Nejvyšší vyznamenání obdrželi generálové, architektka Jiřičná, choreograf Kylián
Praha 28. října (ČTK) - Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva dnes prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, coz je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou.
Řád bílého lva obdrželi armádní generál a legionář Sergěj Jan Ingr, jenž byl ministrem národní obrany londýnské exilové vlády a též velvyslancem v Nizozemsku, a František Moravec, brigádní generál a legionář, velitel vojenské zpravodajské služby za druhé světové války a člen exilového vojenského odboje. Oba Pavel ocenil za vynikající velitelskou a bojovou činnost.
U architektky, designérky a pedagožky Jiřičné Hrad připomněl její architektonické návrhy realizované zejména v Česku, Británii a Severním Irsku. Novinářům po ceremoniálu řekla, že ocenění přijímá velice pokorně, protože celý život dělá, co má ráda. Vyjádřila hlubokou poklonu všem vyznamenaným.
Choreograf, tanečník a fotograf Kylián dlouho působil v Nizozemsku, kde byl v Haagu v Nizozemském tanečním divadle spoluředitelem a choreografem, poté přes 20 let uměleckým šéfem. Kylián také obdržel v roce 1997 medaili Za zásluhy od tehdejšího prezidenta Václava Havla.
Řád TGM Pavel udělil in memoriam papeži Janu Pavlu II., který podle Hradu sehrál mimořádnou roli v období pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Ocenění při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě obdržel také diplomat a bývalý velvyslanec České republiky při OSN i NATO Kovanda nebo politik, vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa.
Stejně jako Kroupa, také další vyznamenaná bývalá ombudsmanka Šabatová je signatářkou Charty 77. V roce 2002 už obdržela medaili Za zásluhy od Havla. Řád TGM dnes Pavel udělil in memoriam také novináři Pavlu Pecháčkovi, který dlouhodobě působil na rozhlasových stanicích Svobodná Evropa a Hlas Ameriky a následně v rádiu Svobodná Evropa v Praze.
Ocenění obdržel i římskokatolický kněz a farář Josef Suchár, jenž je spoluzakladatelem Sdružení Neratov, které se mimo jiné zaměřuje na pomoc lidem s postižením a znevýhodněným dětem. Všichni laureáti získali Řád TGM za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Za Jana Pavla II. vyznamenání přebral apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo, za novináře Pecháčka jeho syn Pavel Pecháček.
opm ana snm
Příběh starého hřbitova ožívá na náhrobcích umístěných u kostela v Zubrnicích
Zubrnice (Ústecko) 28. října (ČTK) - Příběh starého hřbitova dávají dohromady ve skanzenu v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem. Náhrobky původních německy mluvících obyvatel vyproštěné z místa, kde stával mlýn, instalovali kolem kostela. Chybějící desky nahradily odkazy na předválečnou historii regionu. Hotovo ještě není, střípky mozaiky pestrých dějin příhraničí se dál skládají, řekl ČTK Karel Konopka ze skanzenu.
Se záchranou náhrobků ze zbořeniště mlýna v Zubrnicích začal bývalý ředitel skanzenu František Ledvinka. V 90. letech svépomocí několik náhrobků z tohoto místa odvezl. V roce 2021 pokračoval ve vyprošťování kusů náhrobků Konopka s partou brigádníků. Odstranit museli nálety, odvalit kameny. Následně se náhrobky nakrátko ocitly přímo na ulici před muzeem v Ústí nad Labem jako předzvěst otevření stálé expozice Naši Němci. "Vrtalo mi pak hlavou, jak interpretovat nález pro návštěvníky. Od počátku jsem tušil, že to bude na platformách nápisových tabulek," uvedl Konopka.
Proces záchrany nakonec spojil rozlomený náhrobek. Jeho první část se našla v 90. letech a druhá v roce 2021, rozlomen byl v roce 1968. "Začátek příběhu nám dlouho chyběl. Letos na jaře ústecký archivář Petr Karlíček na moje dvouleté žadonění projel farní knihy a zjistil, že v roce 1884 bylo vydáno povolení k založení hřbitova a za velké slávy litoměřického biskupství byl hřbitov vysvěcen v roce 1887," uvedl Konopka.
Po odsunu původních obyvatel začal být hřbitov trnem v oku těch nových. V roce 1968 dostal tehdejší městský národní výbor v Zubrnicích dotaci od Ústí nad Labem 140.000 korun na likvidaci hřbitova. "Dočetli jsme se v archivu, že k tomu byla použita těžká technika. Náhrobky skončily na skládce, některé si mohli lidé koupit jako stavební materiál," uvedl Konopka. Většina nápisových desek byla při demolici zničena. "Je to kus historie, kterou dáváme dohromady, a to i díky náhrobkům. V dvoumetrové vrstvě jich řada leží ještě na místě, proto naše práce ještě nekončí," řekl. Do budoucna by rád, aby se připomínka na hřbitov objevila i na jeho původním místě.
fir gcm
