Švýcarská banka UBS měla díky převzetí Credit Suisse rekordní zisk
Curych 31. srpna 2023 (ČTK) - Největší švýcarská banka UBS vykázala ve druhém čtvrtletí rekordní zisk 28,88 miliardy dolarů (637,7 miliardy Kč). K výsledku přispělo převzetí konkurenční banky Credit Suisse, protože kupní cena za bývalou druhou největší banku v zemi byla výrazně nižší než cena účetní. UBS v dnešním sdělení zároveň uvedla, že chce plně integrovat švýcarské bankovní aktivity Credit Suisse do své skupiny, což si v příštích letech vyžádá ve Švýcarsku zrušení 3000 pracovních míst. Název Credit Suisse v příštích letech zanikne.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali zisk 12,8 miliardy USD. Výsledky za druhé čtvrtletí jsou první, které zahrnují i Credit Suisse. Před rokem UBS vykázala zisk 2,1 miliardy USD.
"Naše analýza jasně ukazuje, že plná integrace je nejlepším výsledkem pro UBS, naše akcionáře i švýcarskou ekonomiku," uvedl generální ředitel Sergio Ermotti. "Oba švýcarské subjekty budou fungovat odděleně až do jejich plánované právní integrace v roce 2024, postupná migrace klientů do systémů UBS by měla být dokončena v roce 2025," dodal.
Ermotti řekl, že kvůli integraci bank bude nutné zrušit 1000 pracovních míst. Toto propouštění by mělo začít koncem roku 2024. Dalších 2000 míst zanikne v příštích letech, a to kvůli hluboké restrukturalizaci Credit Suisse. Většina míst však má zaniknout v rámci přirozeného úbytku zaměstnanců, odchodů do důchodu a interní mobility. UBS po sloučení s Credit Suisse měla celkem zhruba 120.000 zaměstnanců.
UBS, která je největším správcem aktiv na světě, rovněž zvýšila odhad úspor nákladů, které od transakce očekává. Do konce roku 2026 předpovídá úsporu deset miliard dolarů, dřívější odhad předpokládal do roku 2027 úsporu osm miliard USD. Většina úspor má pocházet ze snížení počtu zaměstnanců.
Credit Suisse vykázala ve druhém čtvrtletí čistý odliv aktiv za 39 miliard švýcarských franků (přes 979 miliard Kč). To ukazuje, že záchrana nedokázala zastavit ztrátu důvěry ve značku. UBS však uvedla, že tempo odlivu bylo pomalejší než v předchozích čtvrtletích a v červnu už naopak zaznamenala příliv aktiv. Analytici upozorňují, že udržení stávajících klientů Credit Suisse je považováno za hlavní cíl, pokud chce UBS tento náročný obchod úspěšně dokončit.
Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Spojení se tak stalo prvním spojením dvou globálních a systémově významných bank. Pro UBS to vytvořilo příležitosti i rizika. Na jedné straně analytici uvádějí, že UBS získala Credit Suisse "za hubičku", pouhé tři miliardy švýcarských franků, a zároveň získala velkou základnu aktiv, dobré vztahy s klienty a talentované zaměstnance.
Akcie UBS si od oznámení převzetí připsaly zhruba 30 procent a jsou na nejvyšší úrovni za 15 let. Zároveň však analytici upozorňují, že složitost a uspěchanost dohody přinášejí významná rizika pro realizaci transakce, protože UBS musí razantně snižovat počet pracovních míst, zmenšit objem investičního bankovnictví Credit Suisse a zvládnout odliv klientů.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Rusko viní Ukrajinu z dronových útoků hluboko na svém území
Moskva/Kyjev 30. srpna (ČTK) - Rusko obvinilo Ukrajinu z útoků pomocí dronů hluboko na ruském území. Podle agentur AP a Reuters se jednalo o jeden z největších úderů bezpilotních letounů na Rusko od začátku jeho invaze na Ukrajinu před 18 měsíci. Drony mimo jiné zasáhly letiště v západoruském Pskově nedaleko hranic s Estonskem a Lotyšskem, kde vypukl obří požár. Další bezpilotní stroje byly sestřeleny nad Brjanskou, Orelskou, Rjazaňskou, Kalužskou a Moskevskou oblastí, dodalo ruské ministerstvo obrany. Protivzdušná obrana podle Moskvy rovněž odrazila nálet na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu. Mluvčí ruské diplomacie obvinila Západ, že s vysíláním dronů pomáhá. Moskva v reakci na útok pohrozila odvetou. Útoky "nezůstanou nepotrestány", uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Bezpilotní letouny, z nichž některé zasáhly i leteckou základnu v Pskově, která leží 600 kilometrů od Ukrajiny, by nedokázaly doletět tak daleko, kdyby neměly k dispozici informace ze Západu, dodala. Gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov nařídil zrušení všech dnešních letů mířících na vojensko-civilní letiště v Pskově i z něj, aby mohly