Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Hvězda stříbrného plátna Pražská mincovna zahájila ražbu Kalendária
Jak to vypadalo v dílnách Pražské mincovny při ražbě prvního titulu ze sady Kalendárium 2012, a co všechno příprava této události obnáší, ukáže následující reportáž.
Vzniku pamětní medaile předchází poměrně složitý proces. Není proto divu, že v den první ražby nového titulu panuje na pracovištích Pražské mincovny téměř slavnostní nálada, okořeněná samozřejmě douškem napětí. O to větším, když se jedná o medaili věnovanou slavné
české herečce Nataše Gollové. Tento titul totiž zahájí historicky první ročníkovou kolekci Pražské mincovny, která nese příznačný název Kalendárium 2012.
„Samotná ražba je vyvrcholením týdnů poměrně náročných příprav a pro nás, kteří jsme se na nich podíleli také odměnou,“ svěřil se mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík, ještě před tím, než vydal povel ke spuštění lisu.
Sádrový model
Ale nepředbíhejme. Celá anabáze totiž začíná u medailéra, v tomto případě u sochaře Josefa Oplištila, který podle zadání mincovny vytvořil sádrovou předlohu budoucí medaile. Jak autor přiznává, zachycení toho správného výrazu Nataši Gollové nebylo snadné a konečné podobě návrhu předcházelo studium dobových fotografií i sledování filmů s touto hvězdou české kinematografie. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat, jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal Josef Oplištil a přiznal, že než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ dodal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
