EY: Americké firmy na burze přes ztráty technologických podniků dominují
Londýn/New York 29. prosince 2022 (ČTK) - Americké firmy na burze i přes ztráty velkých technologických podniků, jako je Apple, Microsoft, Alphabet či Tesla, i letos dominují. Ve stovce nejhodnotnějších firem je jich ze Spojených států 61, pouze o jednu méně než loni. Evropa není v první desítce, mimo USA se do ní dostal jen saúdskoarabský ropný koncern Saudi Aramco. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EY. Rozhodný den pro vyhodnocení údajů byl 27. prosinec, uvedla agentura DPA.
Na špici se nachází Apple s burzovní hodnotou přes dva biliony dolarů (45,6 bilionu Kč). Za ním následuje Saudi Aramco a Microsoft.
Společnosti z USA dominovaly světovým burzám po mnoho let. Dařilo se tamním růstovým technologickým firmám, které získávaly na hodnotě díky razantnímu burzovnímu boomu posledních roků. Tyto podniky jsou ale citlivé na vyšší úrokové sazby, a když je hlavní centrální banky začaly zvyšovat, ocitli se technologičtí giganti uprostřed slabého burzovního roku a v prostředí, které je pro ně nepříznivé. Podle EY ztratily technologické společnosti v průběhu roku 33 procent své tržní hodnoty. Jen Tesla, Apple, Meta Platforms, Microsoft, Alphabet a Amazon odepsaly 4,6 bilionu dolarů.
Celkově 100 největších společností s akciemi na burze ztratilo 7,2 bilionu dolarů, neboli 20 procent své hodnoty. Kromě technologií zaznamenaly výrazné cenové ztráty i firmy z odvětví spotřebního zboží a telekomunikací. Naopak díky vyšším cenám komodit zpevnily akcie zejména energetických společností, a to o 12 procent.
"Prudký nárůst úrokových sazeb, válka na Ukrajině a celosvětově rostoucí ceny energií – všechny tyto události zanechaly stopy na světových burzách,“ řekl generální ředitel EY Henrik Ahlers.
Ze 100 největších burzovních společností jich má podle EY sídlo v Evropě pouze 15. Nejhodnotnějším evropským zástupcem je francouzská skupina zaměřená na prodej luxusního zboží LVMH, která se umístila patnáctá. Z Asie pochází 19 největších společností obchodovaných na burze v čele s technologickou společností Tencent.
Význam Evropy se na burzách snižuje už mnoho let. Na konci roku 2007, před vrcholem finanční krize, pocházelo podle EY 46 ze 100 nejhodnotnějších společností světa z Evropy. Pravidla pro digitální ekonomiku ale tvoří firmy z USA a z Asie.
Evropa navíc neúměrně trpí válkou na Ukrajině a růstem cen energií. "V USA mohou průmyslové podniky v současnosti vyrábět mnohem levněji, válka je pro ně daleko a nikdo se tam nemusí bát krize na trhu s plynem," řekl Ahlers. O renesanci Evropy na světových burzách se tedy v příštím roce podle něj nedá hovořit.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: Vládní agendě po dvou letech nedominoval covid, určila ji ruská invaze
Praha 29. prosince (ČTK) - Po dvou letech nebyl letos dominantní agendou vlády covid-19. Činnost kabinetu určovala hlavně ruská invaze na Ukrajinu, která trvá od února do současnosti. Znamenala nutnost vypořádat se s uprchlickou vlnou z Ukrajiny, ale také mimo jiné prohloubení energetické krize, kterou musel v druhém pololetí roku kabinet řešit intenzivně i v roli předsednické země v Radě EU. Vláda také sestavovala státní rozpočet na letošní i příští rok. Covid-19 určoval dění v posledních dvou letech vlády Andreje Babiše (ANO). Jedním z prvních rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) po nástupu v prosinci 2021 bylo neprodlužovat koronavirový nouzový stav, který tak skončil o Vánocích. V únoru sice počet prokázaných nákaz dosáhl rekordu více než 67.000 případů za den, zároveň ale nemoc neměla většinou vážný průběh. Od jara se méně testuje, se začátkem května skončila možnost bezplatného PCR testu bez žádanky od lékaře, roušky jsou na rozdíl od minulosti dobrovolné. Kabinet se musel zabývat také dopady prudkého nárůstu cen energií a pohonných hmot pod vlivem dění na Ukrajině. Od začátku roku se výrazně naplnily zásobníky plynu a od září podle informací ministerstva průmyslu do ČR nepřichází žádný ruský plyn, zatímco v únoru představoval jeho podíl 98 procent. Většina dodávek je nyní z Norska, kromě nich ČR nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA. K jeho přepravě si ČR pronajala třetinu nového terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Růst cen energií u domácností a podniků plánovala vláda nejprve řešit takzvaným úsporným tarifem, díky kterému domácnosti dostaly 3500 korun prostřednictvím dotace na účet za elektřinu. Odpuštěn byl také poplatek za obnovitelné zdroje. Příští rok nakonec tarif pokračovat nebude, kabinet místo toho začátkem října stanovil maximální ceny elektřiny a plynu. Podle nedávného rozhodnutí se bude strop týkat i velkých firem. Vláda už na začátku roku souhlasila, aby ministr průmyslu podnikl potřebné kroky k vyhlášení výběrového řízení na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Firma ČEZ zahájila tendr v březnu, koncem listopadu společnost obdržela tři nabídky - zájem mají francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Vláda také prosadila zrušení elektronické evidence tržeb (EET) na konci letošního roku bez náhrady. Fialova vláda odmítla rozpočet na letošní rok navrhovaný předchozí koalicí ANO a ČSSD se schodkem 376,6 miliardy korun a Česko do 21. března hospodařilo v rozpočtovém provizoriu. Kabinet nejprve prosadil na tento rok rozpočet se schodkem 280 miliard Kč, hlavně kvůli válce na Ukrajině a opatřením proti inflaci se schodek postupně zvýšil na 375 miliard korun. Na příští rok Sněmovna schválila schodek 295 miliard korun. Po ruské invazi patří Česko mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny, koncem října vláda absolvovala v Kyjevě společné zasedání s ukrajinskou vládou. (pokračování...)
