309 usd

Výstava na zámku v Kroměříži představuje dílo barokního malíře Maulbertsche

Kroměříž 31. května (ČTK) - Výstava na Arcibiskupském zámku v Kroměříži představuje dílo pozdně barokního malíře Franze Antona Maulbertsche (1724 - 1796). Otevřená je ode dneška. Díky osobitému stylu s výraznou barevností i strhujícími světelnými efekty se Maulbertsch zařadil mezi výrazné malíře druhé poloviny 18. století. Na výstavě si lidé mohou prohlédnout desítky jeho děl, která jsou svezená z celé České republiky, řekl dnes ČTK Ondřej Zatloukal, ředitel pořádajícího Muzea umění v Olomouci. Malíře a rytce, který se narodil v Langenargenu u Bodamského jezera a později působil ve Vídni, považuje Zatloukal za jednoho z nejvýznamnějších pozdně barokních umělců působících ve střední Evropě. 'Výstava je zajímavá tím, že se soustředí na díla, která vznikla pro Moravu a Čechy, a zároveň se na nich spolupodílela celá řada spolupracovníků Maulbertschových. Samozřejmě tím nejvýznamnějším exponátem je nástropní malba, která je ve zdejším Manském sále, kterou Maulbertsch dotvořil v roce 1759 pro olomoucké biskupství,' řekl Zatloukal. Na vrcholu své tvorby přijímal Maulbertsch zakázky z různých míst tehdejší habsburské monarchie i zpoza jejích hranic. 'Značná pracovní vytíženost jej proto záhy přiměla k zavedení efektivně pracujícího ateliéru, v němž se v průběhu čtyř desetiletí vystřídalo hned několik výrazných, jinak samostatně působících malířů. Maulbertsch se sám obvykle soustředil na nástěnnou malbu, její kompoziční rozvrh a figurální složku. Vyhotovením oltářních obrazů nezřídka pověřoval své kolegy, ať již zastřešené chodem dílny, nebo speciálně pro konkrétní zakázku přizvané,' uvedl mluvčí Muzea umění v Olomouci Tomáš Kasal. Výstava v chronologickém sledu představuje nejen výběr z rozsáhlé Maulbertschovy tvorby uskutečněné na Moravě a v Čechách, ale prostřednictvím děl jeho kolegů a spolupracovníků přiblíží také samotný dílenský provoz. Muzeum tedy vystavuje například obrazy jeho vídeňského kolegy a vrstevníka Felixe Iva Leichera nebo téměř o generaci mladšího Josefa Winterhaldera mladšího, Maulbertschova žáka a následovníka. 'Kroměřížská výstava je vůbec první svého druhu věnovaná tomuto umělci v České republice,' uvedl Kasal. Ve spolupráci se Seminářem dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyjde k výstavě ilustrovaný katalog, na kterém se podíleli přední čeští odborníci na barokní umění na Moravě. Výstava Maulbertschových děl na kroměřížském zámku potrvá do 29. září. chv dr

V muzeu v Litomyšli začne v sobotu výstava replik českých korunovačních klenotů

Litomyšl (Svitavsko) 30. května (ČTK) - V Regionálním muzeu v Litomyšli začne v sobotu výstava České korunovační klenoty na dosah s podtitulem Osudy 22 korunovaných panovníků. Představí mistrovské repliky korunovačního kompletu a na informačních panelech také další historické exponáty. Vzácné klenoty jsou trvale uložené v korunní komoře v Chrámu svatého Víta v Praze a nejsou běžně přístupné. „Originály jsou ale vystavovány pouze přibližně jednou za pět let a návštěvníci musí čekat často i více než osm hodin, po kterých dostanou možnost exponát spatřit jen na malý okamžik. Není proto divu, že drtivá většina obyvatel České republiky se jejich krásou nikdy nemůže pokochat,“ uvedlo muzeum. Korunovační komplet je spojený s dějinami českého státu. Ke Svatováclavské koruně přidal Karel IV. další předměty. V průběhu staletí se u moci střídali panovníci, kteří měli vliv nejenom na současnou podobu našeho státu, ale také klenotů samotných. Středověké klenoty, koruna, žezlo a jablko, byly používány při korunovacích českých králů až do počátku 17. století a naposledy je s nimi vyobrazen císař Matyáš Habsburský. V průběhu třicetileté války se pak žezlo a jablko dostaly do Vídně, kde jsou uložené dodnes. Nové renesanční kusy žezla a jablka byly vyrobeny pro Ferdinanda I. Habsburského. Současný komplet použil jako první panovník až Ferdinand II. Svatováclavská koruna zůstala jeho oficiální součástí pro svůj historický i symbolický význam. Mistrovskou repliku českých korunovačních klenotů a meče bude možné vidět také s mistrovskou replikou středověkého žezla a jablka Karla IV. Svatováclavská koruna se tak pomyslně po čtyřech stoletích setká na jednom místě v původní sestavě. Osudy 22 vladařů návštěvníkům představí informační panely, vyobrazení a exponáty přibližující období jejich vlády. K nejzajímavějším patří ukázka Řádu zlatého rouna a Longinova kopí, kopie slavnostních šatů Marie Terezie a korunovačního pláště Ferdinanda II., oficiální replika Pražského Jezulátka, příklady husitských zbraní, faksimile středověkých listin či makety habsburských pečetí. Autorem replik korunovačních klenotů je Jiří Urban, který vytvořil šperky například pro anglickou královnu Alžbětu II., kříž pro papeže Jana Pavla II. nebo repliku císařské koruny Svaté říše římské. Na výrobě se podíleli také manželé Blanka a Matúš Cepkovi, kteří působí na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Výstava potrvá do konce letních prázdnin. dos dvd

- Ruská vláda chce zavést vyšší daně pro bohaté a vyšší daně z těžby
- Obraz Dvojice od Emila Filly se v Praze vydražil za 25,2 milionu korun
- Na festivalu Křehký Mikulov je k vidění sběratelský porcelán a keramika

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.