Česká jména - Radim - stříbrná medaile

Výstava v Národní knihovně ČR se věnuje historii černohorského knihtisku

Praha 5. března (ČTK) - Málo známé historii černohorského knihtisku z období 15. a 16. století se věnuje výstava v Národní knihovně v Praze. Hlavními představiteli tehdejšího tisku, na které se primárně zaměřuje, jsou tiskařské dílny Djurdje Crnojeviče a Božidara Vukoviče. Národní knihovna, konkrétně její slovanská část, expozici připravila ve spolupráci s Maticí černohorskou. Zástupci obou organizací dnes výstavu zahájili. První tisky z černohorské oblasti pochází z období, kdy byla země pod tlakem Osmanské říše. "Černá Hora byla v podstatě posledním ostrůvkem, který odolával Osmanské říši," řekl na vernisáži historik František Šístek. Černá Hora patří mezi první země, v nichž po vynálezu knihtisku nastal jeho rozvoj. Výstava se koná k 530. výročí vydání Osmihlasníku - Oktoichu pro první hlas, který je první knihou vytištěnou v cyrilici v jihovýchodní Evropě. Pochází z dílny rodu Crnojevičů, který opíral svou moc o Benátčany, díky čemuž Černá Hora v tomto období zaznamenala kulturní rozmach. Na tiskařskou činnost knížete Crnojeviče, který vládl mezi lety 1490 a 1496, navázaly tisky Vukoviče vydávané v Benátkách v důsledku ovládnutí černohorského území Osmany. Výstavu si lidé mohou prohlédnout ve výstavní chodbě Národní knihovny v budově Klementina před hlavní studovnou. "Výstava připomíná bohatou a myslím, že pro Středoevropany neznámou historii černohorského knihtisku," řekl ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn. Dodal, že je výstava důležitá i proto, že Slovanská knihovna Národní knihovny ČR letos slaví 100 let od svého založení. Plánují tak i další aktivity pro veřejnost. Historii černohorského knihtisku představují dvojjazyčné panely, na kterých je velké množství reprodukcí nejdůležitějších děl obou tiskařských dílen. Dva tituly, Žaltář s kantiky z roku 1495 a Sváteční minea z roku 1538, jsou prezentovány v podobě fototypického vydání ve vitríně. Výstava je pro čtenáře Národní knihovny ČR zdarma. Návštěvníci, kteří nevlastní čtenářskou kartičku, si mohou zakoupit jednodenní vstupenku za 20 korun. Budova Klementina je přístupná mezi 09:00 a 19:00 od pondělí do soboty. vid snm