Vojtěch Dostál Mistři české numismatiky
Vojtěch Dostál je synem a zároveň pokračovatelem vynikajícího českého výtvarníka a pedagoga Jiřího Dostála.
Po absolutoriu na Vyšší odborné škole (VOŠ) v Jablonci nad Nisou v roce 2000, byl tři roky zaměstnán v jedné české šperkařské firmě. Po třech letech nastoupil jako pedagog na jabloneckou Střední uměleckoprůmyslovou školu a Vyšší odbornou školu, kde působí do současnosti. Na svém kontě má sedm vítězství v soutěžích vypsaných Českou národní bankou a řadu realizací pro další zadavatele. Podílí se na cyklu pamětních medailí Pražské mincovny Kalendárium: podle jeho návrhů byly vyraženy tituly Jan Amos Komenský, Otto von Habsburg, Emil Kolben, Jan Janský a Giovanni Boccaccio. V současnosti připravuje model pro plánovanou ražbu medaile upomínající na studenta Jana Opletala, který zahynul při protinacistických protestech v Praze v roce 1939.
Vojtěch Dostál je také hudebně nadaný. Jako baskytarista působí ve skupinách Nůž a Bay-Bay. Stejně jako jeho otec miluje projížďky českou krajinou v sedle silného motocyklu. Je obdivovatelem a sběratelem mechanických hodinek a glyptiky. Žije a tvoří v Jablonci nad Nisou.
Stejně jako váš otec jste motorkář a fanda do motocyklů. Nenapadlo vás věnovat medaili nějakému silnému stroji?
Moje motorka by si medaili zasloužila, už jen proto, z čeho všeho mě bez újmy vyvezla. Ale teď vážně, radši bych modeloval nějakého motocyklistu. Je mezi nimi řada výrazných charakterů. K tomu se třeba někdy dostanu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Přemysl Otakar I. Zlatá bula krále intrikána
Přemysl Otakar I. získal před 800 lety Zlatou bulu sicilskou, která povýšila české knížectví na království.
Bula sice opakovala už dříve přislíbená privilegia českým vladařům, jenže Přemysl musel o jejich respektování a o dědičný královský titul svést dlouhý boj. Zapojil při něm důvtip i intriky.
Cesta krále Přemysla Otakara I. ke klíčovému dokumentu v dějinách české státnosti byla složitá, a to i přesto, že královskou hodnost v minulosti získali už dva jeho předci.
Jako první si ji roku 1085 vysloužil Vratislav II. za dlouholeté věrné služby Svaté říši římské.
Druhým Přemyslovcem ověnčeným královským titulem se stal Přemyslův otec Vladislav II. roku 1158. Šlo ale o jinou situaci. Vladislav získal korunu od císaře Fridricha Barbarossy, který si tak chtěl českého panovníka pojistit jak spojence v tažení do Itálie. Potřeboval česká vojska pro obléhání Milána, a tak dopředu vyznamenal Vladislava II. královskou hodností. Nedošlo už ale na příslušné náboženské ceremonie a bylo evidentní, že korunovace je pouze projevem císařovy osobní vůle. Už v Barbarossově privilegiu však stálo, že královská hodnost má být dědičně propůjčena i Vladislavovým nástupcům na trůnu. Bohužel zápas o to, aby litera tohoto dokumentu byla naplněna, bude stát Přemysla Otakara I. dlouhá léta bojů i diplomatického úsilí. Situaci mu paradoxně zkomplikuje právě jeho úspěšný otec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU