Izraelskou vládu rozděluje spor ohledně převodů financí Palestinské samosprávě
Jeruzalém 2. listopadu (ČTK) - Izraelskou vládu rozděluje spor ohledně toho, zda pravidelně převádět finanční prostředky Palestinské samosprávě na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se jedná o další náznak rostoucího napětí v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, kterou tvoří i i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.
Proti pravidelným převodům daňových příjmů, které vybral Izrael za palestinskou samosprávu, se po útoku radikálního hnutí Hamás ze 7. října staví krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrič. Opačné stanovisko hájí ministr obrany Joav Galant.
Izrael vybírá cla a další daňové příjmy v částech okupovaného Západního břehu Jordánu, na kterých vykonává přímou kontrolu. Tyto prostředky se obvykle po souhlasu ministra financí měsíčně převádí Palestincům.
Smotrič odmítl prostředky uvolnit a Palestinskou samosprávu obvinil z podpory "strašlivých masakrů nacistické teroristické organizace Hamás". Galant vyzval k vyplacení prostředků. Pomohlo by to podle něj obnovit stabilitu na Západním břehu Jordánu, kde od 7. října prudce narůstá násilí. To Smotrič odmítl.
Západem podporovaná Palestinská samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem vykonává omezenou samosprávu v částech Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu a nemá žádnou moc v Pásmu Gazy, kde se v krátké občanské válce v roce 2007 zmocnilo vlády islamistické hnutí Hamás. Právě jeho ozbrojenci provedli z Pásmu Gazy 7. října útok na jih Izraele, při kterém zahynulo 1400 lidí, převážně izraelských civilistů.
Předseda Palestinské samosprávy Abbás prohlásil, že Pásmo Gazy čelí "genocidní válce a masakrům". Vyzval k okamžitému zastavení izraelských útoků a propuštění vězňů. Odsoudil také zabíjení civilistů na obou stranách konfliktu.
Finance, o něž vede izraelský kabinet spor, měly být uvolněny do konce října. Spolu s pomocí od zahraničních dárců tvoří většinu veřejných příjmů Palestinské samosprávy. Tyto finanční prostředky pomáhají hradit platy státních zaměstnanců a další služby na Západním břehu.
"Převod prostředků je v našem zájmu. Chceme udržet stabilitu v Judeji a Samaří a neotevřít tam další frontu," uvedl mluvčí ministra obrany Galanta. Judea a Samaří jsou biblická označení pro území dnes známé jako Západní břeh Jordánu.
lsk jrm
Jsou Dušičky, lidé dnes vzpomínají na zemřelé
Praha 2. listopadu (ČTK) - Lidé dnes vzpomínají na své příbuzné a blízké, kteří zemřeli. Druhý listopadový den se tradičně připomíná jako Památka zesnulých, lidově Dušičky, v katolickém liturgickém kalendáři je dnešek zapsaný jako Vzpomínka na všechny věrné zemřelé. Věřící se scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se už několik dní plní svíčkami, věnci a květinami.
Hřbitovy mají kvůli Dušičkám prodlouženou otevírací dobu, policisté a strážníci je hlídají kvůli riziku krádeží nebo dopravních komplikací. Některá města v okolí hřbitovů posílila městskou hromadnou dopravu.
Dušičky jsou vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi takzvaného očišťování, které církev nazývá očistcem.
Dušičkám předchází první listopadový den svátek Všech svatých. Ten je podle katolického pojetí společnou slavností lidí, kteří již vstoupili do nebe a jsou spojeni s Kristem, který svou smrtí a zmrtvýchvstáním nebe otevřel.
Původ podzimního vzpomínání na zemřelé pochází z keltských a později slovanských tradic. Napříč kulturami se dny na přelomu října a listopadu pojí se světem mrtvých, který představuje paralelu s ubývajícím denním světlem a nástupem zimy.
Veřejné slavení vzpomínky na všechny zemřelé zavedl benediktinský opat Odilo z francouzského kláštera Cluny po roce 998. Od 14. století zdomácnělo i v Římě. Zvyk slavit v ten den tři mše za zemřelé potvrdil v 18. století papež Benedikt XIV. Od roku 1915 to bylo rozšířeno na celou katolickou církev.
Zatímco české Dušičky jsou spíše tichou vzpomínkou na ty, kteří zemřeli, v jiných zemích panuje v těchto dnech jiná atmosféra. V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena se svátkem Halloween. Halloweenské akce jsou v posledních letech oblíbené i v Česku, nejvíce se ujalo vyřezávání dýní, strašidelné převleky, dekorace nebo různé pochutiny. V Latinské Americe se na Den mrtvých (Día de Muertos) konají průvody barevných masek. V Mexiku je to nejoblíbenější a nejvýznamnější svátek, chápaný jako šťastné shledání mezi živými a mrtvými.
abz rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
