Hyperinflace v Zimbabwe
Listopad roku 2007 byl v Harare teplý a vlídný, pokud se počasí týká. Blížilo se léto a já si uvědomovala, že ty Vánoce budeme sami, tedy my všichni – já, má rodina a mí přátelé v Harare, bez tradiční návštěvy z domova.
Jedním z důvodů proč si nepozvat návštěvu právě toho roku, byla neutěšené zásobování Zimbabwe běžnými potravinami a věcmi denní potřeby a prudká inflace, která úspěšně ožebračovala i ten zbytek pracovní placené síly v zemi.
Osobně jsem měla slušný zahraniční plat a doufala i v radikální změny po volbách, a inflaci jsem zpočátku vnímala jen jako obtížný prvek svého pobytu, s kterým se dá plánovitě žít. Byl to omyl. S inflací se dlouhodobě, když navíc přeroste v hyperinflaci, žít nedá. Je to boj o každou rychlou směnu, okamžitý nákup a stejně nakonec skončíte u bartrového obchodu. To jsem však toho listopadu ještě netušila... A dnes na to období dokonce vzpomínám s nostalgií, hodně jsem se poučila.
V únoru 2007 oznámila Rezervní Banka Zimbabwe zavedení tzv. třetího typu zimbabwského dolaru a současně vyhlásila boj proti inflaci, která byla již v té době čtyřmístná. Mezi březnem a červnem 2007 platila striktní nařízení o cenách základních surovin (jako mouka, máslo, vejce, mléko, ale i olej, cukr a maso), což se projevilo tím, že města přestala být zásobována, neboť prodejní ceny těchto komodit byly nižší než náklady na dopravu a přepravu. Celé země začala trpět chronickým nedostatkem benzínu a nafty a vcelku pravidelně se vypínal elektrický proud v celých čtvrtích. Z krásných alejí jacarand mizely jen trošičku seschlé větve na otop a papír, prázdné plastové lahve a obaly dosáhly maximální míry dalšího použití bez pokynů k recyklaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012.
Revoluce 1848–1849 … z pohledu numismatiky
Koncem 18. století se odehrály tři revoluce, které změnily tvářnost světa.
Probíhala zemědělská a průmyslová revoluce, která začala v druhé polovině 18. století v Anglii a rozšířila se pak postupně během půlstoletí do dalších zemí. Tím začal přerod převážně zemědělských společností na civilizace průmyslové s kapitalistickou ekonomikou a novou sociální skladbou obyvatelstva. Ekonomická a sociální přestavba evropské společnosti byla doprovázena dvěma politickými revolucemi, válkou za nezávislost Spojených států a Velkou francouzskou revolucí.1 Myšlenka, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid, ovlivnila celý další vývoj v Evropě. Zahájila proces půl století trvajícího revolučního vývoje nejen v Evropě, ale i mimo ni. Evropská revoluce 1848-1849 je dovršením tohoto vývoje.
Revoluce 1848-1849 se skládala zhruba z padesáti dílčích povstání či ozbrojených střetnutí. Do bojů byla zapojena celá Evropa, ať již přímo či nepřímo byla zasažena jejich důsledky. Poprvé došlo k některým spojením jednotlivých povstání mezi sebou v různých zemích či oblastech.
REVOLUCE V RAKOUSKU A V ČECHÁCH 1848-1849
Rakousko bylo v revoluci ve zvláště těžké situaci, protože bylo národ
nostní monarchií, v níž se potlačené národnosti vyvíjely k národní emancipaci kulturní i politické a revoluce jim v tomto vývoji měla pomoci. Německá vládnoucí národnost, i ta naladěná k určitým reformám, však byla národnostně konzervativní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
