ANTARKTICKÝ DOLAR
Charakteristika, emise
Měnová jednotka označovaná jako antarktický dolar je neplatná měna na území Antarktidy. Bankovky jsou vydávány soukromou společností Antarktickou zámořskou směnárnou.
Bankovky antarktického dolaru jsou chápány výhradně jako sběratelské předměty a větší část finančních prostředků (okolo 80 %) získaných z jejich prodeje odvádí společnost do fondu vědeckých a humanitárních projektů na území Antarktidy. 20 % výtěžku se vrací zpět do tiskáren k produkci dalších bankovek. Antarktický dolar je v ydáván pouze v podobě bankovek, které nejsou směnitelné na žádném jiném kontinentu nebo státu. Nejčastěji se jako reklamní předměty nebo tzv. fantasy issue prodávají v ekvivalentu nominální hodnoty amerických dolarů. Antarktický dolar nemá z v ýše uvedených důvodů přidělen ISO kód podle 4217. Tudíž zcela neof iciálním symbolem pro měnu je AQD, případně AQ anebo zcela jednoduše A$. Bankovky tiskla do roku 2001 British American Banknote Company. Od roku 2002 jsou bankovky tištěny v různých tiskárnách na území USA, Brazí lie nebo Mexika. Antarktické bankovky nejsou katalogizovány
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Hyperinflace v Zimbabwe II.
Hned první lednové dny nenechaly nikoho na pochybách, že jsme ve víru hyperinflace. V obchůdcích ozdobených během svátků třpytivými čínskými řetězy se objevily tabule s nápisy na
prodej či zavřeno navždy.
Těch pár tisíc lidí, kteří v Harare ještě měli práci, ji ztratilo ze dne na den, na výpovědní dopisy nebyl ani papír a stejně by je stěží někdo doručil.
Během prvních lednových týdnů, stále bylo fantastické léto, se již pravidelně ohlašovaly výpadky proudu a v mnoha částech města začínal hon na potraviny. Mezitím nás centrální
banka promptně informovala o vydání nové série bearer cheques v hodnotách 1, 5 a 10 milionů zimbabwských dolarů. Během několika desítek hodin se každý, kdo byl ještě v Harare za práci placen, se stal milionářem. Jedním z nejchudších na světě…
Standardní zásobování přestávalo fungovat, venkovu se nevyplácelo dovážet do města, pohonné moty byly jen na černém trhu. Porážka dobytka byla řízena státem a tak zdaněna, že jatka kolabovala. Mouka se z rozkazu Mugabeho přednostně přidělovala represivním složkám, olej, parafín byly vzácností a o cukru se hovořilo tónem, jakým se vzpomíná na podivuhodné pohádkové bytosti. Ceny chleba byly stanoveny vládou a byl ho nedostatek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU