FT: Norský státní fond se stal největším akcionářem švýcarské banky UBS
Oslo 12. září (ČTK) - Norský státní investiční fond se stal největším akcionářem švýcarské banky UBS, která nedávno převzala svého menšího konkurenta Credit Suisse. Společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem tohoto největšího fondu svého druhu na světě, zvýšila tento měsíc podíl v UBS na více než pět procent, uvedl list Financial Times (FT). Fond je akcionářem UBS více než 20 let.
Norský státní fond už patřil mezi deset největších akcionářů UBS. Nyní na pozici největších akcionářů podle SP Capital IQ překonal americké investory Dodge Cox a BlackRock.
Norský fond patřil i mezi deset největších investorů Credit Suisse v době jejího březnového úpadku. Několik týdnů po dojednání záchrany Credit Suisse generální ředitel NBIM Nicolai Tangen švýcarskému listu Finews řekl, že záchrana Credit Suisse byla od vlády správným krokem a zabránila vzniku nekontrolovatelné situace ve švýcarském finančním centru i mimo něj.
Představitelé UBS se v posledních šesti měsících snaží dokázat investorům, že státem organizovaná záchrana bývalého konkurenta Credit Suisse může být úspěšná. Od dohodnuté záchrany před šesti měsíci akcie UBS stouply o více než 30 procent. Investoři a analytici reagovali pozitivně na oznámení banky z minulého měsíce, ve kterém UBS uvedla, že nebude usilovat o státní finanční podporu pro dohodu.
Akciím UBS pomohly také výsledky hospodaření banky zveřejněné na konci srpna, podle kterých čistý zisk za druhé čtvrtletí činil rekordní 29 miliard USD (665,8 miliardy Kč). Důvodem byl účetní zisk z akvizice Credit Suisse. Analytici předpokládají, že UBS v příštím roce spustí program odkupu svých akcií, který po dohodě o převzetí Credit Suisse přerušila.
Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Spojení se tak stalo prvním sloučením dvou globálních a systémově významných bank.
irl spr
Česku hrozí slabý růst spojený s vyšší inflací, varuje ekonomka Horská
Praha 12. září (ČTK) - České ekonomice hrozí to, že se v příštích letech bude potýkat se slabým hospodářským růstem a s vyšší inflací, než na jakou byla zvyklá v období před pandemií. Na setkání s novináři to dnes řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Země má podle ní strukturální problémy, zejména zamrzlý trh práce, vysokou byrokracii nebo nahromaděný vnitřní dluh.
"Česká ekonomika není schopna nastartovat vnitřní zdroje růstu," řekla Horská. Země má podle ní vysátý trh práce, což firmám komplikuje zvyšování produktivity a zpomaluje hospodářské oživení. Nezaměstnanost v Česku byla v srpnu podle Úřadu práce ČR 3,6 procenta, dlouhodobě patří mezi nejnižší v Evropské unii.
Horská upozornila, že každý další ročník přicházející na trh práce je slabší než předchozí. Situaci navíc komplikují předčasné odchody do penze, které napětí na trhu práce ještě zvyšují. "Bez řízené pracovní migrace současnou situaci na trhu práce těžko vyřešíme," řekla Horská. Podle ní se z dlouhodobě nízké nezaměstnanosti začíná stávat pro Česko nevýhoda, komplikuje to například příchod zahraničních investorů.
Za další překážku hospodářskému růstu označila Horká složitou byrokracii, která přispívá k zamrznutí trhu s nemovitostmi. Problémem je také nahromaděný vnitřní dluh země v podobě nedokončené dálniční sítě, chybějící vysokorychlostní železnice nebo z dlouhodobého pohledu nedostačující energetické infrastruktury. Hospodářské oživení komplikuje i vysoké propojení českých firem s Německem, které je nyní jedinou vyspělou ekonomikou světa, která se potýká s hospodářským propadem.
Podle Horské Česku hrozí, že v budoucnu bude růst jen pomalu a nevrátí se k průměrnému tempu 2,5 procenta ročně z doby před pandemií. Současně je podle ní pravděpodobné, že inflace zůstane v horní hranici tolerančního pásma České národní banky (ČNB), tedy kolem tří procent, a bude tak výrazně nad předpandemickou úrovní. Struktura ekonomiky navíc může podle Horské způsobit, že každé výraznější zrychlení růstu spustí novou inflační vlnu.
Podle srpnové prognózy ministerstva financí letos česká ekonomika klesne o 0,2 procenta, průměrná inflace bude 10,9 procenta. ČNB v srpnové prognóze očekávala letos hospodářský růst 0,1 procenta a průměrnou inflaci 11 procent.
str rot
DALŠÍ ZPRÁVY
