Tři králové 25 mm zlato Proof

Ve sbírkách zlínského muzea je více než 2000 kraslic, nejstarší z roku 1903

Zlín 25. března (ČTK) - Ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je soubor více než 2000 kraslic. Nejstarší zdobená velikonoční vajíčka vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné, uvedla v dnešní tiskové zprávě muzea jeho pracovnice Blanka Petráková. Návštěvníci muzea mohou vidět desítky kraslic zdobených různými technikami na výstavě Vajíčko malované, z lásky darované. Ve čtvrtek se uskuteční Zelený čtvrtek v muzeu s pletením tatarů, pečením jidášků, zdobením perníčků a dalšími aktivitami. V muzejní sbírce jsou vejce slepičí, kachní a husí, také křepelčí či pštrosí. 'Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i jižní Čechy a Chodsko,' uvedla Petráková. Z původního barvení vajec přírodními barvivy pomocí kůry olše, jabloně či dubu, ovsa, osení či kopřivy zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka. Do konce 19. století však byly přírodní materiály jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic. 'Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin, vyškrabování dekoru a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály,' uvedla zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky. 'Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob,' uvedla Lečíková. Nechybí kraslice Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii na Ploštině. 'Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou. V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti,' uvedla Petráková. jmk kš