Jablonecký magistrát žádá veřejnost o fotografie dokumentující 90 let radnice
Jablonec nad Nisou 23. ledna (ČTK) - Magistrát v Jablonci nad Nisou žádá veřejnost o fotografie dokumentující historii jablonecké radnice. Funkcionalistická budova postavená podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera slaví 90 let od dokončení, zastupitelé tam poprvé zasedli 10. února 1933. K výročí připravuje magistrát několik akcí, jednou z nich by měla být i výstava zachycující život na radnici v průběhu těch 90 let, řekla dnes ČTK mluvčí radnice Jana Fričová.
"A protože my nemáme ty fotografie, obrazy a dokumenty, tak prosíme veřejnost o pomoc. Pokud lidé doma něco mají, zda by nám to zapůjčili. Snímky mohou zachycovat různé události v okolí radnice i uvnitř budovy – ať už jsou to slavnosti, svatby, sportovní klání či záznamy všedního dne," doplnila Fričová. Lidé mohou podle ní kontaktovat kancelář primátora až do konce května, zároveň radnice osloví i potomky původních německých obyvatel, kteří byli po válce z Jablonce odsunuti.
Radnice v Jablonci je významnou stavbou československé meziválečné architektury a je nejvýznamnější a nejznámější Winterovou budovou. Postavili ji na počátku krize během dvou let. Město se kvůli stavbě zadlužilo a na všechno nakonec stejně peníze nebyly. "Město tehdy za stavbu dalo 22 milionů korun. Odhadnout, kolik by to bylo na dnešní peníze, je obtížné, při přepočtu na hrubou mzdu to ale vychází na nějakých 1,1 miliardy korun," řekl tajemník Marek Řeháček.
Jablonec v posledních letech investoval desítky milionů korun, aby radnici vrátil do původní podoby z 30. let minulého století. Opravou prošel plášť budovy včetně oken a věže, pracovalo se i v interiérech historické budovy. Nejviditelnější změnu prodělaly zasedací sály, na nichž se pracovalo od roku 2016. "Odstranili jsme novodobé umakartové obložení zakrývající i některé původní, nyní zrestaurované, dřevěné prvky," uvedl Řeháček. Chybějící prvky, jako stoly nebo židle, ale také třeba osvětlení, nahradily repliky vyrobené podle původních Winterových návrhů.
U příležitosti výročí nabízí městská společnost Kultura Jablonec komentované prohlídky budovy, první se uskuteční ve středu 1. února, a další budou každou první středu v měsíci do 6. prosince s výjimkou prázdninových měsíců a září. "Zájemci ale ani v létě o prohlídku nepřijdou, o prázdninách máme denně od 10:00 výstupy na vyhlídku na radniční věži, které jsou spojené s prohlídkou radnice, lidé je mají rádi, protože se mohou svézt i páternosterem," dodala Radana Schaeferová z Kultury Jablonec.
ivc dr
Argentina a Brazílie plánují společnou měnu, připojit by se mohly další země
Buenos Aires 23. ledna (ČTK) - Brazílie a Argentina plánují vytvořit společnou měnu, připojit by se k ní mohly i další země regionu. Informují o tom místní média v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v Argentině. Jde o první zahraniční cestu Luly od jeho nástupu do úřadu začátkem ledna, v Buenos Aires se Lula také v úterý zúčastní summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).
O společné měně Brazílie a Argentiny hovoří už delší dobu, nyní by ale podle agentury Europa Press mohl plán dostat jasnější obrysy, jelikož obě země mají levicové prezidenty. Nová měna by mohla v budoucnu nahradit brazilský real a argentinské peso a jmenovat by se měla sur, zpočátku by ale fungovala současně s národními měnami.
"Nechci vytvářet falešná očekávání, jde o první krok na dlouhé cestě, kterou musí Latinská Amerika ujít," řekl deníku Financial Times argentinský ministr hospodářství Sergio Massa. Dodal, že Evropě trvalo řadu let, než zavedla společnou měnu. I k ní vedla dlouhá a postupná cesta - od roku 1979 byla zavedena společná zúčtovací jednotka ECU, v 90. letech EU vytvořila euro, které se zprvu používalo jen v bezhotovostním styku, a pak současně s ním byly načas v oběhu i národní měny. Plně do oběhu bylo euro zavedeno v roce 2002.
Někteří analytici mají obavy z toho, že by se společnou měnou provázala největší latinskoamerická ekonomika, tedy ta brazilská, s ekonomikou argentinskou, které v předchozích letech několikrát hrozil státní bankrot a která je výrazně zadlužená.
Brazilský prezident Lula da Silva přiletěl do Argentiny v neděli, dnes se tam setká mimo jiné s prezidentem Albertem Fernándezem. Deník El País připomněl, že tito dva levicoví politici mají velmi dobré osobní vztahy. Fernández mimo jiné Lulu v roce 2019, tehdy jako prezidentský kandidát, navštívil v brazilském vězení, kde byl Lula kvůli korupci. Nejvyšší soud ale později verdikty nad Lulou zrušil kvůli předpojatosti soudce.
Argentina a Brazílie obnovují vztahy poté, co je před několika lety zmrazil tehdejší krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten také po nástupu do úřadu v roce 2019 oznámil odchod Brazílie ze sdružení CELAC, jehož členy jsou tři desítky zemí a které vzniklo v prosinci 2011.
nob jrm