Letošního Sběratele doprovodí poprvé veletrh Investor
Kdo v oblasti numismatiky něco znamená, vystavuje na veletrhu Sběratel.
Tak by se dala charakterizovat letošní masivní účast dealerů zlata a mincí na největším setkání sběratelů
ve střední a východní Evropě, které proběhne od 8.–10. září na výstavišti PVA v Letňanech.
Zájem o investice do stabilních komodit žene nahoru nejen cenu zlata, ale také počet vystavovatelů na tradičním mezinárodním veletrhu poštovních známek, mincí, drahých kamenů, pohlednic, telefonních karet a dalšího sběratelství. V oblasti numismatiky přibylo přes deset zcela nových firem, takže tato nomenklatura začíná dotahovat dosud
kralující f ilatelii. Celkem bude na veletrhu opět přítomno přes 230 vystavovatelů z 35 zemí. Vedle tradičních v ystavovatelů jako jsou Česká mincovna, Slovenská mincovna, Rakouská mincovna, Zlaté mince, Antium Aurum, Hanmart, Nozka, čínská China Gold Corporation, jedni z největších německých obchodníků se zlatem firmy Emporium Hamburg a Künker, holandský NumisCollect nebo vídeňský Rauch. Nebude tedy chybět žádný ze starých
známých – a to doslova – na letošním Sběrateli najdete 98 % loňských v ystavovatelů a to většinou na svých obvyklých místech. Přibudou naopak f irmy, které se dosud prezentovaly hlavně prostřednictvím svých e-shopů. E-MINCE numismatika a Zlataky.cz na Sběrateli jsou důkazem toho, že internet a veletrh se mohou z obchodního hlediska vzájemně doplňovat. Významným signálem, že Praha je již respektovaným sběratelským centrem, je premiérová přítomnost jednoho z největších německých aukčních domů Felzmann nebo americké gradingové f irmy PCGS.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
Česká koruna slaví 20 let Jak vznikaly naše bankovky
Krátce po pádu komunistického režimu zahájila Státní banka Československá (SBČS) společně s Ministerstvem financí přípravy k vydání nových vzorů papírových platidel.
Stávající peněžní soustava se v té době skládala převážně z bankovek tzv. Brunovského emise vydávané v letech 1985 až 1989.
Jedná se celkem o pět nominálů po 10, 20, 50, 100 a 1000 Kčs. Poslední bankovkou celé emise se stala 100 Kčs vzor 1989 s portrétem Klementa Gottwalda v ydaná necelé dva měsíce před listopadov ými událostmi. Celou sadu měla dále dovršit pětisetkoruna, jejíž v ydání se původně plánovalo v průběhu roku 1990. Vzhledem k politickým událostem však už k samotné realizaci nedošlo a bankovku dnes známe jen z návrhů a rozpracovaných rytin1.
První zásah do peněžní soustav y se uskutečnil už na konci roku 1989, kdy došlo k ukončení tisku 100 Kčs 1989. Jelikož se jednalo o nejvíce zastoupený nominál v oběhu, rozhodla se SBČS obnovit platnost původních 100 Kčs vzoru 1961, který dále doplnila o týž vzor ovšem II. v ydání. To se tisklo v letech 1990 až 1992 ve Státní tiskárně cenin (STC) v Praze. Celkem se jedná o tři série a to X 25–X 96, G 01–G 96 a M 01–M 24. Rozdíly obou v ydání se detailně ve svém katalogu2 zabý vá Jan Bajer a není je tedy nutné detailněji specif ikovat. Pro upřesnění si jen uveďme, že banka původně zamýšlela pokračování
v tisku již započaté číselné řady, kdy 22. dubna 1992 schválila přiřazení sérií M 24–M 48, k jejichž tisku ale nedošlo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU