16 usd

AV ČR: Archeologické objevy přibližují důkazy o pravěkém osídlení v Ománu

Praha 5. prosince (ČTK) - Archeologové mají nové poznatky o středopaleolitickém osídlení v oblasti Hukf ve středním Ománu. V oblasti našli kamenné artefakty charakteristické pro dané období. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před 130.000 až 80.000 lety. Jejich objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Informoval o tom pražský Archeologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. Nové poznatky publikoval vědecký časopis Antiquity. Oblast ve středním Ománu měli archeologové již poměrně dobře zdokumentovanou, jednalo se však o období pozdního paleolitu a neolitu, tedy do období zhruba před 12.000 až 5000 lety. Artefakty ze středopaleolitického osídlení objevili experti ve středním Ománu úplně poprvé. Jelikož se tyto oblasti nacházejí v poušti, není možné určit jejich stáří obvyklými způsoby. Věk se proto odhadoval podle toho, jak se podobají nálezům z jiných míst. Mezinárodní tým vědců při určování stáří nálezů neporovnával jen podobnosti s jinými vzdálenými místy, ale také zkoumal, jak moc jsou artefakty na povrchu opotřebované. Různá úroveň mechanického i chemického zvětrání totiž naznačuje, že některé artefakty byly vystaveny vnějším přírodním vlivům déle než jiné. Většina zkoumaných artefaktů ze středního paleolitu v Ománu má podle odborníků více podobností s nálezy ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, než s jinými místy v Ománu. To naznačuje, že tento region mohl být kulturně a geograficky oddělený, ale v období vlhčího klimatu do něj mohli občas přicházet lidé z jiných oblastí. Tuto teorii vědci musí ověřit dalším výzkumem. Nové poznatky pomáhají lépe porozumět prvním migracím moderního člověka z Afriky a jeho přizpůsobení se klimatickým změnám na Arabském poloostrově. "Výzkum připomíná, že je chybou si tyto migrační vlny představovat jako jednoduché šipky na mapách. Jednalo se zjevně o mnohem komplexnější proces adaptací, kulturních a geografických separací a znovu setkání," uvedl hlavní autor studie Dominik Chlachula z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Výzkum vedla Univerzita La Trobe z australského Melbourne ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi kterými byl i Archeologický ústav AV ČR. puz rdo

Britská vláda neblokuje návrat památek z Parthenónu, píše AFP

Londýn/Atény 3. prosince (ČTK) - Britská vláda nebude blokovat návrat památek z Parthenónu v případě dohody mezi Britským muzeem a Řeckem. Agentuře AFP to dnes řekl řecký vládní zdroj. Předchozí britský konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka byl proti trvalému přemístění památek do Atén. Téma podle Downing Street 10 nebylo na programu dnešního jednání mezi britským premiérem Keirem Starmerem a šéfem řecké vlády Kyriakosem Mitsotakisem. O návrat mramorové výzdoby a soch z Parthenónu usiluje Řecko dlouhodobě a premiér Mitsotakis to před parlamentními volbami dokonce označil za jeden z cílů, kterého by chtěl dosáhnout během svého současného druhého vládního mandátu. V zákulisí zřejmě probíhají jednaní, o kterých občas referují média a která vládní představitelé popírají. Téma nebylo oficiálně na programu schůzky Starmera a Mitsotakise. Řecký zdroj však agentuře AFP řekl, že vláda v Londýně "nebude klást překážky" návratu památek do Řecka v případě dohody mezi Aténami a Britským muzeum, které má památky ve své sbírce. Mluvčí britské vlády Dave Pares podle agentury AP prohlásil, že jednání o dlouhodobé zápůjčce takzvaných Elginových mramorů je zcela v kompetenci Britského muzea. Vláda však podle mluvčího "neplánuje změnit zákon, což by umožnilo trvalé předání soch z Parthenónu". Podle úřadu britského premiéra dnes Starmer a Mitsotakis jednali o válce na Ukrajině, o snahách dosáhnout příměří v Pásmu Gazy, o nelegální migraci a o ekonomických tématech. Řecko by chtělo, aby Británie památky vrátila formou převedení vlastnických práv. To však podle agentury AFP zakazuje jeden britský zákon. Jednání se tak podle tisku vedou o dlouhodobé zápůjčce, která by se podle přání řecké strany co nejvíce podobala převodu. Podle stanice BBC předchozí Sunakova vláda trvala na tom, že Elginovy mramory jsou součástí sbírek Britského muzea a že by tam měly zůstat. Naopak labouristé zastávají postoj, že nemohou bránit dohodě o zápůjčce. Otázka památek z Parthenónu zatěžuje řecké a britské vztahy mnoho desetiletí. Atény tvrdí, že britský šlechtic Thomas Bruce lord z Elginu vyvezl výzdobu starořeckého chrámu na aténské Akropoli na začátku 19. století nelegálně. Atény byly tehdy součástí Osmanské říše. Britské muzeum naopak tvrdí, že artefakty koupilo legálně. jkh ank

- V Izraeli se otevře výstava věnovaná spisovateli Franzi Kafkovi
- Čína zakazuje vývoz některých materiálů důležitých pro výrobu čipů do USA
- Trump opět slíbil zablokovat plán Japonců převzít americkou ocelárnu U.S. Steel

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.