka.
Očekávání, že BOJ zvýší sazby, rostla od nástupu guvernéra Kazua Uedy do funkce v dubnu loňského roku. Vzhledem k tomu, že inflace již více než rok překračuje dvouprocentní cíl BOJ, mnozí hráči na trhu předpokládali ukončení záporných úrokových sazeb buď v březnu, nebo v dubnu. Poslední oficiální údaje ukázaly, že i když tempo růstu cen zpomaluje, jádrová spotřebitelská inflace v Japonsku se v lednu udržela na dvouprocentním cíli banky.
Rozhodnutí, zda sazby půjdou nahoru, záviselo také na tom, zda velké společnosti v zemi zvýší zaměstnancům mzdy, aby jim pomohly vyrovnat se s rostoucími životními náklady, uvedla analytička Nobuko Kobajašiová z poradenské společnosti EY-Parthenon. Odbory minulý týden oznámily, že zaměstnanci velkých firem dostanou přidáno 5,28 procenta, což je nejvíce za posledních 33 let.
Mzdy v zemi od konce 90. let stagnovaly. Spotřebitelské ceny rostly velmi pomalu, nebo dokonce klesaly.
Analytici připomínají, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak Japonci stárnou a mají méně dětí. Japonsko v roce 2010 opustilo pozici druhé největší ekonomiky světa a na jeho místo se dostala Čína. Loni pak Japonsko přišlo i o třetí příčku, z níž ho sesadilo Německo.
'BOJ dnes učinila první nejistý krok směrem k normalizaci měnové politiky,' uvedl analytik Frederic Neumann z banky HSBC v Hongkongu. 'Zejména odstranění záporných úrokových sazeb signalizuje přesvědčení BOJ, že se Japonsko vymanilo ze sevření deflace,' dodal.
Japonský jen v reakci na rozhodnutí centrální banky prudce oslabil. Krátce před 8:00 SEČ ztrácel k americkému dolaru 0,8 procenta a dříve se dostal i pod hranici 150 JPY za dolar.
Velké japonské banky oznamují, že plánují zvednout úrokové sazby u běžných vkladů v jenech. Podle agentury Reuters to uvedla společnost Mizuho a Sumitomo Mitsui Financial Group. V obou případech by šlo o první takové zvýšení od února 2007.
vjn lsa jrm
Úřad průmyslového vlastnictví loni evidoval 506 žádostí o patent, meziročně méně
Praha 17. března (ČTK) - Úřad průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV) loni evidoval 506 žádostí o udělení patentu na vynález v Česku, což byl ve srovnání s rokem 2022 osmiprocentní pokles. Z těchto přihlášek bylo nejvíce vynálezů z dopravy a skladování, řekla ČTK Zuzana Čapková z oddělení průmyslověprávní výchovy ÚPV. Mezi lety 2000 a 2023 úřad celkem udělil 23.644 patentů na vynálezy. Žádostí o patent lidé za stejné období podali 34.558. V úterý uplyne 550 let ode dne, kdy byl v italských Benátkách vyhlášen zákon na ochranu vynálezů.
Ochrana vynálezu patentem v Česku platí nanejvýš 20 let, přičemž každý rok musí držitel podle Čapkové uhradit takzvané udržovací poplatky. Jakmile patent zanikne nebo ho držitel zruší, je vynález volně k užití. Získat patent na stejné řešení již znovu nelze. Zákon stanovuje, že se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, výsledkem vynálezecké činnosti a průmyslově využitelné.
Nejvíce žádostí o udělení patentu v Česku ÚPV evidoval v roce 2000, kdy jich bylo přibližně 5000. Čapková upozornila na to, že se Česko v roce 2004 stalo členem Evropské patentové organizace, díky čemuž tu lidé pro ochranu svých vynálezů mohli začít využívat i evropské patenty. Počet evropských patentů, které loni ÚPV dostal k ověření, podle Čapkové meziročně vzrostl o sedm procent na 4978.
Z žádostí o patent v Česku jich loni na dopravu a skladování připadlo 18 procent, na zdraví a zábavu 9,5 procent. Z elektroniky bylo sedm procent přihlášek a měření a optika měly podíl 6,5 procenta, řekla Čapková. Doplnila, že aktuálně je v Česku platných zhruba 50.000 patentů.
Za ochranu jednodušší varianty vynálezu je podle ÚPV považován takzvaný užitný vzor. Vhodný je například pro předměty s kratší životností. Žádostí o udělení užitného vzoru loni ÚPV evidoval 1024, předloni 1095. Největší podíly měly stejně jako v případě patentů doprava a skladování a také zdraví a zábava. Dalších 7,9 procenta přihlášek bylo k vynálezům v potravinářství a tabáku. Mezi lety 2000 a 2023 ÚPV přijal 31.281 přihlášek, řekla Čapková. Nejvíce, 1857, jich podle ní bylo v roce 2012. Platnost užitného vzoru je maximálně deset let.
Národních ochranných známek ÚPV od roku 2000 do roku 2023 zapsal 179.351, žádostí za stejné období bylo 210.523. 'Z pohledu podaných přihlášek byl v tomto období nejsilnější rok 2006, kdy jich bylo 10.537,' uvedla Čapková. V Česku je podle ní možné používat také ochranné známky EU. 'Počty přihlášek ochranných známek EU jsou velmi vysoké, v loňském roce jich bylo podáno 175.689,' řekla. Celkově jsou nyní na území ČR platné více než dva miliony ochranných známek.
mib rdo
