15 usd

Zvonaři v brodecké dílně odlili největší zvon zvonohry nové kaple v Loučce

Brodek u Přerova (Přerovsko) 5. prosince (ČTK) - Zvonaři ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova dnes odlili největší zvon unikátní zvonohry, která bude součástí budované kaple sv. Jana Pavla II. v Loučce u Vizovic na Zlínsku. Podobu kaple navrhl přední český architekt Josef Pleskot, odlitý brodecký zvon bude jedním ze 40 zvonů největší zvonohry v České republice. Celkové náklady se pohybují kolem 22 milionů korun, kaple by měla být otevřena příští rok, řekl dnes ČTK Josef Kořenek, který je jedním ze zakládajících členů Spolku pro zbudování kaple v Loučce. "Jde o opravdu velmi zajímavý zvon, jde o největší zvon zvonkohry a celého projektu, na kterém pracujeme. Na výšku měří zhruba metr a váží 500 kilogramů," řekla dnes ČTK zvonařka Leticie Vránová - Dytrychová. Její zvonařská dílna již některé z dalších zvonů ze zvonohry odlila, rukama zdejších zvonařů projde postupně všech 40 zvonů, na kterých bude uvedeno jméno patrona zvonu a jméno dárce. Výroba zvonu, který je součástí zvonohry na střeše kaple, je v porovnání s výrobou kostelních zvonů podle ní specifická. "Tento nese jméno Panna Maria, je to výchozí základní tón A1. Na všechny zvony, které jsou součástí zvonkohry, jsou kladeny daleko vyšší nároky, co se týká alikvotních tónů; je to daleko náročnější práce," doplnila zvonařka. Příprava na jeho výrobu trvala podle ní zhruba 2,5 měsíce a samotná výroba zabrala zhruba tři měsíce. Zvon podle Josefa Kořenka daroval hlavní donátor kaple smíření a její velký podporovatel Tomáš Chrenek s rodinou. "Zvonohra obsahuje 40 zvonů a každý zvon má svého patrona. Poprvé v naší zemi bude mít svůj zvon řada mučedníků z doby nacismu i komunismu. Každý zvon má také svého donátora, jehož jméno bude na něm zaznamenáno," doplnil Kořenek. Unikátní zvonohra bude umístěna na střeše nově budované kaple zasvěcené Janu Pavlovi II.. Výstavba má být podle iniciátorů projektu poděkováním za záchranu obce, která měla být na konci 2. světové války vypálena a srovnána se zemí kvůli spolupráci obyvatel s tamními partyzány, což se však nakonec nestalo a obec byla uchráněna. "Kaple je budována jako poděkování Pánu Bohu za záchranu obce před vypálením na konci 2. světové války - zázrakem bylo vypáleno pouze sedm hospodářských budov," doplnil Kořenek. Za vznikem nové Kaple stojí Spolek pro zbudování kaple v obci Loučka, vybudována bude podle architektonické návrhu AP ateliéru architekta Josefa Pleskota. Alena Horáková gcm

AV ČR: Archeologické objevy přibližují důkazy o pravěkém osídlení v Ománu

Praha 5. prosince (ČTK) - Archeologové mají nové poznatky o středopaleolitickém osídlení v oblasti Hukf ve středním Ománu. V oblasti našli kamenné artefakty charakteristické pro dané období. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před 130.000 až 80.000 lety. Jejich objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Informoval o tom pražský Archeologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. Nové poznatky publikoval vědecký časopis Antiquity. Oblast ve středním Ománu měli archeologové již poměrně dobře zdokumentovanou, jednalo se však o období pozdního paleolitu a neolitu, tedy do období zhruba před 12.000 až 5000 lety. Artefakty ze středopaleolitického osídlení objevili experti ve středním Ománu úplně poprvé. Jelikož se tyto oblasti nacházejí v poušti, není možné určit jejich stáří obvyklými způsoby. Věk se proto odhadoval podle toho, jak se podobají nálezům z jiných míst. Mezinárodní tým vědců při určování stáří nálezů neporovnával jen podobnosti s jinými vzdálenými místy, ale také zkoumal, jak moc jsou artefakty na povrchu opotřebované. Různá úroveň mechanického i chemického zvětrání totiž naznačuje, že některé artefakty byly vystaveny vnějším přírodním vlivům déle než jiné. Většina zkoumaných artefaktů ze středního paleolitu v Ománu má podle odborníků více podobností s nálezy ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, než s jinými místy v Ománu. To naznačuje, že tento region mohl být kulturně a geograficky oddělený, ale v období vlhčího klimatu do něj mohli občas přicházet lidé z jiných oblastí. Tuto teorii vědci musí ověřit dalším výzkumem. Nové poznatky pomáhají lépe porozumět prvním migracím moderního člověka z Afriky a jeho přizpůsobení se klimatickým změnám na Arabském poloostrově. "Výzkum připomíná, že je chybou si tyto migrační vlny představovat jako jednoduché šipky na mapách. Jednalo se zjevně o mnohem komplexnější proces adaptací, kulturních a geografických separací a znovu setkání," uvedl hlavní autor studie Dominik Chlachula z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Výzkum vedla Univerzita La Trobe z australského Melbourne ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi kterými byl i Archeologický ústav AV ČR. puz rdo

- Britská vláda neblokuje návrat památek z Parthenónu, píše AFP
- V Izraeli se otevře výstava věnovaná spisovateli Franzi Kafkovi
- Čína zakazuje vývoz některých materiálů důležitých pro výrobu čipů do USA

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.