65 dolarů

Novela snižující státní náhradu České poště je ve Sněmovně před schvalováním

Praha 8. července (ČTK) - Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně poslanecká novela, která navrací státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou na nejvýše 1,5 miliardy korun ročně z nynějších až dvou miliard korun. V dnešním druhém čtení poslanci podali dva pozměňovací návrhy. Novela také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy. Sněmovna ji bude schvalovat pravděpodobně koncem srpna. Úprava Miroslava Krejčího (za Motoristy) se týká zátěžového testování základních registrů státu. Pirátka Kateřina Stojanová chce vrátit do zákona o systému eLegislativa zakotvení lobbistické stopy, tedy uvádění informace, kdo se na tvorbě právních předpisů podílel. Poslanecké jednání pro dnešek skončilo. Sněmovna se znovu sejde v pátek, aby pokračovala ve schvalování sporné stavební novely. Snížení horní hranice státní úhrady pro Českou poštu zdůvodňují předkladatelé z řad poslanců ANO podmínkami veřejné podpory, jak je schválila Evropská komise. 'V současné době je kompenzace od státu zcela zablokovaná,' uvedl za autory Hubert Lang. Záležitost se musí podle něho vyřešit co nejdříve, jinak hrozí to, že se Česká pošta může dostat do problémů. Zvýšení mezní částky státní úhrady České poště o půl miliardy na dvě miliardy korun schválil Parlament spolu se změnami vyplácení náhrady loni s účinností od letoška. Nynější novela poslanců ANO navrací podle zdůvodnění předchozí stav, aby se podle důvodové zprávy odstranil nesoulad s rozhodnutím Evropské komise o mechanismu podpory včetně výše kompenzace z loňského července. Novela přijatá za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) zavedla také například čtvrtletní výplatu peněz místo pololetní. Předloha poslanců ANO také posouvá o další dva roky na leden 2029 povinnost používání atestované elektronické spisové služby pro ústřední správní úřady a o tři roky pro ostatní úřady. Výjimku z povinnosti mají nově mít také bezpečnostní sbory včetně Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a také Vojenská policie. Výbor pro veřejnou správu navrhl sjednocení posunu na rok 2029. Výjimku by měli navíc dostat nejmenší původci dokumentů, jako jsou školy, muzea, knihovny a zařízení sociálních služeb. Sněmovna podle návrhu správního výboru také prodlouží o další rok na polovinu ledna 2030 poslední části systému eLegislativa, která se týká projednávání novelizací zákonů. Původní novela předpokládá dvouletý odklad na leden 2029. Informativní přehled veřejnoprávních povinností u návrhů právních předpisů se k nim ale bude podle úpravy výboru připojovat už od 15. ledna 2027. Předloha posouvá z ledna 2027 na červenec 2028 také spuštění matričního informačního systému. mbc snm