778 usd

Technické muzeum vystavuje k výročí rozhlasu historické přijímače i vysílače

Praha 16. května (ČTK) - Sto let rozhlasové historie především na přístrojích k přenosu zvuku k posluchačům připomíná výstava v Národním technickém muzeu. Jmenuje se Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923-2023 a pro veřejnost se otevře ve středu. Záměrem jejích autorů bylo také představit významné rozhlasové osobnosti a události, program a hudbu v jednotlivých obdobích i vývoj výrobní, přenosové a vysílací techniky. Autoři dnes výstavu představili novinářům. "Rozhlasovou sbírku muzea obohacovaly významné osobnosti české kultury a průmyslu. Na výstavě bude k vidění například jeden z nejstarších sériově vyráběných přijímačů vyráběný podle patentu Luciena Lévyho. Technické muzeum tento přístroj v roce 1937 odkoupilo od populárního písničkáře Karla Hašlera," řekl generální ředitel NTM Karel Ksandr. Unikátní je podle něj také přijímač, který v roce 1939 do sbírek muzea osobně věnoval František Křižík. Mezi historickými exponáty ve výstavě zaznívají příběhy připomínající století rozhlasového programu. Návštěvníci díky různým formám poslechu mohou poznat rozmanitost rozhlasové produkce ve zmíněné době. Výstava ale prezentuje i současnost a vyhlídky konzumace rozhlasového obsahu, způsoby jeho příjmu i distribuce. Autor výstavy a kurátor NTM René Melkus uvedl, že výstava je koncipována jako retrospektivní. Jednotlivé úseky historie na sebe plynule navazují a lemují je vždy určité historické milníky. Historické i současné přijímače jsou aranžované jakoby do výkladních skříní obchodního domu. V kontrastu k tomu jsou ve výstavě robustní konstrukce rozhlasových vysílačů, které jsou po letech uložení v depozitářích sestaveny do původní monumentálnosti. Lidé tak uvidí třeba vysílač spuštěný v roce 1925 v pražských Strašnicích, který vysílal pro první posluchače Československého rozhlasu, nebo mixážní pult, od kterého v květnu 1945 znělo volání o pomoc. Archivní nahrávky Českého rozhlasu nabídnou návštěvníkům sportovní okamžiky, politické události, dramatickou tvorbu nebo pohádky. Další audia přes QR kód ozvučují dobové fotografie a doprovodné informace, další pořady si lze poslechnout při individuální procházce s vlastními sluchátky a aplikací mujRozhlas. Sto let Českého rozhlasu připomínají mnohé akce, pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 korun vydává Česká národní banka. Mince bude v prodeji od středy 17. května. hrm ptd

Drážďanský soud uložil za vyloupení klenotnice několikaleté tresty vězení

Drážďany (Německo) 16. května (zpravodaj ČTK) - Za vyloupení drážďanské barokní klenotnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) v roce 2019 dnes soud v saském hlavním městě uložil tresty několika let vězení. Pět ze šesti souzených mužů z nechvalně známého berlínského klanu Remmových poslal soud do vězení až na šest let a tři měsíce, jednoho osvobodil. Loupež Německo šokovala svou drzostí, neboť pachatelé se zmocnili předmětů mimořádného historického významu. Hodnota šperků byla vyčíslena na 113 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč). Výše trestů vězení se pohybuje od čtyř let po šest let a tři měsíce. Obžaloba navrhovala soudu vynést verdikty až do šesti let a osmi měsíců, obhajoba naopak požadovala tresty pod šest let. Šperky byly dlouho považovány za ztracené, neboť se předpokládalo, že lupiči drahé kameny vytrhali a cenné kovy roztavili. Zlom nastal loni v prosinci, kdy byla větší část šperků do Drážďan vrácena. Byl to výsledek dohody mezi obžalovanými, státním zastupitelstvím a soudem výměnou za nižší tresty. Čtyři z obžalovaných se přiznali a pátý při procesu tvrdil, že sice ukradl nářadí použité při akci, spolupachatelem ale nebyl. Šestý pak měl alibi z berlínské pohotovosti, kde se v den činu nechal ošetřit. Proces se třemi obžalovanými soud vedl podle trestního zákoníku pro mladistvé. Všech šest souzených mužů spojují příbuzenské vztahy v rámci rodiny Remmových, která je arabského původu. Tomuto klanu je přičítána řada kriminálních aktivit od drogových deliktů po loupeže, mimo jiné také krádež stokilogramové zlaté mince Big Maple Leaf z berlínského Bodeho muzea v roce 2017. Dva z obžalovaných v případu drážďanské klenotnice si v současnosti odpykávají několikaleté tresty za krádež této zlaté mince. Jedním z nich je Ahmed Remmo, kterého soud dnes osvobodil. Pachatelé se do drážďanského Rezidenčního zámku, ve kterém se klenotnice nachází, vloupali 25. listopadu 2019. S pomocí sekyr rozbili vitrínu a odnesli šperky ze 17. a 18. století. Ukradli 21 šperků obsahujících 4300 diamantů a briliantů a při loupeži způsobili také věcnou škodu ve výši přesahující milion eur (89 milionů Kč). Aleš Zápotocký jd

- Muzeum města Brna vystaví rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně
- Zlínský kraj chce osadit 39 krajských budov fotovoltaikou, kvůli úsporám
- O muzejní noci v Pardubicích bude otevřeno 11 kulturních institucí

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.