Alšova jihočeská galerie restauruje Doudlebskou archu z 15. století
České Budějovice 24. července (ČTK) - Alšova jihočeská galerie (AJG) restauruje několik děl, mezi které patří i Doudlebská archa. Je to soubor několika oboustranně malovaných dřevěných desek z 15. století, které tvořily oltář s pohyblivými křídly. Doudlebská archa byla kdysi znovu objevena ve farním kostele v Doudlebech na Českobudějovicku. ČTK to řekla restaurátorka Alšovy jihočeské galerie Petra Šnokhausová, která na obnově desek pracuje.
"Malované figury mají velkou typovou shodnost s okruhem německé pozdně-středověké malířské dílny Michaela Wolgemuta. Velmi zajímavými prvky této dílny, které můžeme také pozorovat na restaurované Doudlebské arše, je vynechání svatozáří a záliba v malbě brokátových textilií," uvedla. Wolgemut byl německý malíř a grafik, který žil ve druhé polovině 15. a v počátku 16. století. V jeho dílně se učil například i Albrecht Dürer.
AJG, která patří mezi nejvýznamnější galerie v České republice, se nezaměřuje pouze na výstavní činnost, ale pečuje i o svá umělecká díla uložená v depozitáři. Desky, které Šnokhausová restauruje, mají rozměr 94 x 95 centimetrů a jde o výjevy Seslání ducha svatého a Ukřižování. Doudlebskou archu tvořily čtyři oboustranně malované desky a centrální socha Piety. Pieta a deska s výjevem Klanění tří králů a Krista na hoře Olivetské se nedochovaly. AJG má v depozitáři také další dvě desky z tohoto cyklu - Narození Krista a Poslední večeře, další zobrazuje Smrt Panny Marie a Nesení kříže.
"Restaurátorský proces na této památce je důsledný, postupuje se pomalu a s náležitou opatrností ke zvoleným restaurátorským materiálům," uvedla Šnokhausová. Za svou dvacetiletou praxi restaurovala více než tisícovku obrazů známých umělců. Restaurátorka a akademická malířka je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze v oboru restaurování maleb, má licenční oprávnění k restaurování takto hodnotných děl.
Alšova jihočeská galerie vznikla v roce 1951. Ozdobou jejích sbírek, které zahrnují přes 28.000 předmětů, jsou díla napříč historickými obdobími. Nyní sídlí především na Hluboké v zámecké jízdárně, v českobudějovickém Wortnerově domě, českobudějovické Spartě a také v Bechyni. Jihočeský kraj, který je zřizovatelem galerie, plánuje stavbu nové budovy AJG na českobudějovickém Senovážném náměstí.
rek sd
I po 70 letech mrakodrap "darovaný" Stalinem Varšavě budí emoce, píše Reuters
Varšava 22. července (ČTK/Reuters) - Impozantní mrakodrap v srdci polské metropole, Palác kultury a vědy, i sedm desítek let poté, co jej sovětský diktátor Josef Stalin "daroval" Varšavě, stále vzbuzuje mezi Poláky silné pocity, píše agentura Reuters.
Palác, který si dnes připomíná 70 let od svého oficiálního otevření, kdy bylo Polsko součástí sovětskými komunisty ovládaného východního bloku, byl Stalinem koncipován jako symbol sovětské nadvlády a původně nesl jeho jméno.
"Pokud umístíte uprostřed města velký palác, v tehdejším měřítku mrakodrap, který je vidět ze 30 kilometrů, ukazuje to vaši moc," řekla Dorota Zmarzlaková ze správní rady paláce. Mladší lidé to už tak nevnímají, dodala.
Po konci komunistického režimu v roce 1989 Poláci odstranili mnoho památek ze sovětské éry a změnili názvy mnoha ulic.
Palác zůstal, přestože prominentní politik Radoslaw Sikorski, který je nyní polským ministrem zahraničí, v roce 2007 vyzýval k jeho zbourání.
Palác sloužil jako koncertní sál a místo konání politických akcí, výstav a módních přehlídek. Vystupovali zde zpěváci Andrea Bocelli a José Carreras. Když tu v roce 1967, dlouho před koncem komunismu, hráli Rolling Stones, vypukly nepokoje.
"Byl to pro mě únik, mohl jsem někam jít," řekl devětaosmdesátiletý Zygmunt Kowalski, železničář na penzi. Měsíc po otevření paláce se přestěhoval do Varšavy a se svou dcerou si chodil zaplavat do bazénu paláce, stejně jako tam sledoval filmy a koncerty. "Všechno se dá zbourat, ale ať to zůstane pro budoucí generace jako důkaz toho, co kdysi bylo. Příští generace si uvědomí, že tu byl komunismus," dodal.
Palác má stále čtyři divadla, velké kino a muzea a pořádá výstavy. Koncertní sál se rekonstruuje.
Někteří mladší obyvatelé Varšavy se spíše zaměřují na palác jako varšavskou památku než na jeho politickou minulost. Palác, nyní obklopený moderními mrakodrapy, je podle třiadvacetiletého studenta Karola Lose neoddělitelně spjat s identitou města. "Pro mne je to symbol Varšavy. Myslím, že mladí lidé ho vidí úplně jinak než starší generace," řekl.
Dvaatřicetiletý ukrajinský architekt Valerij Ščerbak obdivuje architektonické detaily paláce i to, jak je oblíbený u turistů. "Toto je historie a musíme ji respektovat,“ řekl a poznamenal, že na Ukrajině bylo zničeno mnoho budov ze sovětské éry. "Co se stalo v minulosti, to by se mělo uchovat, a ne zničit," míní.
msk hab
