Banka BBVA nabídla více než 12 miliard eur akcionářům konkurenční Sabadell
Madrid 9. května (ČTK) - Španělská banka Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (BBVA) předložila akcionářům konkurenční Banco de Sabadell nabídku na převzetí za 12,23 miliardy eur (306 miliard Kč). Nabídka je označovaná za nepřátelskou, protože správní rada Sbadellu tento týden odmítla návrh na fúzi s BBVA, uvedla agentura Reuters.
Správní rada Sabadellu v pondělí oznámila, že nabídka od BBVA výrazně podhodnocuje její potenciál a označila ji za nevyžádanou. BBVA se proto rozhodla s nabídkou k odkupu akcií obrátit přímo na akcionáře Sabadellu.
S nabídkou na převzetí nesouhlasí ani španělská vláda, uvedl dnes ministr hospodářství Carlos Cuerpo. Podle zákonů má ministerstvo hospodářství poslední slovo při schvalování fúze nebo akvizice banky. Vláda se podle Cuerpa domnívá, že spojení obou bank by mohlo mít škodlivé dopady na španělský finanční systém a ovlivnilo by zaměstnanost a zákazníky. Předseda správní rady BBVA Carlos Torres však uvedl, že spojený subjekt by podpořil španělskou ekonomiku, protože by vytvořil vyšší daňový základ a silnějšího hráče v Evropě, a je přesvědčen, že vláda transakci ocení.
BBVA akcionářům Sabadellu nabízí jednu svojí nově vydanou akcii za každé 4,83 jejich akcie. Ve srovnání se závěrečnou cenou z 29. dubna to představuje zisk 30 procent. Současní akcionáři Sabadellu by tak po dokončení spojení měli ve sloučené bance podíl asi 16 procent. Nabídka potřebuje souhlas minimálně 50,01 procenta akcionářů Sabadellu
Cílem BBVA je vytvořit banku s více než 100 miliony zákazníků po celém světě a aktivy přes jeden bilion eur. To by jí řadilo mezi španělskými bankami na druhé místo za konkurenční Santander. Stala by se také největším domácím věřitelem, předstihla by Caixabank.
Pro BBVA je to již druhý pokus převzít Sabadell. Obě společnosti vedly krátké jednání o spojení koncem roku 2020. Rozhovory skončily neúspěchem kvůli ceně.
BBVA byla založená v roce 1857. Působí ve více než 25 zemích a má silné postavení na španělském trhu. Sabadell působí v 15 zemích světa.
Španělský bankovní sektor zažil od globální finanční krize v roce 2008 výraznou konsolidaci. Na začátku krize bylo v zemi 55 bank, nyní jich je deset.
irl jd - sdílejte článek
Následuje: Státy EU detailně řešily 14. sankční balík, některé země mají výhrady
Brusel 9. května (zpravodajka ČTK) - Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu poprvé detailně diskutovali o novém, čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Evropská komise nové postihy představila minulý týden, některým zemím se ale balík příliš nelíbí, jak se ukázalo během středeční tříhodinové debaty. Výhrady mají podle diplomatických zdrojů ČTK Maďarsko či pobaltské země. Praze zase vadí, že v něm není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Přijetí sankčního balíku se očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června. Podle informací bruselského serveru Politico by měl nový balík protiruských sankcí zahrnovat další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise nenavrhuje úplný zákaz dovozu LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhuje ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech. Takové opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů EU a dále do zbytku světa. Nové sankce by rovněž znemožnily unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. "Odvětví by tak nemohlo expandovat, a tím by byly omezeny ruské příjmy," napsalo Politico. Navrhované omezení sice dovoz LNG do Evropy nezastaví ani nezabrání přímým ruským dodávkám do zbytku světa, i tak by mělo zasáhnout ruské zisky plynoucí z těchto obchodů, domnívá se unijní exekutiva. Energetika je nicméně velmi citlivé téma, i proto se mezi zeměmi EU očekává ohledně těchto sankcí bouřlivá debata. Česku se podařilo dostat do sankčního balíčku mediální platformu Voice of Europe. Vláda Petra Fialy tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby. (pokračování...)
Brusel 9. května (zpravodajka ČTK) - Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu poprvé detailně diskutovali o novém, čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Evropská komise nové postihy představila minulý týden, některým zemím se ale balík příliš nelíbí, jak se ukázalo během středeční tříhodinové debaty. Výhrady mají podle diplomatických zdrojů ČTK Maďarsko či pobaltské země. Praze zase vadí, že v něm není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Přijetí sankčního balíku se očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června. Podle informací bruselského serveru Politico by měl nový balík protiruských sankcí zahrnovat další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise nenavrhuje úplný zákaz dovozu LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhuje ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech. Takové opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů EU a dále do zbytku světa. Nové sankce by rovněž znemožnily unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. "Odvětví by tak nemohlo expandovat, a tím by byly omezeny ruské příjmy," napsalo Politico. Navrhované omezení sice dovoz LNG do Evropy nezastaví ani nezabrání přímým ruským dodávkám do zbytku světa, i tak by mělo zasáhnout ruské zisky plynoucí z těchto obchodů, domnívá se unijní exekutiva. Energetika je nicméně velmi citlivé téma, i proto se mezi zeměmi EU očekává ohledně těchto sankcí bouřlivá debata. Česku se podařilo dostat do sankčního balíčku mediální platformu Voice of Europe. Vláda Petra Fialy tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Banka BBVA nabídla více než 12 miliard eur akcionářům konkurenční Sabadell' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024050903626|509953. Vydána 09.05.2024 12:50:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Banka BBVA nabídla více než 12 miliard eur akcionářům konkurenční Sabadell' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024050903626|509953. Vydána 09.05.2024 12:50:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
