MEZI DVĚMA KORUNAMI
Cesta k československé koruně
Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.
Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
NEREALIZOVANÉ NÁVRHY
Československé bankovky po 50 a 100 Kčs
Po druhé světové válce centrální banka ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II. V důsledku peněžní reformy z května 1953 se však ani tato platidla nedostala do oběhu.
V rámci reformy nahradily stávající bankovky nová platidla vytvořená podle sovětského vzoru. Bankovky emise 1953 ovšem jak po grafické, tak zejména i po technické stránce plně nev yhovovaly požadavkům kladeným, nejen co se umělecké stránky týče, tak i jejich ochrany vůči falzifikaci. Nová platidla byla oproti našim předchozím bankovkám nevalné kvality. Všechny hodnoty se tiskly offsetem na týž papír s negativním (běločar ým) vodotiskem ve formě pěticípé hvězdy. Rovněž graf ický vzhled platidel byl nevalné úrovně a dá se v podstatě říci, že z tohoto pohledu jde o jedny z našich vůbec nejhorších bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU