30 usd

ÚSTR: V komunistickém ČSR bylo z politických důvodů popraveno 232 lidí

Praha 28. listopadu (ČTK) - V komunistickém Československu, tedy od února 1948, bylo popraveno z politických důvodů 232 lidí. Uvedl to Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v tiskové zprávě. Ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia vydává čtyřsvazkovou publikaci s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Zaměřovat se bude i na 34 kontroverzních případů, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty. První exekuce se konala rok po komunistickém uchopení moci, v únoru 1949, kdy obětí byl odbojář Slavoj Šádek. Poslední se uskutečnila v listopadu 1960, kdy popravili Vladivoje Tomka odsouzeného za velezradu, vraždu a padělání peněz. Nejmladší obětí poprav v komunistickém Československu byl Jaroslav Kysela, kterému bylo době popravy v pražské věznici na Pankráci 18 let, osm měsíců a 17 dní. Na šibenici umíral deset minut. Jeho ostatky úřady odmítly vydat rodině a později je nechaly podle ústavu záměrně zničit. Justiční vraždy podle Petra Malloty, který je hlavním editorem nové knihy, představují jednu z nejbrutálnějších a zároveň nejsofistikovanějších forem teroru. Poprava odpůrců režimu umožňuje nejen jejich fyzickou likvidaci, ale z hlediska ovládání společnosti zahrnuje také celou řadu dalších funkcí, například zastrašování, mobilizaci vlastních příznivců či ideologické přesvědčování. "Politické popravy na základě rozhodnutí soudu ale zároveň zachovávají zdání legitimnosti," dodal. Kniha má více než 3600 stran, které mapují všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Jednalo se o 232 lidí. Kromě jednotlivých lidských osudů kniha zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje 2500 archivních dokumentů a fotografií. Křest knihy se uskuteční ve středu 4. prosince v 17:00 v sídle ústavu v paláci Archa v Praze 1. Akce bude přístupná široké veřejnosti. "Minulost nás zavazuje, abychom nikdy nezapomněli na oběti zločinného komunistického režimu. Budoucnost nás zavazuje, abychom nezapomněli, že zlo má svoji konkrétní tvář. Za každou jednou obětí, stojí její vrah," uvedl ředitel ústavu Ladislav Kudrna. ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Je organizační složkou státu a do jeho činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úkolem ústavu je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). puz rot

Výtvarníka Huptycha udivily při tvorbě publikace zvyky různých národů

Praha 27. listopadu (ČTK) - Výtvarník Miroslav Huptych v knize Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa vybral, uspořádal a kolážemi a dobovými rytinami ilustroval citace z dobových knih a časopisů. Objemná publikace, která vychází v těchto dnech, váží 3,6 kilogramu a má téměř 600 stránek. Sběr zvyků různých národů od Herodotových dějin pocházejících z doby přibližně 420 let před naším letopočtem až do 20. století zahájil Huptych v 80. letech. Koláže k vybraným textům vznikaly přibližně rok. Huptych to řekl v rozhovoru s ČTK. "Nejsem etnograf nebo antropolog, jedinou mojí výzbrojí bylo jakési básnické vidění a hlavně údiv nad tím, co všechno lidé dělali a jaké měli neuvěřitelné až bizarní zvyky. Začal jsem je sepisovat a později skenovat. Nasbíral jsem jich v cestopisech a národopisných knihách zejména 19. století až třikrát tolik, než jsem jich nakonec využil," uvedl dvaasedmdesátiletý básník, výtvarník a arteterapeut. Kniha Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa obsahuje vedle popisů a svědectví o zvycích národů napříč kontinenty více než 50 dvoustranných autorských koláží s barevnou ořízkou stran. Všechny informace uvedené v textové části obsahují zdroj. "Nechávám na čtenářích, ať se rozhodnou o jejich věrohodnosti. Je to zábavné čtení, ale zároveň ukazuje strašné věci, zejména jak se mocní králové, sultáni a různí náčelníci chovali ke svým poddaným a ženám. Jediným mým kritériem při výběru textů byl údiv, který ve mně vyvolaly," dodal Huptych. Výtvarník Huptych řadu let pracoval jako terapeut v Krizovém centru RIAPS, na Lince důvěry a v komunitě pro léčbu drogově závislých. Od roku 2003 má svobodné povolání a věnuje se výtvarné, literární a vzdělávací činnosti. V roce 2005 založil Institut pro vzdělávání v arteterapii a artefiletice. Vydal pět básnických sbírek a knížku aforismů Hodinky s ohňostrojem. Editorsky připravil řadu knih například Kdo pije vlčí mlíko aneb Jak se léčilo za starodávna nebo Černá slepice aneb Kterak se líhne bazalíček, který štěstí do domu přináší. Jeho verše byly přeloženy do řady evropských jazyků. Kolážemi ilustroval 64 knih, 168 knižních obálek a tři desítky nástěnných kalendářů. Jako výtvarník spolupracuje s divadelními režiséry Vladimírem Morávkem a Irenou Žantovskou. Realizoval přes 30 samostatných výstav doma i v zahraničí. Mimo jiné zaujal kolážemi ke knize Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, která získala ocenění Magnesia Litera za nakladatelský počin v roce 2019. jir snm

- Multimediální expozice u svatého Jakuba v Brně přibližuje myšlenky Vánoc
- Kunsthalle hostí první českou výstavu japonské umělkyně Šijoty
- Kostel svatého Vojtěcha v Příbrami získal po více než 80 letech chybějící zvon

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.