100 000 000 Kč 2019 (1. část)
Výroční zlatá vysokohmotnostní mince
Sadou zlatých mincí Karel IV. bylo v roce 1999 dočasně ukončeno vydávání zlaté mince nominální hodnoty 10 000 Kč o hmotnosti jedné troyské unce. Od obnovení jejího vydávání v emisním období 2011–2015 (poprvé v roce 2012 k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské) jsou emise této hodnoty v přehledech České národní banky zvány „mimořádné ražby zlatých mincí“. Má se tím zdůraznit, že nejsou vydávány každý rok ani v rámci cyklů.
Skutečně mimořádnou emisí však bude až mince nominální hodnoty 100 000 000 Kč, kterou ČNB plánuje v jediném kuse vyrobit a vydat 31. ledna 2019 u příležitosti výročí a akcí 100 let česko-slovenské koruny jako jeden z hlavních exponátů stejnojmenné výstavy, která se bude konat od 31. ledna do 28. dubna 2019 v Císařské konírně Pražského hradu. Samotný nápad na výrobu a vydání velkoprůměrové či vysokohmotnostní mince nebo medaile (o této povaze mohlo být rozhodnuto až v pokročilejší etapě přípravy) vznikl v sekci peněžní a platebního styku ČNB v létě 2016 krátce poté, co bankovní rada ČNB 25. srpna 2016 schválila návrh doprovodných akcí k uvedenému měnovému výročí
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Jak se dělá mincovna (7) Jak se sestavuje tým
Číslo sedm mám rád a považuji ho vedle třináctky, za svoje šťastné číslo. Není náhodou, že jsem si sedmičku rezervoval pro nejtěžší kapitolu svých vzpomínek.
V úvodní části jsem zdůrazňoval, jak je pro úspěch každého podnikatelského záměru důležité vybrat správné lidi. Dosud se mé vyprávění neslo v jakési neutrální až neosobní formě a jednotlivé figury, respektive hráči byli pouze doplňkem příslušných pasáží. Situace se právě obrátila. Persony získávají tu nejdůležitější váhu a jsou to lidé, z nichž ještě mnoho pracuje v různých funkcích, ale bohužel jsou i takoví, kteří s námi naše pozemské snažení už nesdílejí. Nechci a nebudu nikoho hodnotit. Soustředím se jen na popis, jak jsem ty lidi vnímal.
Ve svých manažerských pozicích jsem byl pravidelně kritizován svými nadřízenými, nebo lidmi z personálního útvaru, že jsem povinné pravidelné hodnocení podřízených pracovníků v různých listinných podobách neprovedl, nebo ho provedl opožděně. Měli pravdu. Nedělal jsem
to rád, a už vůbec nerad jsem svá hodnocení přímo s lidmi projednával. Nechtěl jsem je zraňovat svými výtkami, a chválit jsem neměl vždy důvod. Navíc zastávám teorii, že povahu
člověka nezměním, je třeba využívat jeho dobré vlastnosti a ty špatné jenom tlumit. Negativní motivace nevede k cíli, jen lidi stresuje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATOVNA .CZ