OSN: Globální veřejný dluh loni stoupl na rekordních 92 bilionů USD
New York 12. července (ČTK) - Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Překonal tak tempo hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt se od roku 2002 zvýšil jen trojnásobně. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN).
"Může se zdát, že trhy netrpí - zatím. Ale lidé ano," řekl generální tajemník OSN António Guterres. "Některé z nejchudších zemí světa jsou nucené volit mezi obsluhou svých dluhů a službou svým lidem."
Rozvojové země mají na světovém veřejném dluhu podíl téměř 30 procent. Z toho 70 procent připadá na Čínu, Indii a Brazílii. Padesát devět rozvojových zemí se pak potýká s poměrem dluhu k hrubému domácímu produktu vyšším než 60 procent, což je hranice, která ukazuje na vysokou míru zadlužení. Pro rozvojové země je dluh značnou zátěží v důsledku omezeného přístupu k financování, růstu výpůjčních nákladů, devalvaci měn a pomalému růstu, upozornila OSN. Navíc kvůli současné mezinárodní finanční situaci je přístup rozvojových zemí k financování nedostatečný a drahý.
"V Africe je částka vydávaná na splátky úroků vyšší než výdaje na vzdělání nebo zdravotnictví," upozornila zpráva. Podle OSN v takových zemích žijí 3,3 miliardy lidí.
Soukromí věřitelé, tedy například držitelé dluhopisů a banky, se na zahraničním veřejném dluhu rozvojových zemí podílejí 62 procenty. OSN upozornila, že mnohostranní věřitelé, jako Mezinárodní měnový fond (MMF), by měli rozšířit své financování a posílit přístup k financování pro země v dluhové tísni. Je také zapotřebí vytvořit mechanismus pro řešení dluhových problémů zemí, který by řešil pomalý pokrok společného rámce skupiny předních ekonomik světa G20. Tento rámec pro řešení dluhů byl skupinou G20 a oficiálních věřitelů přijat v říjnu 2020, uvedla agentura Reuters.
irl lep
Nezaměstnanost v červnu dál klesla na 3,4 pct., trh práce zůstává přehřátý
Praha 12. července (ČTK) - Nezaměstnanost v Česku pokračovala v červnu v poklesu, snížila se na 3,4 procenta z květnových 3,5 procenta. Bez práce bylo na konci června 249.792 lidí, o 4101 méně než v květnu. Volných pracovních míst naopak přibylo téměř o tisícovku na 286.690 pozic. Pracovní trh ovlivňují spolu s dlouhodobě vysokým zájmem o zaměstnance převážně v dělnických a vysoce odborných profesích či řemeslníky také sezonní práce, uvedl dnes Úřad práce ČR. Zveřejněná data podle analytiků ukazují, že tuzemský trh práce zůstává přehřátý a zpomalení ekonomiky se na něm neprojevilo.
"Data za červen potvrdila pokračující hlad českých firem po pracovní síle, a to navzdory oslabenému výkonu české ekonomiky. I když některé firmy své zaměstnance propouštějí, uvolněná pracovní síla je okamžitě absorbována v jiných částech ekonomiky. Napjatý trh práce v ČR dokázal bez problému absorbovat příliv uprchlíků z Ukrajiny, a navíc generovat silné tlaky na růst mezd," uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Analytici předpokládají, že za celý rok bude nezaměstnanost 3,7 procenta.
Nezaměstnanost v Česku naposledy stoupla letos v lednu, a to na 3,9 procenta, v únoru stagnovala, od té doby se snižuje. Trh práce ovlivňují sezonní činnosti hlavně ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví, živočišné a potravinářské výrobě, ale také v cestovním ruchu, pohostinství, prodeji a ve službách, uvedl Úřad práce ČR. "Tyto práce poběží i v následujících měsících," dodal.
Podle generálního ředitele společnosti Randstad Česká republika Martina Jánského přispělo k poklesu nezaměstnanosti i období brigád. "I zde se projevuje nedostatek pracovních sil, sezonní pracovníci nejvíce chybí v zemědělství a ve výrobě, kde potřebují podniky brigádníky vykrývat dovolené svých zaměstnanců," uvedl Jánský.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v červnu v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,3 procenta, následoval Moravskoslezský kraj s 4,7 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v červnu v Jihočeském kraji s 2,4 procenta. O desetinu procentního bodu vyšší byl podíl lidí bez práce shodně ve Zlínském a Pardubickém kraji a na Vysočině.
Ukrajinských občanů s dočasnou ochranou, kterou jim Česko udělilo kvůli napadení jejich země Ruskem, evidovaly úřady práce ke konci června 15.880, tedy zhruba o 900 méně než o měsíc dřív. Tvořili necelých šest procent evidovaných nezaměstnaných. V polovině roku v České republice pracovalo 105.180 ukrajinských občanů s dočasnou ochranou.
str rot
DALŠÍ ZPRÁVY
