56 dolarů

Experti: Krize na trhu s ropou teprve začíná, do Evropy ještě nedorazila

Londýn 30. března (ČTK) - Krize na trhu s ropou, kterou vyvolaly dopady americko-izraelské války s Íránem, se zdaleka ještě v plné míře neprojevila, naopak je teprve na začátku. S odkazem na rozhovory s více než třicítkou expertů z odvětví to uvedla agentura Bloomberg. Problém je hlavně v tom, že nelze dostat na světový trh ropu z Blízkého východu, tedy z oblasti, která je klíčovým zdrojem této suroviny. Asie už se potýká s nedostatkem paliv, Evropu to nejhorší podle expertů teprve čeká. V rozhovorech s obchodníky s ropou a plynem, manažery, makléři, přepravci a poradci se v posledním týdnu stále opakovalo jedno sdělení: svět stále plně nechápe závažnost situace. Mnozí to přirovnávají k ropnému šoku ze 70. let a varují, že uzavření Hormuzského průlivu hrozí ještě větší krizí. Průlivem za normálních okolností prochází asi pětina ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), s nimiž se ve světě obchoduje. "Je mi jasné, že pokud tato krize potrvá déle než tři nebo čtyři měsíce, stane se z ní systémový problém pro celý svět,“ řekl na konferenci CERAWeek v Houstonu generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné. "Nemůžeme mít 20 procent ropy, která se globálně exportuje, uvězněných v Perském zálivu, a 20 procent kapacity LNG zablokované, aniž by to mělo nějaké důsledky," dodal. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) označila současnou situaci za největší šok v dodávkách ropy v historii. Problémy trvají už měsíc a za tu dobu cena ropy Brent vzrostla asi o 60 procent. Dnes dopoledne se dostala nad 115 dolarů za barel. Současná krize na Blízkém východě začala 28. února, když Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Zdůvodnily to mimo jiné snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Írán v odvetě začal útočit na okolní arabské země, kde mají Spojené státy své základny. Íránské revoluční gardy ale začaly útočit i na tankery proplouvající Hormuzským průlivem, čímž tuto úžinu prakticky zablokovaly. Tankery většinou kotví opodál a v plavbě nepokračují, pojišťovny jim ani nechtějí krýt válečné riziko. Írán se snaží mít nad průlivem větší kontrolu, začíná vybírat poplatky, ale i tak nechává proplout většinou jen lodě ze zemí, které považuje za spřátelené. Vzhledem k tomu, že vytěženou ropu není už kde uskladnit, firmy jsou nuceny těžbu omezovat. Pokud Hormuzský průliv zůstane uzavřený, svět bude muset výrazně snížit spotřebu ropy a plynu. To se patrně stane až ve chvíli, kdy se ceny paliv zvýší natolik, že to spotřebitele i firmy donutí mnohem méně využívat leteckou dopravu, jezdit a utrácet, domnívají se experti. Už nyní začíná poptávka klesat a některé země v Asii si vytvářejí zásoby paliv a zavádějí přídělový systém. Drahá ropa nutí analytiky zhoršovat vyhlídky hospodářského růstu po celém světě. Představitelé americké vlády i analytici z Wall Street začínají zvažovat možnost, že ceny ropy by mohly vystřelit na bezprecedentních 200 dolarů za barel. Evropa bude pravděpodobně čelit prudkému růstu cen při zajišťování dodávek a v nadcházejících týdnech jí hrozí nedostatek nafty. Dodávky ropy jsou podle odhadů omezeny zhruba o 11 milionů barelů denně. Po započtení dosavadních opatření na zmírnění nedostatku to znamená deficit kolem devíti milionů barelů, což převyšuje celkovou spotřebu hlavních evropských ekonomik. Situaci zatím zmírňuje uvolňování strategických rezerv a dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu, tyto kroky jsou však časově omezené. Zvlášť kritická je situace u LNG, kde neexistují alternativní přepravní trasy ani dostatečné zásoby. Dopady se už projevují v reálné ekonomice - inflace v USA podle odhadů zrychlila, v eurozóně by mohla vzrůst zhruba o jeden procentní bod. Pak by se snížil i hospodářský růst a při dalším růstu cen ropy hrozí stagflace. Tedy stagnace hospodářství provázená vysokou inflací. V Asii už dochází k poklesu spotřeby paliv, jejich hromadění i přídělovému systému. Nedostatky hlásí například Thajsko či Austrálie, letecké společnosti omezují lety a některé země snižují export ropných produktů. Očekává se, že problémy se v následujících týdnech rozšíří do Evropy a Latinské Ameriky. Analytici i firmy zároveň upozorňují, že dopady přesahují energetický sektor. Ropa a plyn jsou klíčové pro výrobu plastů, chemikálií či hnojiv. Jejich nedostatek tak může zdražit široké spektrum zboží, od potravin až po průmyslové výrobky. Podle expertů bude v případě dlouhodobého výpadku nutné výrazně snížit globální spotřebu energií. To by si vyžádalo další růst cen, který by omezil ekonomickou aktivitu a mohl urychlit strukturální změny v energetice. spr