V oblouku Negrelliho viaduktu vzniká magistrátní infocentrum
Praha 4. srpna (ČTK) - V jednom z oblouků pražského Negrelliho viaduktu vzniká magistrátní informační centrum. Hlavní město získalo stavební povolení a začalo centrum budovat pod viaduktem jižně od křižovatky ulic Sokolovská a Prvního pluku. ČTK to dnes sdělila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Práce by měly být hotovy letos v říjnu. Plán vestaveb a urbanistické koncepce okolí viaduktu připravoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), o oblouky se bude starat městská společnost Trade centre Praha (TCP).
"Oživení prvního oblouku viaduktu přirozeně prověří nejen funkčnost celého budoucího řešení, ale také provázanost na dostupné dopravní trasy v okolí a občanskou vybavenost. V budoucnu tam totiž postupně vyrostou nové kavárny, bistra, kulturní projekty ale i zázemí pro start-upy," uvedl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti).
V pilotním projektu se v oblouku objeví nové zasklené fasády, město nechá vytvořit interiér a zázemí infocentra. V minulosti, před kompletní opravou viaduktu, byl oblouk uzavřen a sloužil jako garáž. Centrum bude fungovat v následujících dvou letech ve zkušebním provozu, při němž bude magistrát s odborníky sledovat vliv na viadukt. Poznatky využije při vestavbách v dalších obloucích.
Samotné konstrukce vestavby jsou navrženy jako plně demontovatelné. Zasklení prostoru oblouku neovlivní pěší ani jiné komunikační trasy v místě. Jako průchod a průjezd pod viaduktem slouží vedlejší portály, které překlenují Sokolovskou ulici.
Podle dřívějších vyjádření představitelů města budou oblouky rozděleny do tří skupin podle jejich využití. Pro komerční využití se počítá se 40 procenty z nich. Nájemci dostanou smlouvu na pět let s možností ji následně po dvou letech prodlužovat. Stejný počet prostor bude určen pro tzv. kreativní pronájem s tříletou nájemní smlouvou. Zbytek oblouků bude sloužit pro start-upy, které dostanou prostor do pronájmu na jeden rok.
Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů, která byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po staviteli Aloisi Negrellim.
brn ptd
Srbští horníci odhalili v povrchovém dole pravděpodobně starověkou římskou loď
Bělehrad 4. srpna (ČTK) - Horníci v srbském povrchovém uhelném dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45.000 obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.
Vedoucí archeolog Miomir Korać na základě předchozích nálezů míní, že loď může pocházet ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu, kdy bylo Viminacium hlavním městem římské provincie Horní Moesie a mělo přístav poblíž přítoku Dunaje. "Můžeme se domnívat, že loď je římská, ale nejsme si jisti jejím přesným stářím," uvedl Korać na nalezišti, kde archeologové pečlivě odstraňovali písek a zeminu ze starobylé dřevěné konstrukce.
Jejich cílem je vystavit nejnovější objev společně s tisícovkami dalších artefaktů objevených v oblasti někdejšího Viminacia, které se nacházelo u dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu. Přemístit třináctimetrový trup lodi bez poškození bude složité, připustil přitom Mladen Jovičić, jenž se na archeologické práci kolem lodi podílí.
S přemístěním zbytků plavidla archeologům podle něj pomohou technici z dolu Drmno: připraví pro tento účel speciální konstrukci, kterou poté zvedne jeřáb. "Následovat bude postupná konzervace," dodal Jovičić
Viminacium bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo zcela opuštěno. Po odchodu obyvatel nevzniklo v lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.
Archeologové provádějí vykopávky na místě někdejšího Viminacia od roku 1882, ale odhadují, že prozkoumali pouze pět procent lokality, která má podle nich rozlohu 450 hektarů - více než newyorský Central park, poznamenal Reuters. Dosavadní nálezy podle něj zahrnují mimo jiné zlaté dlaždice, nefritové sochy, mozaiky a fresky, zbraně nebo pozůstatky mamutů.
Starověká plavidla našli při odkrývce zeminy horníci v této oblasti už před třemi roky. Archeologové se domnívají, že dvě lodě a tři kánoe, které byly dosud v oblasti nalezeny, se buď potopily, nebo byly opuštěny na břehu řeky.
ipl
DALŠÍ ZPRÁVY
