Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
BitCoin Krypto zlato na vzestupu
V minulém roce, v časech kyperské finanční krize, jsme mohli stále častěji slyšet o jakési digitální měně, které se říkalo bitcoin.
I když o této formě peněz se vědělo již dříve, bitcoin se poprvé dostal ve větším měřítku i do hlavních mainstream médií. Jak k tomu došlo?
Odpověď najdete již v první větě tohoto článku. Ano, byla to kyperská finanční krize, která se postarala o popularizaci bitcoinu. Lidé z jižní Evropy, bojíce se, že jim politici „znárodní“ část jejich vkladů v bance, se rozhodli, že si svá eura smění za jiná investiční aktiva (zlato, půda, nemovitosti atd.) a mnoho z nich se rozhodlo pro investiční novinku – bitcoin. Bitcoin sám o sobě není investčním aktivem, byl vytvořen jako digitální prostředek směny, tedy jako digitální měna, ale jeho deflační charakter se stal pro lidi, kteří přestali věřit politikům a bankéřům, že jim neseberou nebo nebudou znehodnocovat jejich úspory a investice ve FIAT měnách (USD, EUR, jüan, jen, Kč) základním motivem pro jeho pořízení. Pro ozřejmění, bitcoin, podobně jako zlato, není doslova deflační měnou, ale jeho nízká přirozená inflace (roční nárůst jednotek měny nebo uncí zlata), je proti nárůstům peněžní zásoby současných nekrytých FIAT měn doslova „deflací“.
Cena bitcoinu v časech kyperské krize nakonec překonala hodnotu 200 USD a vzrostla proti začátku roku 2013 skoro až dvacetinásobně. Proto se o bitcoinu začalo mluvit ve velkém a bitcoin se stal také nejlepším investičním aktivem roku 2013!
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
