PwC: Optimismus mezi šéfy podniků se ve světě za poslední rok zdvojnásobil
Londýn/Praha 15. ledna (ČTK) - Podíl generálních ředitelů světových firem, kteří letos věří ve zlepšení růstu globální ekonomiky, se za poslední rok více než zdvojnásobil a dostal se na 38 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, do kterého se loni na podzim zapojilo 4702 šéfů ze 105 zemí světa. O rok dříve zlepšení očekávalo 18 procent dotázaných ředitelů. PwC výsledky průzkumu poskytla ČTK. Šéfové českých firem z celosvětových dat příliš nevybočují.
Zároveň se výrazně snížil počet šéfů, kteří očekávají pokles globální ekonomiky. Na podzim 2022 mělo pesimistický výhled 73 procent generálních ředitelů, což bylo nejvíce za dobu sledování těchto trendů. Nyní je to 45 procent. Za zlepšením stojí hlavně nižší obavy z vysoké inflace a makroekonomické nestability. V minulém průzkumu se inflace obávalo 24 procent manažerů, teď 16 procent. Obavy z nestabilní ekonomiky se snížily z 24 procent na sedm. Podíl generálních ředitelů, kteří se domnívají, že jejich firma je geopolitickými riziky zasažena, přes pokračující vojenské konflikty ve světě klesl o sedm procentních bodů na 18 procent.
V růst globální ekonomiky věří 36 procent generálních ředitelů českých firem, 34 procent naopak očekává pokles. "U vývoje globální ekonomiky jsou čeští generální ředitelé výrazně optimističtější než u očekávání vývoje české ekonomiky. Z toho lze vyvodit, že trend výraznějšího globálního růstu se na domácím trhu projeví s určitým zpožděním. Ve střednědobém horizontu optimismus šéfů českých firem výrazně roste, v tříletém výhledu už v růst světové ekonomiky věří 72 procent generálních ředitelů, pokles očekává jen deset procent,“ uvedl řídící partner PwC ČR Jiří Moser.
Nejvíce pesimističtí k výkonu vlastní ekonomiky jsou generální ředitelé v západní Evropě a Severní Americe. V západoevropských zemích 32 procent šéfů věří v růst domácí ekonomiky, 48 procent ale počítá s poklesem.
Šéfové spíše plánují růst počtu zaměstnanců svých firem, 39 procent z nich uvádí, že jejich společnost zvýší počet lidí o více než pět procent. Očekávaný růst se týká všech regionů, největší plány na expanzi mají firmy na Blízkém východě.
Přes pozitivní očekávání zůstává nicméně důvěra velmi křehká. Ředitelé si totiž uvědomují, že významné trendy, jako je technologický rozvoj či změna klimatu, způsobují nutnost reakce. Téměř polovina se tak domnívá, že jejich současný byznys nebude v následujícím desetiletí udržitelný bez zásadních změn.
"Obavy z makroekonomických hrozeb ustupují, do popředí pozornosti se tak dostávají jiné výzvy. Přes rostoucí důvěru v globální ekonomický vývoj je výhled generálních ředitelů méně optimistický ohledně ziskovosti jejich firem. Stále více si proto uvědomují nutnost razantních modernizací vlastního obchodního modelu,“ komentoval výsledky průzkumu generální ředitel PwC Bob Moritz.
Přestože očekávání od přínosu umělé inteligence (AI) jsou veliká, šéfové si uvědomují, že souvisejícím krokem musí být i rozvoj vlastních zaměstnanců. Zároveň jsou přesvědčeni o zvyšování rizika v kybernetickém prostoru, nárůstu dezinformací či zvýšených nároků u právní odpovědnosti. Skoro třetina šéfů očekává, že změny klimatu budou ovlivňovat i to, jakým způsobem jejich firma vytváří a udržuje hodnoty. V minulých pěti letech přitom takto uvažovala pouze necelá čtvrtina dotázaných.
Tři čtvrtiny firem pak zahájilo nebo už dokončilo kroky vedoucí ke zlepšení energetické efektivity jejich provozu, a 58 procent přijalo kroky vedoucí k zavádění nových ekologických produktů, služeb či technologií.
fd spr
ECB by podle člena Rady guvernérů letos nemusela zahájit snižování úroků
Davos (Švýcarsko) 15. ledna (ČTK) - Hrozby plynoucí z přetrvávající vysoké inflace by mohly Evropské centrální bance (ECB) zabránit v tom, aby v letošním roce zahájila snižování úrokových sazeb. A to i navzdory tomu, že nelze vyloučit hospodářskou recesi. Podle agentury Bloomberg to dnes uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Holzmann poukázal na inflační rizika spojená s geopolitickým napětím, například konfliktem na Blízkém východě. Jemenští povstalci Húsíové v poslední době útočí na nákladní lodě v Rudém moři, což zvyšuje náklady na dopravu zboží.
"Geopolitické hrozby se zvýšily, protože to, co jsme dosud viděli ze strany Húsíů, není podle mého názoru konec. Může to být předehra k něčemu mnohem širšímu, co bude mít dopad na Suezský průplav a co zvýší ceny," řekl Holzmann ve švýcarském horském letovisku Davos, kde se účastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). "Na snížení sazeb v roce 2024 bychom se neměli vůbec spoléhat," dodal.
ECB v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Zopakovala také, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí. Centrální banka předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už výrazně klesla a přiblížila se k dvouprocentnímu cíli ECB. V prosinci nicméně podle rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta.
Holzmann v rozhovoru v televizi CNBC uvedl, že je nyní předčasné hovořit o snižování úroků. "Všechno, co jsme v posledních týdnech viděli, ukazuje opačným směrem, takže bych mohl i předpokládat, že letos k žádnému snížení nedojde," dodal. Varoval také, že lidé vyzývající k tomu, aby ECB úroky snížila už v dubnu, budou hluboce zklamáni.
pmh spr
