U Jihlavy chtějí těžaři znovu otevřít lom, kámen slíbili vozit po železnici
Jihlava 30. prosince (ČTK) - U Jihlavy chce firma Českomoravský štěrk obnovit těžbu v kamenolomu Kosov. Vytěžený stavební kámen slíbila odvážet po železnici. Městu se podařilo s firmou domluvit na tom, že materiál nebude přepravovat nákladními vozy po silnicích jeho místní části, z čehož měli tamní obyvatelé obavy, uvedla jihlavská radnice na webu. Snahou je obnovení těžby co možná nejdříve, přesný termín ale zatím nelze uvést, sdělila na dotaz ČTK mluvčí společnosti Klára Šestáková.
"V současné době společnost Českomoravský štěrk, a.s., zajišťuje ještě některá dílčí povolení vydávaná ze strany orgánů veřejné správy, která jsou nezbytná pro vlastní realizaci zmíněného záměru," uvedla mluvčí. Dodala, že s obnovením těžby počítá společnost nejpozději tak, aby bylo možné zásobovat kamenivem z kamenolomu Kosov stavbu vysokorychlostní trati v okolí Jihlavy. Firma je členem skupiny Heidelberg Materials.
Ložisko Kosov je jedním z mála v Česku s nejkvalitnějším kamenivem vhodným ke stavbě vysokorychlostní železnice, uvedla radnice. Využít se dá také při jiných stavbách. Podle údajů na internetu byla těžba v lomu přerušená koncem 90. let.
Při přepravě materiálu z lomu budou těžaři využívat překladiště v Jihlavě-Pávově, které budou mít od města v dlouhodobém pronájmu. Dohodu o nájmu překladiště už schválili radní. "Jednání bylo dlouhé a komplikované, protože těžaři nemají s takovýmto způsobem dopravy a překládáním zkušenosti. Věřím, že se podařilo najít dobrý kompromis pro všechny," uvedl jihlavský radní David Beke (ODS), který vedl jednání s firmou a obyvateli Kosova.
"Za obec jsme rádi, že se po mnoha jednáních podařilo najít řešení pro odvoz kameniva z lomu, dosáhnout dohody a úspěšně podepsat smlouvu o spolupráci," uvedla Šárka Královská, předsedkyně osadního výboru Kosov. Podle smlouvy se bude přes ves dopravovat jen technika potřebná pro provoz lomu.
vst hj
V západní Africe debatují o záchraně své architektury, píše The Guardian
Lomé (Togo) 30. prosince (ČTK) - Nedokončené nebo opuštěné stavby jsou typickým krajinným prvkem v západoafrických zemích, jako jsou Togo, Senegal nebo Benin. Nyní ale v jejich společnostech sílí hlasy, aby se tyto stavby zachránily. V Togu se také minulý měsíc uskutečnilo první architektonické fórum, kde světoví a začínající architekti diskutovali o budoucnosti těchto staveb. Napsal o tom server The Guardian.
Důvody, proč je řada staveb v západní Africe opuštěných nebo nedokončených, jsou četné. Hlavní důvod však je špatná vládní správa. Jedinou výraznější výjimku představuje Lomský palác v hlavním městě Toga Lomé. Postavili ho v roce 1905 a stal se sídlem německých, francouzských a britských koloniálních vlád. Na chvilku ho také obývala togská vláda, než upadl do zapomnění v 90. letech. Veřejnosti se znovu otevřel teprve před pěti lety, v roce 2019. Nyní se tu konají výstavy afrických umělců a také se tu uskutečnilo architektonické fórum.
"Renovace takových míst, jako je Lomský palác, představuje velký počin," řekla listu The Guardian beninská architektka Olufemi Hinsonová Yovová, která se listopadového fóra účastnila. "To, že si můžu vzít taxi z Cotonou, jet sem tři hodiny a být se světovými a novými nadějnými architekty...je fantastické, že se to vůbec děje, ale potřebujeme daleko více než tohle," dodala. Narážela tím na řadu dalších významných budov, které stále čekají na záchranu.
Jen necelých pět kilometrů od Lomského paláce stojí chátrající majestátní Hotel míru ze 70. let minulého století. Ten se svými 216 pokoji kdysi hostil významné západoafrické osobnosti.
"Hotel míru je emblematickou budovou, která je svědkem historie naší země. V době po vyhlášení nezávislosti, když se chtělo Togo prosadit na mezinárodní scéně, to byl jeden z prvních luxusních hotelů, které nechala vláda postavit...Bylo to velkolepé období," řekla togská architektka Sabrine Baková.
Dnes však z hotelu zbyla jenom zanedbaná kostra. Část areálu nyní zabírá nový hotel, zatímco vláda údajně určila hlavní komplex k demolici.
"V Dakaru a v Cotonou jsme svědky toho, jak je zase další historická budova zničená...je to jako epidemie," řekla Hinsonová Yovová.
"Existují řešení na záchranu našeho architektonického dědictví. To je můj názor, ale rozhodují politici," doplňuje slova své beninské kolegyně Baková.
bat mka
