302 usd

Novým ředitelem Knihovny Václava Havla se stal Milan Babík

Praha 5. června (ČTK) - Ředitelem Knihovny Václava Havla se dnes stal vysokoškolský pedagog Milan Babík, odborník na mezinárodní vztahy. Knihovna to dnes oznámila v tiskové zprávě. Dosud byla jejím vedením pověřena Karolína Stránská, jež se nyní vrátila na pozici provozní ředitelky. Profesní život Babík strávil ve Spojených státech, na mezinárodní vztahy se specializoval na univerzitě Colby College v Maine. Organizoval také mezinárodní konference zaměřené na střední Evropu a Václava Havla. Založil zahraniční program v Praze, v němž seznámil desítky amerických studentů s českou historií a literaturou, uvedla knihovna. "Knihovnu považuji za aktivního spolutvůrce občanské společnosti. Rád bych ji více zpřístupnil širší veřejnosti nejen v Praze, ale i v regionech, a učinil z ní živou intelektuální a kulturní křižovatku," uvedl Babík. Na mezinárodním poli chce z knihovny vytvořit "hráče evropského významu, který bude úzce spolupracovat s hodnotově podobně orientovanými partnery a uplatňovat Havlův odkaz k pojmenovávání hrozeb vůči svobodě, lidským právům, reprezentativnímu politickému zřízení a liberálnímu světovému řádu." Předseda správní rady knihovny Gabriel Eichler uvedl, že Babík má bohaté mezinárodní zkušenosti a hluboké znalosti v oblasti mezinárodních vztahů a politické historie. "Proto do této funkce přináší nejen odbornost, ale i osvědčené schopnosti vést lidi a strategicky přemýšlet," poznamenal. Nový ředitel se veřejnosti představí na (Za)hradní slavnosti na Pražském hradě, kde knihovna oslaví ve čtvrtek 13. června 20 let existence. Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí ve Spojených státech. Sbírá rozličné materiály o Havlovi, vydává publikace, pořádá veřejné akce. Nabízí několik desítek titulů přibližujících život a dílo Havla, jeho rodiny a přátel. Činnost knihovny, která sídlí v pražské Ostrovní ulici, podporuje Nadace Zdeňka a Michaely Bakalových. Do konce loňského května knihovnu vedl spisovatel, překladatel a bývalý diplomat Michael Žantovský. opm rot

V Británii vstupují do oběhu bankovky s portrétem krále Karla III.

Londýn 5. června (ČTK) - V Británii dnes vstupují do oběhu nové bankovky všech nominálních hodnot s portrétem krále Karla III. Na svém webu o tom informovala stanice BBC News, podle níž to může ještě nějakou dobu trvat, než se budou běžně vyskytovat v peněženkách lidí. Původní bankovky s vyobrazením zesnulé panovníkovy matky královny Alžběty II. se budou používat i nadále. Britská centrální banka podobu nových bankovek s vyobrazením Karla III. zveřejnila už na konci roku 2022. Loni nechala vytisknout první z nich, přičemž dlouhá doba pro jejich zavedení do oběhu umožnila aktualizovat přístroje, které přijímají hotovost, aby rozpoznaly nové vzory, píše BBC. Kromě portrétu monarchy se bankovky nemění. Polymerové bankovky s někdejší královnou Alžbětou II. zůstávají platné a v oběhu budou kolovat společně s novými bankovkami s vyobrazením jejího syna. Bankovky s Karlem III. se budou tisknout pouze jako náhrada za opotřebované bankovky, nebo v případě, že po nich stoupne poptávka, uvedla centrální banka. Tak si to přála královská rodina, která chce co nejvíce omezit ekologický a finanční dopad změny. Pětasedmdesátiletý panovník je známý svými kampaněmi na ochranu životního prostředí. Král je na pěti, deseti, dvaceti a padesátilibrových bankovkách vydávaných centrální bankou. Na bankovkách vydaných skotskými a severoirskými bankami panovník není. Karel III. se stal králem po smrti královny Alžběty II., která vládla zemi přes 70 let a zemřela v září 2022 ve věku 96 let. Stal se teprve druhým monarchou, který se objevil na bankovkách britské centrální banky. Na mincích v Anglii se panovníci objevují už více než 1000 let, podotkla agentura Reuters. Mince s profilem Karla III. už nějakou dobu existují. První začala dávat Královská mincovna do oběhu koncem roku 2022. Používání hotovosti v Británii v posledních letech prudce kleslo, spotřebitelé upřednostňují platební karty a jiné elektronické platby, píše Reuters. Zatímco v roce 2014 podle něj lidé používali hotovost pro více než polovinu transakcí v obchodech, v roce 2022 tak činili v 19 procentech plateb. ipl

- NYT: Na Ukrajině je poničených kvůli válce více než 210.000 budov
- Jižní Korea zvýší pomoc Africe, posílí spolupráci ohledně klíčových kovů
- Tropické Maledivy ze solidarity s Palestinou zakáží vstup do země Izraelcům

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.