Praha 29. prosince (ČTK) - Po dvou letech nebyl letos dominantní agendou vlády covid-19. Činnost kabinetu určovala hlavně ruská invaze na Ukrajinu, která trvá od února do současnosti. Znamenala nutnost vypořádat se s uprchlickou vlnou z Ukrajiny, ale také mimo jiné prohloubení energetické krize, kterou musel v druhém pololetí roku kabinet řešit intenzivně i v roli předsednické země v Radě EU. Vláda také sestavovala státní rozpočet na letošní i příští rok. Covid-19 určoval dění v posledních dvou letech vlády Andreje Babiše (ANO). Jedním z prvních rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) po nástupu v prosinci 2021 bylo neprodlužovat koronavirový nouzový stav, který tak skončil o Vánocích. V únoru sice počet prokázaných nákaz dosáhl rekordu více než 67.000 případů za den, zároveň ale nemoc neměla většinou vážný průběh. Od jara se méně testuje, se začátkem května skončila možnost bezplatného PCR testu bez žádanky od lékaře, roušky jsou na rozdíl od minulosti dobrovolné. Kabinet se musel zabývat také dopady prudkého nárůstu cen energií a pohonných hmot pod vlivem dění na Ukrajině. Od začátku roku se výrazně naplnily zásobníky plynu a od září podle informací ministerstva průmyslu do ČR nepřichází žádný ruský plyn, zatímco v únoru představoval jeho podíl 98 procent. Většina dodávek je nyní z Norska, kromě nich ČR nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA. K jeho přepravě si ČR pronajala třetinu nového terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Růst cen energií u domácností a podniků plánovala vláda nejprve řešit takzvaným úsporným tarifem, díky kterému domácnosti dostaly 3500 korun prostřednictvím dotace na účet za elektřinu. Odpuštěn byl také poplatek za obnovitelné zdroje. Příští rok nakonec tarif pokračovat nebude, kabinet místo toho začátkem října stanovil maximální ceny elektřiny a plynu. Podle nedávného rozhodnutí se bude strop týkat i velkých firem. Vláda už na začátku roku souhlasila, aby ministr průmyslu podnikl potřebné kroky k vyhlášení výběrového řízení na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Firma ČEZ zahájila tendr v březnu, koncem listopadu společnost obdržela tři nabídky - zájem mají francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Vláda také prosadila zrušení elektronické evidence tržeb (EET) na konci letošního roku bez náhrady. Fialova vláda odmítla rozpočet na letošní rok navrhovaný předchozí koalicí ANO a ČSSD se schodkem 376,6 miliardy korun a Česko do 21. března hospodařilo v rozpočtovém provizoriu. Kabinet nejprve prosadil na tento rok rozpočet se schodkem 280 miliard Kč, hlavně kvůli válce na Ukrajině a opatřením proti inflaci se schodek postupně zvýšil na 375 miliard korun. Na příští rok Sněmovna schválila schodek 295 miliard korun. Po ruské invazi patří Česko mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny, koncem října vláda absolvovala v Kyjevě společné zasedání s ukrajinskou vládou. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EY: Americké firmy na burze přes ztráty technologických podniků dominují' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Makroekonomika (mak) - Burzy akciové = kapit. (bua). ID zprávy: T2022122901486|504648. Vydána 29.12.2022 8:45:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EY: Americké firmy na burze přes ztráty technologických podniků dominují' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Makroekonomika (mak) - Burzy akciové = kapit. (bua). ID zprávy: T2022122901486|504648. Vydána 29.12.2022 8:45:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
