Archeologové našli nedaleko brněnského centra kosti nejméně tří mamutů
Brno 7. listopadu (ČTK) - Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla ČTK vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.
Archeologové zkoumají místa před rekonstrukcí teplovodní sítě v okolí Vídeňské ulice. Nejprve našli na nároží Vídeňské a Polní stoličku mamutího mláděte a několik kamenných artefaktů. Poté se výzkum přesunul do těsného sousedství bytového domu, kde kdysi býval starobrněnský hřbitov s kostelem svatého Václava. Kromě zasypaných novověkých hrobů a raně středověkých domů, které na místě stály před založením hřbitova, našli archeologové kamenné nástroje a zvířecí kosti.
"Naše pozornost se upnula na místo, kde se mezi hroby zachovala větší, mladšími zásahy neporušená plocha. Záhy se pod našimi špachtlemi začaly objevovat rozpadající se zvířecí kosti. Odkryli jsme dvě mamutí lopatky, fragment stehenní kosti, neúplné sobí paroží, které bylo prokazatelně kdysi řezáno člověkem, opodál další kost, tentokrát holenní a nedaleko i několik kamenných artefaktů. Takový nález uprostřed města mezi zástavbou byl naprosto neuvěřitelný," řekla Sedláčková.
Archeologové požádali o spolupráci kolegy z Ústavu Anthropos a Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, s nimiž dlouhodobě spolupracují při nálezech pravěkého osídlení.
"V blízkosti se pravděpodobně nacházelo nějaké sídliště. Díky nálezu nástrojů i opracovaného sobího rohu si můžeme být jistí, že nejde jen o náhodně uhynulá zvířata, ale o místo, kde ulovené mamuty lidé zpracovávali. Zužitkované části zvířat si odnesli, nevyužité kosti nechali na místě," upřesnila Sedláčková.
Aby se kosti neukrývaly v depozitáři, převzali je odborníci z Moravského zemského muzea, kteří je podrobí odborné analýze. Lidé pak budou mít možnost si je prohlédnout v roce 2026 na výstavě v Pavilonu Anthropos.
ska kš
Americké akcie i dolar v reakci na výsledek prezidentských voleb výrazně rostly
New York 6. listopadu (ČTK) - Americké akcie dnes výrazně posílily, jejich hlavní indexy tak uzavřely na nových rekordních maximech. Výrazný nárůst zaznamenal rovněž americký dolar, který vystoupil na čtyřměsíční maxima. Finanční trhy tak reagovaly na vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa v prezidentských volbách.
Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 3,57 procenta a zakončil obchodování na 43.729,93 bodu. Širší index SP 500 vzrostl o 2,53 procenta na 5929,04 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 2,95 procenta na 18.983,46 bodu.
Investoři si od Trumpa slibují například snížení daní a deregulaci. 'Panuje úleva, že volební výsledek byl rychlý a nezpochybnitelný,' uvedl analytik David Morrison ze společnosti Trade Nation. 'Trumpovo vítězství je vnímáno jako velmi pozitivní pro americké podniky, a to kvůli jeho slibům ohledně snižování daní a rušení regulací,' dodal.
Akcie Trumpovy mediální společnosti Trump Media Technology Group, v níž má Trump většinový podíl, si dnes připsaly zhruba šest procent. O téměř 15 procent posílily akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk, který Trumpa během volební kampaně podporoval.
Výrazně posilovaly také například akcie bankovních společností, které by podle investorů mohly profitovat z nižší regulace. Akcie největší americké banky JPMorgan Chase si připsaly téměř 12 procent.
Trumpovo vítězství považují investoři za pozitivní rovněž pro dolar. Euro kolem 22:00 SEČ vůči dolaru ztrácelo zhruba 1,8 procenta a pohybovalo se v blízkosti 1,0735 USD. Během dne sestoupilo až na 1,0683 USD, tedy na nejnižší úroveň od konce června.
Trumpovy plány na omezování nezákonné imigrace, zavádění nových cel, snižování daní a deregulaci by podle analytiků mohly podpořit hospodářský růst i inflaci. To by omezilo schopnost americké centrální banky (Fed) snižovat úrokové sazby, což by bylo příznivé pro dolar.
Všeobecně se předpokládá, že Fed ve čtvrtek sníží svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,50 až 4,75 procenta. V září centrální banka přikročila k prvnímu snížení úroků za více než čtyři roky, když svou základní sazbu zredukovala o půl procentního bodu.
pmh ank