být během dne na místě vyčísleny škody. Podle agentury TASS útok na letiště, který byl poprvé hlášen těsně před půlnocí místního času, poškodil čtyři vojenská transportní letadla Il-76. Místní kanál Pskovskaja gubernija, působící na sociální síti Telegram, podle BBC uvedl, že v prostoru 2. brigády sil zvláštního určení, který se nachází vedle letiště, vypukl požár. Na záběrech zveřejněných na sociálních sítích bylo vidět kouř valící se nad Pskovem a mohutné plameny. Jak Vedernikov následně uvedl, útoky si nevyžádaly žádné oběti a oheň se podařilo dostat pod kontrolu. Podle nepotvrzených zpráv médií mohlo na letiště zaútočit deset až 20 dronů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že ruské úřady se nyní snaží zjistit, odkud byly drony vyslány. "Nepochybuji o tom, že naši vojenští experti nyní pracují na objasnění všech těchto otázek - jsou zjišťovány trasy, analyzuje se, jak k tomu došlo, aby bylo zabráněno podobným situacím v budoucnu," uvedl Peskov. Ruský prezident je o všech aktualitách neustále informován, dodal. Komentář Kremlu přišel poté, co se na internetu objevily spekulace, například od šiřitele kremelské propagandy Vladimira Solovjova, že do Pskova by mohly létat drony nikoli z Ukrajiny, ale z pobaltských zemí. (pokračování...)
Moskva/Kyjev 30. srpna (ČTK) - Rusko obvinilo Ukrajinu z útoků pomocí dronů hluboko na ruském území. Podle agentur AP a Reuters se jednalo o jeden z největších úderů bezpilotních letounů na Rusko od začátku jeho invaze na Ukrajinu před 18 měsíci. Drony mimo jiné zasáhly letiště v západoruském Pskově nedaleko hranic s Estonskem a Lotyšskem, kde vypukl obří požár. Další bezpilotní stroje byly sestřeleny nad Brjanskou, Orelskou, Rjazaňskou, Kalužskou a Moskevskou oblastí, dodalo ruské ministerstvo obrany. Protivzdušná obrana podle Moskvy rovněž odrazila nálet na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu. Mluvčí ruské diplomacie obvinila Západ, že s vysíláním dronů pomáhá. Moskva v reakci na útok pohrozila odvetou. Útoky "nezůstanou nepotrestány", uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Bezpilotní letouny, z nichž některé zasáhly i leteckou základnu v Pskově, která leží 600 kilometrů od Ukrajiny, by nedokázaly doletět tak daleko, kdyby neměly k dispozici informace ze Západu, dodala. Gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov nařídil zrušení všech dnešních letů mířících na vojensko-civilní letiště v Pskově i z něj, aby mohly být během dne na místě vyčísleny škody. Podle agentury TASS útok na letiště, který byl poprvé hlášen těsně před půlnocí místního času, poškodil čtyři vojenská transportní letadla Il-76. Místní kanál Pskovskaja gubernija, působící na sociální síti Telegram, podle BBC uvedl, že v prostoru 2. brigády sil zvláštního určení, který se nachází vedle letiště, vypukl požár. Na záběrech zveřejněných na sociálních sítích bylo vidět kouř valící se nad Pskovem a mohutné plameny. Jak Vedernikov následně uvedl, útoky si nevyžádaly žádné oběti a oheň se podařilo dostat pod kontrolu. Podle nepotvrzených zpráv médií mohlo na letiště zaútočit deset až 20 dronů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že ruské úřady se nyní snaží zjistit, odkud byly drony vyslány. "Nepochybuji o tom, že naši vojenští experti nyní pracují na objasnění všech těchto otázek - jsou zjišťovány trasy, analyzuje se, jak k tomu došlo, aby bylo zabráněno podobným situacím v budoucnu," uvedl Peskov. Ruský prezident je o všech aktualitách neustále informován, dodal. Komentář Kremlu přišel poté, co se na internetu objevily spekulace, například od šiřitele kremelské propagandy Vladimira Solovjova, že do Pskova by mohly létat drony nikoli z Ukrajiny, ale z pobaltských zemí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Švýcarská banka UBS měla díky převzetí Credit Suisse rekordní zisk' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Práce a odbory (odb) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023083102920|506949. Vydána 31.08.2023 10:27:39. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Švýcarská banka UBS měla díky převzetí Credit Suisse rekordní zisk' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Práce a odbory (odb) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023083102920|506949. Vydána 31.08.2023 10:27:39. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.