Česká jména - Ondřej - stříbrná medaile

Rybova vánoční mše dnes zaplnila kostel sv. Šimona a Judy v centru Prahy

Praha 25. prosince (ČTK) - Slavná Rybova Česká mše vánoční v podání Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK zaplnila dnes odpoledne kostel sv. Šimona a Judy v Praze. Návštěvníci ji zhlédli ve scénickém provedení režiséra Matěje Formana. Druhý koncert Rybovy České mše vánoční se na stejném místě uskuteční večer. Představení mohli lidé vidět již před Vánoci ve Smetanově síni Obecního domu, kde se konaly tři reprízy. Zhlédnout mohli kostýmovaný sbor, herce, dřevěné loutky a malované kulisy. Režisér Forman se ve spolupráci s dirigentem Zdeňkem Klaudou rozhodl přidat k příběhu putování pastýřů také zvěstování Panně Marii a narození Ježíše Krista. K tomu připojil i hudební díla dalších autorů. Diváci tak vyslechli i soudobou skladbu Hle, panna počne Jiřího Miroslava Procházky, následovala klasicistní předehra Stabat Mater Jakuba Jana Ryby, barokní Óda k narozeninám královny Anny, árie Eternal source of Light Divine Georga Fridricha Händela a první věta z klasicistní Symfonie č. 6 ‚Ráno‘ Josepha Haydna. Do interpretace České mše vánoční Jana Jakuba Ryby se rozhodl tým vložit mezi Credo a Offertorium ještě Laudate Dominum Wolfganga Amadea Mozarta. V pěveckých rolích se představili Markéta Klaudová (soprán), Marie Svobodová (alt), Jaroslav Březina (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas). Představení se konalo ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů. V závěru za potlesku posluchačů všech generací zazněla známá koleda Narodil se Kristus pán. Ke zpěvu koledy se připojila i velká část publika. Rybova vánoční mše poprvé zazněla na svátky narození Ježíše Krista roku 1796 v katolickém kostele Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále. Oblibu získala v první polovině 19. století, kdy se podle historiků hrála hlavně na venkovských hudebních kůrech z nesčetných opisů a téměř zlidověla. Neodmyslitelně patří k vánočním svátkům a období adventu. Premiéru před nepříliš velkým počtem posluchačů v malém vesnickém kostelíku podle dobových zápisů provázelo bubnování deště a vanutí silného větru. Skladba pronikla i do Evropy a je jedním z nejhranějších českých děl. tej mol