Bankovní rada ČNB se rozchází v názoru na další snižování sazeb
Praha 5. ledna (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila.Centrální banka v prosinci snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta, byla to první změna sazeb od června 2022.
Bankovní rada se podle záznamu na jednání shodla, že nastal čas začít s pozvolným snižováním sazeb vzhledem k tomu, že se letos očekává výrazný pokles inflace. Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu podpořilo všech sedm členů rady.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla jsou úrokové sazby bezpečně vysoko nad jejich rovnovážnou úrovní, což umožní na následujících jednáních kdykoliv zastavit či přerušit jejich pokles, pokud se naplní rizika působící ve směru vyšší inflace. Frait v této souvislosti uvedl, že proces snižování sazeb bude zřejmě pomalejší, než by doporučovala prognóza centrální banky. Naopak Holub byl názoru, že už v prosinci mohla ČNB sazby snížit o víc než čtvrt procentního bodu a že v budoucnu by pokles měl být v razantnějších krocích.
Podle Holuba také optimální okamžik pro začátek snižování sazeb nastal už dříve než v prosinci. Holub společně s Fraitem hlasoval pro pokles úrokové sazby už v listopadu, ostatních pět členů bankovní rady to ale tehdy odmítlo.
Část bankovní rady označila za riziko působící ve směru vyšší inflace vládní rozpočtovou politiku. Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové představují české veřejné finance dlouhodobé proinflační riziko, které je relevantní pro budoucí vývoj úrokových sazeb a pro konečnou hladinu, na které se ustálí. Naopak riziko mzdověinflační spirály, kterého se bankovní rada v minulosti obávala, se podle Zamrazilové a Holuba pro nejbližší období snížilo. Bankovní rada se také shodovala, že pravděpodobnost výrazného lednového zvýšení cen je poměrně malá kvůli slabé poptávce.
str rot
Dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí stoupl na 3,214 bilionu Kč
Praha 5. ledna (ČTK) - Dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 230,8 miliardy korun na 3,214 bilionu Kč. Míra jejich zadlužení klesla z 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta. V mezičtvrtletním srovnání byl dluh vyšší o 63,4 miliardy Kč a míra zadlužení se zvýšila o dvě desetiny procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vládní instituce ve třetím čtvrtletí hospodařily se schodkem 38,8 miliardy Kč, tedy o 17,3 miliardy nižším než o rok dříve. "Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté daně z důchodů a na straně výdajů vyplacené sociální dávky," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Statistici současně upozornili, že mezičtvrtletní nárůst dluhu vládních institucí se významně lišil od výsledku hospodaření. Vládní instituce si vypůjčily o 24,6 miliardy více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů, konstatoval ČSÚ.
Hospodaření ústředních vládních institucí zůstalo ve sledovaném období v deficitu, který činil 51,9 miliardy Kč, meziročně ale klesl o 16,1 miliardy. Přebytek hospodaření místních vládních institucí se meziročně zlepšil o 3,8 miliardy na 11 miliard Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 2,1 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Celkové příjmy vládních institucí v loňském třetím kvartále stouply meziročně o 9,1 procenta, dostaly se tak na 41,1 procenta HDP. Nárůst příjmů kladně ovlivnily přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky. Výdaje vládních institucí byly meziročně vyšší o 6,2 procenta, dosáhly tedy 43,2 procenta HDP. Podle statistiků nejvíce stouply výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.
ktp ptd
ZLATOVNA .CZ