Nejdražší české mince Podle cen dosažených v českých aukcích za posledních deset let
V posledních několika letech byla v zahraničních a domácích numismatických aukcích nabízena celá řada velice vzácných až unikátních českých mincí.
Draženy byly především velké zlaté mince (násobky dukátů) ze 17. století pocházející z mincoven v zemích Koruny české. Padaly při tom cenové rekordy a docílené ceny velmi často překračovaly hranici jednoho milionu korun.
Do vybrané společnosti se v českých aukcích ještě zařadily některé násobky československých svatováclavských dukátů. Zcela určitě obecně neplatí u široké veřejnosti zakořeněný názor, že nejstarší ražby by měly být nejvzácnější a tudíž i nejdražší. Jak ukáži dále, mezi nejdražšími mincemi totiž prakticky nejsou zastoupeny české středověké mince denárového a grošového období.
Co bylo důvodem k nebývalému zájmu a nárůstu cen? Zcela určitě to nebyla jen rostoucí cena zlata. Jedním z možných důvodů byla podle mého názoru skutečnost, že se pro numismatický trh uvolnily některé po léta budované skvělé soukromé sbírky, obsahující značné množství numismatických vzácností a rarit, které v nabídkách aukčních domů dlouhé roky chyběly. Je také velmi pravděpodobné, že se podobné vzácnosti v takovém rozsahu na numismatickém trhu zase roky možná i desítky let neobjeví.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.
Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.
Provinciální tokeny
Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATOVNA .CZ