Ze světa kovových známek (12) Hrací známky II.
Hrací a reklamní známky výrobců výherních automatů tvoří další etapu v historii
českých účelových známek, jež byly spojené se zábavou.
Již na sklonku éry Rakouska-
Uherska se v restaurantech objevovaly první výherní automaty - import amerických,
anglických a německých modelů. Poměrně u nás rozšířený a snad i domácími výrobci
kopírovaný byl německý výherní automat Bajazoo, na kterém výše výhry záležela na
obratnosti hráče1. Zde uvedená známka (obr. 1) je přisuzována berlínskému výrobci
automatů Bajazzo firmě Giese & Co. Berlin. (Menzel 2005: 96).
Po první světové válce se i u nás rozběhla výroba rozličných automatů, hrací nevyjímaje. Centrum výroby bylo v Semilech, kde od poloviny dvacátých let XX. století působilo několik výrobců. První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily, jež výherní automaty nejen vyráběla, ale také je v okolních pohostinských podnicích i provozovala, na což jako první v Semilech měla od roku 1926 licenci. Vyráběla hrací automaty s názvy Forma, Mars a Xylotyp a kopie německých nevýherních automatů. S výrobou výherních automatů skončila před druhou světovou válkou. Další tři semilské výrobce výherních automatů připomínají jejich výrobky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Jak se dělá mincovna (10) Mincovna se slavnostně otevírá
Slavnostní otevření mincovny byl pro mě dlouhou dobu pojem naprosto abstraktní a neuměl jsem si pod ním nic konkrétního představit.
Už uběhla dlouhá doba od chvíle, kdy se něco ve firmě slavilo. Naposledy to bylo převzetí Rudého praporu generálního ředitele Jablonecké bižuterie za vynikající výsledky hospodaření v roce 1987. Organizovali to odboráři a mojí povinností tam bylo přednést aktuální informaci o stavu hospodaření s důrazem na exportní úspěchy. To už ale bylo hodně dávno a za tu dobu se všechno změnilo. Kde tedy hledat zkušenosti a inspiraci, aby historický okamžik proběhl opravdu důstojně. Tím správným místem byla ČNB.
Setkání se sekčním ředitelem sekretariátu guvernéra panem ing. Romanem Leszczynskim byl ten správný okamžik. Opravdu vzdělaný pán s vizáží a chováním anglického džentlmena, mně začal dávat rady, co by se mělo pro hladký průběh chystané události udělat. Slíbil mi, že bude informovat guvernéra Josefa Tošovského a pokusí se rovněž zajistit účast prezidenta Václava Havla. Myšlenka naprosto úžasná.
Druhým člověkem, který mě školil a zároveň dával úkoly, byl ing. Martin Švehla, ředitel tiskového odboru ČNB. Než přišel na banku, pracoval v ekonomickém zpravodajství české televize. Mediálně velmi zkušený člověk, který se v branži perfektně vyznal, a pro manažera z mincovny měl pochopení. Zároveň si uvědomil, že otevření mincovny je vítaná příležitost pro prezentaci centrální banky, které není nikdy dost. Po jednání s těmito pány jsem získal potřebné informace a začal jsem připravovat podrobný scénář, jak bude 1. červenec 1993 v mincovně probíhat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATOVNA .CZ