BitCoin Krypto zlato na vzestupu
V minulém roce, v časech kyperské finanční krize, jsme mohli stále častěji slyšet o jakési digitální měně, které se říkalo bitcoin.
I když o této formě peněz se vědělo již dříve, bitcoin se poprvé dostal ve větším měřítku i do hlavních mainstream médií. Jak k tomu došlo?
Odpověď najdete již v první větě tohoto článku. Ano, byla to kyperská finanční krize, která se postarala o popularizaci bitcoinu. Lidé z jižní Evropy, bojíce se, že jim politici „znárodní“ část jejich vkladů v bance, se rozhodli, že si svá eura smění za jiná investiční aktiva (zlato, půda, nemovitosti atd.) a mnoho z nich se rozhodlo pro investiční novinku – bitcoin. Bitcoin sám o sobě není investčním aktivem, byl vytvořen jako digitální prostředek směny, tedy jako digitální měna, ale jeho deflační charakter se stal pro lidi, kteří přestali věřit politikům a bankéřům, že jim neseberou nebo nebudou znehodnocovat jejich úspory a investice ve FIAT měnách (USD, EUR, jüan, jen, Kč) základním motivem pro jeho pořízení. Pro ozřejmění, bitcoin, podobně jako zlato, není doslova deflační měnou, ale jeho nízká přirozená inflace (roční nárůst jednotek měny nebo uncí zlata), je proti nárůstům peněžní zásoby současných nekrytých FIAT měn doslova „deflací“.
Cena bitcoinu v časech kyperské krize nakonec překonala hodnotu 200 USD a vzrostla proti začátku roku 2013 skoro až dvacetinásobně. Proto se o bitcoinu začalo mluvit ve velkém a bitcoin se stal také nejlepším investičním aktivem roku 2013!
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (16) Koalice oltáře a trůnu
Sestup katolické církve po schodišti společenského významu, započatý koncem 18. století, pokračoval.
Vývoj směřující k sekularizaci se v druhé polovině 19. století zdál nezvratný, zejména ve většině západoevropských zemí. Shodou různých okolností se tento trend uplatňoval ve střední Evropě trochu jinak.
„...Pane, dej mi sílu, abych dokázal čelit neznabohům a ochránit tvou církev...“ Z kaple se ozývaly úryvky šeptané modlitby. Několik bezesných listopadových nocí roku 1848 dovedlo modlícího se člověka k pocitu bezmoci a zoufalství. Hrabě Giovanni Maria Mastei – Ferreti, který jako papež už dva roky užíval jméno Pius IX., zažíval chvíle velké životní zkoušky. Byl v obležení povstalců v paláci Qurinal. K boji proti útočníkům neměl prostředky a pasivní obětí se stát nechtěl. Nazítří v převlečení uprchl na jih, daleko od Říma, kde byla mezitím vyhlášena republika. Z Neapole pak požádal císaře o pomoc proti osnovatelům krvavé revolty. Dostalo se mu jí. Rok 1848 byl osudný nejen pro rakouského císaře, ale i pro papeže. Pius IX. byl na stolci sv. Petra už dva roky a svou tolerancí vzbuzoval naděje světských liberálů a církevních modernistů. Šok z revoluce ho však radikálně a na celý život proměnil. Od zmíněného roku, už jako přesvědčený konzervativec, blokoval, brzdil a zatlačoval až do konce svých dnů. Rychle se tak dostal na pozice sil, které po roce 1848 ovládly habsburskou monarchii.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
