Čína a Filipíny dosáhly dohody ve sporné části Jihočínského moře
Manila/Peking 21. července (ČTK) - Čína a Filipíny dosáhly dohody, která, jak doufají, ukončí konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom dnes informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.
Klíčové dohody bylo dosaženo dnes po sérii setkání filipínských a čínských diplomatů v Manile a výměně diplomatických nót, jejichž cílem bylo oboustranně přijatelné ujednání, aniž by obě strany ustoupily svým územním nárokům. Dva filipínští představitelé, kteří jsou s jednáním obeznámeni, potvrdili dohodu agentuře AP pod podmínkou zachování anonymity. Vláda později vydala krátké prohlášení, v němž dohodu oznámila, aniž by uvedla podrobnosti.
'Obě strany nadále uznávají potřebu deeskalace situace v Jihočínském moři a zvládání rozdílů prostřednictvím dialogu a konzultací a souhlasí s tím, že dohoda nepředjímá vzájemné postoje v Jihočínském moři,' uvedlo ministerstvo zahraničních věcí v Manile.
Čína si nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které zároveň vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.
Stálý rozhodčí soud v Haagu v roce 2016 rozhodl, že velká část nároků, které Čína vznáší na Jihočínské moře, je neopodstatněná. Peking však rozhodnutí odmítá uznat a dodržovat.
Vzácná dohoda s Filipínami by podle AP mohla vzbudit naději, že podobné dohody by Peking mohl uzavřít i s dalšími soupeřícími zeměmi, aby se vyhnul střetům, zatímco palčivé územní otázky zůstávají nevyřešeny. Teprve se však uvidí, zda se dohodu podaří úspěšně realizovat a jak dlouho vydrží.
Americká armáda již desítky let nasazuje lodě námořnictva a stíhačky na hlídky pro zajištění svobody plavby a přeletů, proti čemuž se Čína staví a považuje to za ohrožení regionální stability. Washington nemá ve sporných vodách žádné územní nároky, ale opakovaně varoval, že je povinen bránit Filipíny, svého nejstaršího smluvního spojence v Asii, pokud se filipínské síly, lodě a letadla stanou terčem ozbrojeného útoku, a to i v Jihočínském moři.
ban jd
Ukrajinský zákaz pro Lukoil může silně dopadnout na Maďarsko, píše Politico
Budapešť 20. července (ČTK) - Ukrajinský zákaz přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes ukrajinské území může mít výrazný dopad na Maďarsko. V zemi, která pokrývá 70 procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska, hrozí výrazný nárůst cen a výpadky provozů. Problémy by mohly nastat během několika týdnů, napsal dnes server Politico s odkazem na oslovené analytiky. Ukrajinské opatření se dotýká i Slovenska.
Zhruba polovinu maďarského dovozu ropy z Ruska tvoří nákupy od firmy Lukoil. "Ukrajinská opatření mohou vytvořit závažnou situaci (v Maďarsku)," uvedla polská analytička Ilona Gizińská z varšavského Střediska pro východní studia. Podle ní v zemi hrozí výrazný nárůst cen pohonných hmot i nedostatek ropy pro některé provozy. Problémy by se podle ní mohly projevit v řádu týdnů.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek řekl, že ukrajinský zákaz by mohl v dlouhodobé perspektivě ohrozit maďarskou energetickou bezpečnost. Řešení se s ukrajinskými úřady zatím nepodařilo nalézt. "Jsme schopni situaci stabilizovat dočasnými řešeními, ale to nebude stačit ani v blízké budoucnosti," uvedl Szijjártó podle agentury Reuters.
Budapešť nyní musí hledat alternativní dodávky. V krátkodobé perspektivě se může spolehnout na své strategické rezervy. Szijjártó již jednal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem o možnosti, že by Maďarsko kupovalo ropu od jiných ruských společností, na které Ukrajina neuplatňuje svůj zákaz. Maďarsko by mohlo také posílit dodávky ropy z ropovodu Adria, který vede z Chorvatska.
Ukrajinský zákaz se dotkl i dodávek Lukoilu pro Slovensko. Tamní rafinerie společnosti Slovnaft, která zásobuje i Česko, přechází na alternativní dodavatele.
Omezení se týká jižní větve ropovodu Družba, která vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Hlavními ruskými vývozci ropy touto cestou jsou firmy Rosněfť, Lukoil a Tatněfť. Zákaz Ukrajina uplatňuje jen na Lukoil, není však vyloučeno, že by ho mohla rozšířit i na další ruské firmy.
jkh jrm
