139 usd

Přesně za rok se otevře zapečetěná obálka s posledními slovy T. G. Masaryka

Praha 19. září (ČTK) - Přesně za rok, 19. září 2025, se otevře zapečetěná obálka se zřejmě posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Národnímu archivu, který obálku uchovává, ji v roce 2005 předal Antonín Sum, poslední tajemník Jana Masaryka. Podle Suma obálka obsahuje Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synu Janovi. Národní archiv to dnes uvedl v tiskové zprávě. Instituce na příští rok plánuje k otevření dopisu doprovodné akce. Obálku o rozměrech zhruba přeloženého listu A4 předal Antonín Sum tehdejšímu vedoucímu oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek Jiřímu Křesťanovi 19. září 2005. Obálka je označena slovy "pečeť do roku 2025". Sum ji archivu předal po dohodě s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou. "Národní archiv věnuje deponování obálky mimořádnou péči. Je uzamčená v trezoru jako důležitá památka na prvního československého prezidenta. Veřejnost ji mohla vidět 30. dubna 2018 na Pražském hradě v rámci výstavy Labyrintem dějin českých zemí. Vzbudila tehdy velký ohlas. Připravíme proto v příštím roce akce, které plánované otevření obálky doprovodí," uvedl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Dopis se slovy T. G. Masaryka vznikl podle Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. "Tomáš Garrigue Masaryk nemohl zřejmě v září roku 1937 namluvit svému synu Janovi nějakou souvislou závěť či odkaz národu. Na to byl dopad mrtvice příliš devastující. Mohl se však pokusit aspoň útržkovitě sdělit svému synovi něco, co považoval v tu chvíli za důležité," napsal v článku Křesťan. Dodal, že pravděpodobným datem vzniku textu zapečetěného v obálce je 5. září, kdy Masaryk přijal Edvarda Beneše a u setkání nechyběl ani syn Jan. Osobní archiv Jana Masaryka získal Národní archiv v roce 1996. "Nacházejí se v něm například písemnosti a dosud nezveřejněné rodinné fotografie z období druhé světové války, které svěřil Jan Masaryk osobnímu tajemníkovi Lumíru Soukupovi," uvedl Křesťan. Soukup a Sum byli osobními tajemníky Jana Masaryka do jeho smrti. Archiválie, které v bytě Jana Masaryka zůstaly po jeho smrti, se podařilo Sumovi poslat do Skotska, kam Soukup v červnu 1948 ilegálně emigroval. Archiv pak desítky let v emigraci opatroval. Antonín Sum byl v roce 1949 zatčen a poté odsouzen v jednom z procesů a z vězení vyšel v roce 1962. Poté byl v kontaktu s vnučkami T. G. Masaryka – Annou a Herbertou Masarykovými. S jejich souhlasem v roce 1996 Národnímu archivu předal "Soukupův archiv". vid ptd

Církev opravuje Čínský pavilon v kroměřížské Podzámecké zahradě

Kroměříž 18. září (ČTK) - Církev opravuje Čínský pavilon v kroměřížské Podzámecké zahradě, která je památkou zapsanou na seznamu UNESCO. Náklady přesáhnou dva miliony korun. Pavilon stojí na ostrůvku v Divokém rybníce. Po obnově jej návštěvníci budou moci obdivovat v podobě, jak jej zachytily historické fotografie ještě před první světovou válkou. ČTK to dnes sdělil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Práce na obnově pavilonu začaly letos. V minulosti byl podle Šárky Brantalové ze stavebního oddělení arcibiskupství často bez historických souvislostí přetírán barvami volně dostupnými na trhu. "Jedním z cílů obnovy proto bylo vrátit pavilonu zašlou krásu a ukázat návštěvníkovi, jak mohl pavilon vypadat v letech 1900 až 1910," uvedla Brantalová. Díky průzkumu starých fotografií, pohledů a dokumentů v archivech se odborníci snaží zajistit pavilonu původní barevnost dřevěných sloupů i zábradlí. Střechy zdobily květinové ornamenty. "Rekonstrukce šablonové výzdoby s prezentací nálezů historického šablonování na omítaných podhledech střech je velmi nákladná a jedná se o náklady nad rámec původního rozpočtu v hodnotě cca 200.000 korun," uvedl Gračka. Alespoň část této částky by církev ráda získala prostřednictvím veřejné sbírky, kterou vyhlásila nezisková organizace Czech National Trust ve spolupráci se Správou Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Zatím se vybralo přes 50.000 korun. Obnova pavilonu je financovaná z prostředků Arcibiskupství olomouckého a Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Přispěl na ni i Zlínský kraj. Dokončení opravy pavilonu podle Gračky záleží na počasí i na termínu, kdy se církvi podaří zajistit potřebné peníze. Čínský pavilon pochází patrně z let 1883 až 1890. Navazuje na tradici staveb inspirovaných čínskou kulturou, jejíž počátky v Podzámecké zahradě sahají hluboko do 18. století. V současnosti je Podzámecká zahrada veřejnosti dočasně nepřístupná. Intenzivní déšť v ní v minulých dnech vyvrátil stromy. Půda v zahradě je navíc silně podmáčená a hrozí pád dalších. Poté, co terén vyschne, musejí stromy zkontrolovat dendrologové. "Termín otevření zahrady bych v tuto chvíli nechtěl odhadovat," řekl ČTK dnes odpoledne ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Jiří Uhlíř. Přírodně-krajinářský park ve stylu anglických zahrad se rozkládá na ploše 64 hektarů. chv hj

- Galerie Václava Chada ve zlínském zámku oslaví deset let své existence výstavou
- Pagery, jež explodovaly v Libanonu, vyrobila maďarská firma, tvrdí Gold Apollo
- Výbušný materiál do pagerů v Libanonu ukryl Izrael, píše s odkazem na zdroje NYT

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.