Lidovci v Brně navrhují postavit za miliardy tepelné čerpadlo
Brno 5. září (ČTK) - KDU-ČSL v Brně navrhuje postavit za miliardy korun tepelné čerpadlo, které by získávalo energii z odpadní vody a měnilo ji na teplo. Důvodem je větší energetická soběstačnost v současné energetické krizi. Plán dnes novinářům představili primátorčin náměstek Petr Hladík a předseda představenstva městské odpadové společnosti SAKO Brno Filip Leder (oba KDU-ČSL). Čerpadlo by mohlo být hotové za čtyři roky a pokrylo by 20 procent tepla, další teplo lze podle Ledera získat plánovanou výstavbou třetího kotle s akumulátorem ve firmě SAKO a kotlem na štěpku.
SAKO nyní díky dvěma kotlům zabezpečuje 20 procent tepla, z 80 procent je město závislé na dodávce ruského plynu. "Výstavbou třetího kotle a akumulátoru zhruba za čtyři miliardy, což bude trvat tři roky, dokážeme pokrýt 45 procent spotřeby města Brna díky energetickému využívání odpadu. Dalších 20 procent chceme získat díky obřímu tepelnému čerpadlu, které dokáže využít energii z odpadní vody a přeměnit ji na teplo," přiblížil Leder.
Čerpadlo by vzniklo na jihu Brna u čistírny odpadních vod. Leder uvedl, že by se současně mohlo prodávat chlazení z čerpadla, zmínil například v blízkosti stojící obchodní centrum Olympia.
Vybudování čerpadla odhadem za několik miliard by mohlo trvat čtyři roky. Na pokrytí nákladů by město mohlo získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí, který už pokryje zhruba polovinu nákladů na výstavbu třetího kotle. Dalších 15 procent pokrytí spotřeby by měl pokrýt kotel na štěpku, na kterém SAKO pracuje s Teplárnami Brno a Lesy města Brna. "Zbývajících 23 procent spotřeby pokryjí špičkovací zdroje, což je plyn, nebo se to přestaví na LTO (lehké topné oleje)," řekl Leder.
S řešením energetické krize přišla už v dubnu primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS), která oživila projekt za miliardy korun na vznik 40 kilometrů dlouhého horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Leder neoznačil projekt za špatný. "Je to ale časově velmi náročné a Brno stále bude závislé na tom, jak pojedou Dukovany. Přitom je do značné míry schopné dosáhnout energetické soběstačnosti díky novým zdrojům," dodal.
hor abz
Borrell: Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, například na letectví
Praha 5. září (ČTK) - Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na dnešní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video.
Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. "Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat," uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně.
Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. "To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký," poznamenal.
Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku. Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal.
Ministři minulý týden diskutovali také o vlivu ruské agrese vůči Ukrajině na africký kontinent. Některé tamní země se potýkají s nedostatkem potravin a ruský narativ hovoří o tom, že za krizi mohou právě západní sankce, uvedl Borrell. Část vlád, médií i společností na tento narativ slyší. "Musíme být velmi opatrní, abychom nedostali naše vztahy s africkými zeměmi do bodu, kdy to nebude možné udržet," dodal.
opm rot
DALŠÍ ZPRÁVY
