Výstava na zámku ve Světlé nad Sázavou mapuje desetiletí soutěže brusičů skla
Světlá nad Sázavou (Havlíčkobrodsko) 1. června (ČTK) - Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku začala výstava věnovaná deseti ročníkům mezinárodní soutěže v broušení skla. K vidění jsou práce vítězů, a také díla sklářských výtvarníků, kteří byli v porotě. V letošním ročníku hodnotili broušené sklo 106 soutěžících z 16 zemí. Celkovým vítězem se stal Jaromír Smutný z karlovarské sklárny Moser. Příští rok bude mít díky tomu na zámku vlastní výstavu. ČTK to řekl ředitel soutěže Jiří Trtík.
'Počítám s tím. Byl jsem osloven a bylo by špatné to nevyužít,' řekl Smutný k nabídce na samostatnou výstavu. Uvedl, že se vyučil brusičem skla, později si vyzkoušel i jiné práce. 'Zjistil jsem, že to není nic pro mě. Je to už osmý rok co jsem se vrátil zpátky do sklárny Moser,' řekl. V zámku je teď vystavená členitá váza, jejíž broušení mu zabralo asi 40 hodin. 'Začal jsem s blokem, který měl 15 kilo,' podotkl.
Soutěž, jež v posledních letech funguje jako mistrovství světa v broušení skla, už nebude každoročně. Nově se bude konat každý druhý rok. Střídat se bude se sklářským bienále v bulharské Sofii. 'Aby se každý rok v tom sklářství něco dělo,' řekl Trtík. V mezidobí dostane vítěz světelského klání možnost uspořádat svou výstavu. Soutěžní díla zůstávají pořadatelům, kteří je vystavují. Posílají je i na bienále do Sofie.
Mistrovství v broušení skla (GCWC - Glass Cutting World Cup) pořádá světelská sklárna Bomma. Porotci letošního desátého ročníku hodnotili doručené práce tento týden v pátek, týkaly se volné tvorby i zpracování zadaného tvaru. Do další kategorie poslali designéři své návrhy, které pak světelští skláři ztvárnili pomocí brousicích automatů. Mezi soutěžícími bylo 48 žáků středních škol, jejich práce byly hodnocené samostatně.
Brusiči dřív tvořili přímo ve Světlé nad Sázavou. Pravidla se změnila kvůli epidemii, kvůli níž začali účastníci soutěžní díla brousit doma a tak to zůstalo. 'Když už je velký počet účastníků, tak pro všechny najít stejné podmínky pro tu práci na dva dny, které to tu probíhalo, bylo téměř nemožné,' řekl Trtík.
Léto se sklářskými mistry bude na světelském zámku do konce srpna. Návštěvníci si tam také mohou prohlédnout historické evropské sklo, jemuž je věnovaná jedna ze stálých expozic.
vst rdo
Výstava na zámku v Kroměříži představuje dílo barokního malíře Maulbertsche
Kroměříž 31. května (ČTK) - Výstava na Arcibiskupském zámku v Kroměříži představuje dílo pozdně barokního malíře Franze Antona Maulbertsche (1724 - 1796). Otevřená je ode dneška. Díky osobitému stylu s výraznou barevností i strhujícími světelnými efekty se Maulbertsch zařadil mezi výrazné malíře druhé poloviny 18. století. Na výstavě si lidé mohou prohlédnout desítky jeho děl, která jsou svezená z celé České republiky, řekl dnes ČTK Ondřej Zatloukal, ředitel pořádajícího Muzea umění v Olomouci.
Malíře a rytce, který se narodil v Langenargenu u Bodamského jezera a později působil ve Vídni, považuje Zatloukal za jednoho z nejvýznamnějších pozdně barokních umělců působících ve střední Evropě. 'Výstava je zajímavá tím, že se soustředí na díla, která vznikla pro Moravu a Čechy, a zároveň se na nich spolupodílela celá řada spolupracovníků Maulbertschových. Samozřejmě tím nejvýznamnějším exponátem je nástropní malba, která je ve zdejším Manském sále, kterou Maulbertsch dotvořil v roce 1759 pro olomoucké biskupství,' řekl Zatloukal.
Na vrcholu své tvorby přijímal Maulbertsch zakázky z různých míst tehdejší habsburské monarchie i zpoza jejích hranic. 'Značná pracovní vytíženost jej proto záhy přiměla k zavedení efektivně pracujícího ateliéru, v němž se v průběhu čtyř desetiletí vystřídalo hned několik výrazných, jinak samostatně působících malířů. Maulbertsch se sám obvykle soustředil na nástěnnou malbu, její kompoziční rozvrh a figurální složku. Vyhotovením oltářních obrazů nezřídka pověřoval své kolegy, ať již zastřešené chodem dílny, nebo speciálně pro konkrétní zakázku přizvané,' uvedl mluvčí Muzea umění v Olomouci Tomáš Kasal.
Výstava v chronologickém sledu představuje nejen výběr z rozsáhlé Maulbertschovy tvorby uskutečněné na Moravě a v Čechách, ale prostřednictvím děl jeho kolegů a spolupracovníků přiblíží také samotný dílenský provoz. Muzeum tedy vystavuje například obrazy jeho vídeňského kolegy a vrstevníka Felixe Iva Leichera nebo téměř o generaci mladšího Josefa Winterhaldera mladšího, Maulbertschova žáka a následovníka. 'Kroměřížská výstava je vůbec první svého druhu věnovaná tomuto umělci v České republice,' uvedl Kasal.
Ve spolupráci se Seminářem dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyjde k výstavě ilustrovaný katalog, na kterém se podíleli přední čeští odborníci na barokní umění na Moravě. Výstava Maulbertschových děl na kroměřížském zámku potrvá do 29. září.
chv dr
